Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Teď mám v práci Táborského.

Mrkněte zatím na jeho osobní stránky
www.joseftaborsky.cz.

Prázdné, jak Táborský sám, až na rozklikávací okna úplně dole se symboly Parlamentu, ČSSD a FB.

Ze stránek Senátu plyne, že má 6 asistentů, zjevně všichni z ČSSD a mající funkce na KÚ Královéhradeckého kraje (např. Vladimír Soběslav) či jinde na úřadech.

Z Facebooku pak jeho předvolební kampaň toliko ve stylu účasti na akcích a předávání cen.

Jakmile na nějaký lapsus Táborského přijdu, dám vědět, i ti jeho asistenti skrývají tímto směrem určitý potenciál.

PR
_________________

No, na ty asistenty jsem zíral, už když jsme si s ním chtěli dát tehdy
tu schůzku - co jich má !! A přitom nikdo z nich k zastižení !!

Na maily vůbec nereagoval - ani jeden - až jsem tam musel jít - osobně
do kanceláře- tam taky nikdo nebyl - tak jsme tam nechávali vzkaz -
no, honili jsme toho zástupce lidu asi týden, a furt nic - až jsme mu
napsali, že natočíme zajímavou reportáž o tom, jak má 6 asistentů a
nikdo z nich nic nedělá - tak pak se najednou ozval...


A pak už to šlo. Ale jinak - naprosto nekontaktovatelná osoba...
Senátor, jak má být ...

Traktorista, co i bez výběrového řízení splňuje bez pochyb jakoukoliv kvalifikaci ...

Šlachta přijal nabídku, bude náměstkem ředitele Celní správy

novinky.cz/.../...

Hle, na co má Exekutorská komora fůru času a sil a energie. A - světe, div se - dokonce pracovala "zadarmo", tedy aniž tento blábol komukoliv zatím vyúčtovala...
________________

Připomínky Exekutorské komory ČR


- k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů


A/ K odůvodnění návrhu

- v odůvodnění není možné nalézt v celistvé podobě vyjádření ani hlavních principů (cíl) navrhované úpravy a jejich odůvodnění (hodnocení legitimity a proporcionality zvolené regulace ve vztahu k cíli)

- v odůvodnění návrhu absentuje podrobná (viz čl. 2 odst. 1 LPV) analýza právního a skutkového stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny. Odůvodnění toliko odkazuje k platnému právnímu stavu na Závěrečnou zprávu RIA . Zcela tak chybí analýza skutkového stavu a zejména chybí odůvodnění nezbytnosti jeho změny.

- odůvodnění ani RIA se nezabývá při hodnocení platného právního stavu např.:

i. doporučeními CEPEJ v rámci Rady Evropy ve vztahu k výkonu soudních či správních rozhodnutí - např. bod 56 směrnice CEPEJ(2009)11REV2: „Member states should endeavour to provide an effective enforcement procedure for all level of debts, either large or small.“[1]



ii. doporučeními shrnutými UIHJ v Code mondial de L´exécution, např. čl. 5 „Les Etats doivent veiller à ce que les frais de l'exécution soient définis, prévisibles, transparents et raisonnables. Ils doivent faire en sorte que tous les créanciers aient un accès égal aux mesures d'exécution en prévoyant une aide judiciaire“[2] nebo čl. 18 „Les personnes chargées de l'exécution doivent être soumises à un statut réglementé, garantissant la qualité de l'exécution par l'exigence d'un haut niveau de qualification juridique.“[3]



- v odůvodnění návrhu absentuje zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem (čl. 14 odst. 1 písm. b) ve spojení s čl. 16 odst. 4 LPV), je zde toliko zhodnocení souladu se zákonným zmocněním. Zejména by bylo lze očekávat zhodnocení souladu s § 2, § 3 či § 46 EŘ.



- v odůvodnění návrhu absentuje podrobná analýza předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na podnikatelské prostředí České republiky a sociálních dopadů. Odůvodnění toliko odkazuje na Závěrečnou zprávu RIA , která sama osobě tento aspekt analyzuje zcela nedostatečně, povrchně a zcela účelově .



