Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Poděkování občanům za podporu

Details

Created: Tuesday, 03 May 2011 00:00

Written by redakce K 213

Hits: 1482

Před Velikonocemi kolovala mezi členy a příznivci výzva, aby využili tyto svátky a jmeniny pana Fialy k zaslání pozdravu do vnucené  vazby.  Po jednání na soudu v Kutné Hoře nám pan Fiala potvrdil, že se podnět setkal s velkým ohlasem a zpráva se  rozšířila mezi další veřejnost. Obdržel mnoho přání od přátel a členů sdružení. Zároveň dostal několik dopisů  se zásobou obálek, známek a povzbuzující  slovy  „Nevzdávejte to“,  „Nedejte se, jsme s Vámi“. Obzvláště tato podpora a přání  pana  Fialu moc potěšila. Rádi předáváme jeho poděkování všem odesílatelům. Současně tlumočíme poděkování všem účastníkům z řad veřejnosti, kteří ho přišli na soud podpořit.

Kromě návštěv advokáta  jsou dopisy  a návštěvy pro zadržovanou osobu jediným spojením s venkovním světem. Zarputilá snaha soudkyně Mockové při pokračování řízení za jakoukoliv cenu umožnila  na druhou stranu aspoň vidět pana Fialu a krátce s ním mluvit. Věříme, že na další setkání s ním již na svobodě nebudeme dlouho čekat.

Přepis části dopisu:

Ta pošta mě fakt moc potěšila, s týdenním zpožděním jsem dostal pohledy k svátku a k Velikonocům, a to i od úplně neznámých lidí, tak jim poděkujte aspoň na stránkách. Je tam krásné přání ze Švédska, (od pana Pol.), stejně jako dětskou rukou psané přání od "dětí" , a to si myslím, že stojí za přepis. "Vše nejlepší k svátku, Jiří, Ti přejí všechny děti. Věříme Ti. Bojuj za nás!"

A i tohle přání stojí za to."Přítel je ten, kdo přichází, když všichni ostatní odešli." To je nápis z první strany. Tak to si myslím, že stojí za zaznamenání, stejně jako ty pohledy od lidí, jejichž jména mi sice nic neříkají, ale o to více mě těší, že na mě myslí a přejí mi vítězství a štěstí.

Ten soud byl opravdu strašný, ale velmi užitečný zároveň, protože Mocková předvedla, že ji nezajímá vůbec nic, ani trestní řád, ani lhůty, ani děti a dokonce už ani peníze. Děti zůstaly úplně stranou, zůstala jen msta, vztek a pronásledování. Ale k tomu žádné právo vytvořeno nebylo, že ne?!

Ale jinak se tu ke mně- s vyjímkou toho opakovaného stěhování - nechovali špatně, taky mě tu všichni znají. Jménem, i příběhem.

Všechny moc pozdravuju. Jo, a už jsem popsal kroniku, popros L., jestli by mi poslal novou.

                                                                                   Jirka