- odůvodnění se řádně nevypořádává s hodnocením ve vztahu k zákazu diskriminace (tj. vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických a jiných údajů) zejména v oblasti přístupu k podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Zvolený způsob regulace tarifu zcela evidentně postihne některé exekutory více (může mít až tzv. rdousící efekt) některé méně a navíc vytváří faktickou bariéru vstupu do odvětví, která se nejeví jako legitimní, nadto by takové omezení výkonu hospodářské činnosti mělo být stanoveno zákonem (viz čl. 26 odst. 2 LZPS). Zvolený způsob regulace je způsobilý diskriminovat „nápadem malé“ exekutory oproti „velkým“, „služebně nové“ (či „budoucí“) oproti „služebné starým“exekutorům, stejně tak regulace přistupuje odlišně k soudním exekutorům jako celku v kontrastu s ostatními právnickými povoláními (k tomu viz např. srovnání odměn insolvenčních správců a soudních exekutorů), kterým výpadky příjmu refunduje ve stanovených případech stát z veřejných prostředků.



- odůvodnění se řádně nevypořádává s hodnocením dopadů na bezpečnost, neboť regulace tarifu je způsobilá významně snížit obecnou úroveň vymahatelnosti práva, což může vést k opětovnému (viz situace v 90. letech) zvýšení kriminality v souvislosti s „protiprávním, státem neautorizovaným“ vymáháním dluhů



- zvláštní část odůvodnění je pouhým popisným (nadbytečným) komentářem, ve kterém bohužel v rozporu s pravidly absentuje odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení, vysvětlení jejich účelu, principů, nezbytnosti (viz čl. 14 odst. 2 ve spojení s čl. 9 odst. 4 a čl. 16 odst. 4 LPV



- zhodnocení korupčních rizik neodpovídá metodice CIA (Corruption Impact Assessment).



B/ K Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace



- předložená zpráva RIA v rozporu s čl. 2 odst. 1 LPV neodpovídá Obecným zásadám pro hodnocení dopadů regulace (dále jen „OZ“)



- podle čl. 3.2 OZ se přehled dopadů zpracovává dříve, než je rozhodnuto o legislativním způsobu řešení problému. Z veřejných vyjádření předkladatele je zcela patrné a doložitelné, že o legislativním způsobu řešení bylo rozhodnuto ještě před jakýmkoliv hodnocením dopadů, což se projevuje v obsahové kvalitě hodnocení, které s cílem naplnit dříve vyřčené „řešení problému“ zcela zřejmě zveličuje přínosy navrhované novely (proklamované zrychlení řízení je zcela zanedbatelné) a dle našeho názoru výrazně zanedbává případná rizika (snížení vymahatelnosti práva, kvantitativní i kvalitativní dopady na soutěž mezi soudními exekutory).



- přehled dopadů by v první řadě (čl. 3.3 OZ) měl obsahovat stanovení cílů, jichž má být dosaženo (tj. věcná podstata). Bez stanovení toho, jaké výsledky předkladatel očekává od přijetí a implementace regulace, je obtížné stanovit možné postupy a porovnat varianty řešení (resp. jediného podsouvaného řešení ve srovnání s nulovou variantou), není možné se seriózně zabývat tím, zda zvolený prostředek je proporcionální ve vztahu k dosažení daného cíle (vhodnost, způsobilost, přiměřenost atp.) a zda např. k dosažení daného cíle nelze najíst vhodnější prostředek. Předkladatel zcela zjevně (ať vědomě či nevědomky) zaměňuje (nevyřčený) cíl s jedním z možných nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout (snížení odměny). V průvodních materiálech se mlhavě naznačuje, že snad cílem je „snížení exekutorského tarifu“ (pomíjíme, že jde o bezobsažné spojení), míněno dle všeho snížení odměny soudního exekutora za provedené úkony exekuční činnosti (resp. vymožení splnění vymáhané povinnosti). Na první pohled je nicméně patrné, že takový „cíl“ nemůže být sám osobě legitimní (státotvorný), resp. z přiložených materiálů není legitimita v tomto směru nijak naznačena. Tak např. legitimním cílem by bylo např. „snížení finančního zatížení povinných s bagatelními dluhy “. Spíše by bylo lze uvažovat nad tím, že snížení odměn soudních exekutorů je prostředkem k dosažení určitého cíle a novelizace tarifu je tak nástrojem k jeho dosažení. Snad by bylo lze ze zprávy RIA „vypreparovat“ (kap. 1.5. RIA), že cílem by mohlo být zrychlení exekučního řízení - k takovému cíly se nicméně RIA specificky nevyjadřuje, resp. pouze mlhavě naznačuje „možné“ zrychlení průběhu exekučního řízení v řádu jednotek týdnů. V každém případě zpráva RIA je v tomto ohledu deficitní, což se bohužel projevuje ve zbytku celého materiálu, který „nestojí na stabilních základech“ (definice cílů)



- ve záv. zprávě RIA by měl být (čl. 3.3 OZ aj.) popsán existující problém, který má být regulací řešen, a jeho příčiny. Z kapitoly 1.2. Zprávy RIA nicméně není zřejmé, co je oním existujícím problémem. Je skutečně tímto problémem to, že „systém vymáhání pohledávek v exekuci poskytuje prostor pro snížení odměn soudních exekutorů“? Předkladatel by tedy měl osvětlit, v čem spatřuje problematičnost takového systematického nastavení, vymezit rozsah a četnost tohoto problému a analyzovat jaké jsou příčiny tohoto problému – bez toho není možné posoudit nezbytnost legislativního zásahu. Jiný problém v dané kapitole není (ani mlhavě) naznačen. Druhá část kapitoly popisuje „případné“ přínosy regulace a do této části RIA vůbec nepatří.



- Kapitola 1.3. ZZ RIA je pouhým shrnutím platné právní úpravy a nikoliv popisem existujícího právního stavu ve smyslu OZ. V této kapitole absentuje zejména zdůvodnění, proč je stávající právní úprava nedostatečná nebo nevyhovující.



- V části 1.4. ZZ RIA (identifikace dotčených subjektů) nejsou uvedeny všechny dotčené subjekty a chybí tak analýza (přímých či nepřímých) dopadů na tyto subjekty. Stejně tak chybí vymezení distribuce dopadů mezi jednotlivé dotčené skupiny. Dotčenými subjekty budou dle všeho také:



- zaměstnanci soudních exekutorů (nejen samotní soudní exekutoři) – změna je způsobilá vyvolat snižování zaměstnanosti a navazující zatížení sociálního systému, které by navíc mohlo být regionálně nerovnoměrné)

- dodavatelé soudních exekutorů

- věřitelé obecně (tj. nikoliv jen vymáhající věřitelé)

- daňoví poplatníci

- nedlužící ekonomicky aktivní osoby (bude-li negativně ovlivněna vymahatelnost práva, dojde k přesunu nákladů z dlužníků na věřitele, kteří ji povětšinou promítnou do „cen“, tj. náklady přesunou na nedlužící, platící klienty , stranou pak ponecháváme, že se tím deformuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čemuž by měla předcházet celospolečenská diskuse.



- v části 1.4.3 ZZ RIA se hovoří o tom, že snížení odměny exekutora zlepší sociální situaci dlužníků v exekučním řízení. V tomto směru by předkladatel měl doplnit do ZZ RIA určitou kvantifikaci či alespoň přesnější kvalifikaci přepokládaného zlepšení sociální situace (zcela jiný bude dopad např. na osobu dlužící 500 Kč a na osobu dlužící 45 000 Kč, na osobu mající jednu exekuci nebo na „exekuční recidivisty“).



- dle části 1.4.4 ZZ RIA by změna „mohla mít“ pozitivní dopad na státní rozpočet v oblasti sociálních dopadů na dlužníky. Prakticky celé hodnocení přínosů regulace je přehlídkou modálních sdělení (může, mohl by, možná, pokud , tak by , nelze vyloučit, že ). Na první pohled je zřejmé, že zpráva RIA zanedbává některé možné sekundární dopady nejen na veřejné rozpočty (v důsledku možného snížení vymahatelnosti) a přínosy se zdráhá jasněji vymezit.



- v části 1.4.4 ZZ RIA se hovoří o tom, že lze předpokládat, že důsledku snížení odměny exekutora by mohlo dojít k přesunu nezaměstnaných z šedé ekonomiky do sféry ekonomiky legální. Pro takové tvrzení chybí v RIA jakékoliv seriózní podklady (data). Nadto se domníváme, že výše odměny soudního exekutora je faktorem zcela zanedbatelným při rozhodování o tom, zda se určitá osoba dobrovolně přesune z „šedé ekonomiky“ či nikoliv. Problematika šedé ekonomiky (příčiny, důsledky) je natolik komplexní, že hodnocení uváděná v RIA v této části jsou zcela mimo ekonomickou realitu.



- definování cílového stavu (kap. 1.5.) je nekonzistentní (k absenci vymezení cíle viz výše) a neodpovídá metodice OZ, zejména protože definice cílového stavu nesmí předurčovat způsob a preferovat zvolenou variantu řešení. Má-li snad být cílový stav snížení odměny soudního exekutora, což je ve své podstatě spíše způsob řešení a nikoliv cílový stav, pak se jedná o „cílový stav“, který ze své podstaty předurčuje způsob řešení. Vymezení cílového stavu je tak zcela nelogické. Navíc takto definovaný cíl nesplňuje parametry vymezené pravidlem SMART, jak požadují OZ.



- v části ZZ RIA 1.5 se operuje s pojmem „přiměřené příjmy soudního exekutora“. Pomineme-li, že tím předkladatel myslel spíše „přiměřený zisk“ (ostatně záměna pojmů příjem a zisk je pro celou RIA signifikatní), bylo by žádoucí, aby více tento pojem rozvedl a sdělil více k přiměřenosti zisku soudního exekutora.



- v části ZZ RIA 1.5 se tvrdí, že „hospodaření exekutorského úřadu ani přiměřené příjmy“ soudního exekutora by podle výsledku analýzy návrhem neměly být dotčeny“. Jednak je zarážející použití kondicionálu v tak zásadní věci, když Exekutorská komora ČR již delší dobu poukazuje na nemožnost snižování nákladů. Předkladatel by se tedy v první řadě měl skutečně vypořádat (konzultovat) s připomínkami Exekutorské komory ČR. Odbýt takové připomínky lakonickým tvrzením, že „by neměly být dotčeny“ je neopodstatněný hazard. Za druhé je zcela evidentní, že takové tvrzení nemůže obstát. Snižuje-li se odměna o v určitém pásmu o jednu třetinu, je zřejmé, že hospodaření exekutorského úřadu tím bude dotčeno v každém případě – otázkou, na kterou předkladatel neodpovídá, zůstává, do jaké míry bude dotčeno hospodaření jednotlivých „typů“ exekutorů (mikroekonomický pohled) a do jaké míry pak se zasáhne celý tržní segment (makroekonomický pohled), který je silně regulovaný a existují zde značné bariéry vstupu do odvětví (-> nepřužnost).



- dle kapitoly 1.6. ZZ RIA je jediným rizikem nepřijetí navrhované úpravy nevyužití možnosti zrychlit vymáhání pohledávek. Předně zde není patrná souvislosti s „nevyřčeným“ cílem ani „naznačeným cílovým stavem“. Zřejmě asi (?) podle předkladatele existuje korelace mezi odměnou soudního exekutora a rychlostí (úspěšností) exekučního řízení. Ad absurdum by dle předkladatelovy logiky vedlo snížení odměny exekutora na 0,- Kč k největšímu zrychlení exekučního řízení. Je nicméně ale patrné, že takové snížení by nemohlo vést k rychlejšímu exekučnímu řízení, neboť by byla zcela odbourána motivační složka exekučního orgánu. Existuje-li korelace mezi odměnou exekutora a délkou exekučního řízení, musí existovat „prahová hranice“ odměny exekutora, která nemůže vést k plánovanému cíli, naopak naplnění tohoto cíle paradoxně zmaří (parametrické změny na straně exekutorů). Z Analýzy ani RIA nevyplývá, že by se překladatel tímto rizikem, že snížení zamýšlené odměny prolomí prahovou hranici, vážně zabýval. Hodnocení tohoto rizika za pomoci „modelového“ úřadu (mikroekonomický pohled) je v zásadě nezpůsobilé takové riziko (makroekonomický pohled) odhalit, jiná metoda hodnocení rizika zvolena nebyla. Pokud u řešeného problému existuje nejistota v otázce týkající se vážných negativních důsledků (rizik), měl by předkladatel provést v rámci hodnocení dopadů analýzu rizik.



- v části 2. ZZ RIA představující varianty řešení je pouze prezentována jedna varianta (resp. ještě varianta nulová). Je zcela zřejmé, že variant řešení musí existovat řádově více, zejména jedná-li se o parametrickou úpravu. Z RIA není patrné, proč byla vybrána k prezentaci pouze varianta 10% do 50 000 Kč + 2 000 Kč minimální odměna a z jakého důvodu je tato varianta nejvhodnější (nikoliv jen ve vztahu k nulové variantě, ale i variantám nevysloveným). Varianta navíc není popsána způsobem, ze kterého by bylo zřejmé, jak povede k (ne)stanovenému cíli. Rovněž není patrné, zda a s kterými dotčenými subjekty předkladatel vedl konzultace za účelem získání relevantních informací (srov. doporučení OZ) nechtěných a neočekávaných dopadech řešení, rizicích spojených s implementací a vynucováním či rizicích spojených s náklady na přizpůsobení se regulaci



- v části 3. ZZ RIA se hovoří o tom, že vyhodnocení nákladů a přínosů bylo provedeno na základě dat poskytnutých Exekutorskou komorou ČR a dat uváděných v rámci výběrových řízení na obsazení exekutorských úřadů. Exekutorská komora ČR zpochybňuje způsob práce (statistické metody atp.) s dodanými daty, rovněž data z výběrových řízení, které si předkladatel obstaral jsou nereprezentativní, navíc se jedná o pouze pohled mikroekonomický.



- v části 3.1.1. ZZ RIA se počítá při výpočtu s již „zaběhnutým (od roku 2001, v Praze)“ exekutorským úřadem (mikroekonomický pohled). Smysl takového postupu by měl být v RIA vysvětlen v konfrontaci s reálnou situací na trhu exekučních služeb (makroekonomický pohled), tj. do jaké míry modelový úřad odpovídá reálným parametrům a jakým způsobem dopadne navrhovaná změna na úřady, které parametrům modelového úřadu neodpovídají. K dílčí konfrontaci zvoleného modelu viz část C/ a D/ těchto připomínek.



- Poslední odstavec v části 3.1.1. ZZ RIA je nesrozumitelný – chce se tím předkladatel snad nějak vyjádřit k problematice tzv. úspor z rozsahu?



- v části 3. ZZ RIA není vysvětleno podrobně , proč není počítáno s mediánovými hodnotami (či jinými „očištěnými“ hodnotami), ale s hodnotami průměrnými. Ve zprávě nicméně absentuje zhodnocení, jaké důsledky může volba hodnot průměrných (a ne jiných) mít na výsledek (korektnost) celé analýzy.



- ve výpočtech v části 3.1.1 ZZ RIA se vychází z předpokladu, že je 25 % pohledávek vymoženo v rámci jednoho roku. Jedná se zřejmě o jasné zjednodušení reality. Ve zprávě nicméně absentuje zhodnocení, jaké důsledky může takové zásadní zjednodušení mít na výsledek (korektnost) celé analýzy.



- předkladatel by měl podrobněji vysvětlit, proč ve výpočtech v části 3.1.1. ZZ RIA nepočítá s počátečními investicemi na pořízení dlouhodobého majetku. Jedná se o zásadní zjednodušení - ve zprávě absentuje zhodnocení, jaké důsledky může takové zásadní zjednodušení mít na výsledek (korektnost) celé analýzy.



- v závěrečném shrnutí v části 3.1.1. ZZ RIA se uvádí, že předmětný model přináší exekutorovi nezdaněný příjem ve výši 267 145 Kč (takovou částku Komora nicméně odmítá). Jistě je pravdou, že taková výše překračuje průměrnou výši hrubé mzdy či průměrné příjmy soudce. Implicitně tím předkladatel naznačuje, že taková modelová odměna je nepřiměřená, aniž nicméně uvádí relevantní argumenty, z jakého důvodu takovou modelovou odměnu považuje za nepřiměřenou, např. chybí relevantní srovnání s obdobnými povoláními (např. insolvenčními správci). Srovnání se soudcem okresního soudu je do velké míry nepřiléhavé (soudce např. nenese podnikatelské riziko, soudce není zatížen „neprávní“

Policie + Justice.CS




zpravy.idnes.cz/.../...

Netrestejte lidi za to, že neznají správné právnické argumenty, vzkázal soudcům ÚS

novinky.cz/.../...