Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Benešové chráněná justiční dílna

Details

Created: Wednesday, 27 November 2024 17:36

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 505

Aneb : Pokyn obecné povahy č. 12. Matky justiční mafie - Marie Benešové. 

„Marie Benešová vydala jako nejvyšší státní zástupkyně 19. prosince 2003, Pokyn obecné povahy č.12‘, ve kterém přikázala státním zástupcům, aby všechna podání občanů, směřující proti státním zástupcům, soudcům nebo pracovníkům dalších státních orgánů odmítali, vraceli k doplnění, případně rovnou překvalifikovávali na méně závažné typy provinění. Vytvořila tak kastu nedotknutelných.“

 Jan Urban: Maruška, čestná a spravedlivá? Nesloužila právu, ale mocným — HlídacíPes.org

Nejprve objasnění pojmů : 

"Chráněná dílna" je - když ... 

a) když osazenstvo je zjevně nějakým způsobem handicapováno. 

To pak znamená :

b) že za standardních podmínek, natož na běžném pracovním trhu,  by - bez této ochrany -  neobstálo. Proto je nutno je chránit zákonem, jinak by bylo - v běžné konkurenci trhu práce - nepoužitelné. 

___________

Právní termín "Pokyn obecné povahy č. 12" matky justiční mafie Marie Benešové je už na první pohled zásadním mezníkem.

Zásadním už proto, že i po více než dvaceti letech se k němu neustále vracíme a stojí za to jej zmiňovat a o něm diskutovat.

Které jiné zákonné opatření se může těšit takové nehynoucí popularitě ?? Už jenom tím se justiční mafiánka zapsala natrvalo do naší právní, ale i společenské historie. Bohužel způsobem, který jí sotva kdo bude závidět. 

Asi jako zná skoro každý Čech Čurdu coby synonymum  zbabělosti a zrady, tak bude každý -  minimálně v právu se pohybující - znát matku justiční mafie Marii Benešovou a její "pokyn č. 12". 

Ten je vskutku historickým předělem. 

Předělem mezi opatrnými, bojácnými a nedůslednými porevolučními pokusy několika málo slušnějších soudců či právníků o návrat k důstojnosti práva, jak byla známa naposledy před válkou - a rázným utnutím těchto snah a resolutním návratem k právu jako služce mocných, ať už jsou, jací chtějí, v období po vydání tohoto historického "pokynu". Tak, jak to bylo samozřejmým zvykem za všech totalitních režimů, z nichž ten poslední teprve nedávno skončil. 

Ono totiž sloužit mocným, zvláště pokud je to zločinecká garnitura, nejde rozhodně se skutečným právem a jeho nezávislým prosazováním dohromady - a každý si proto musí vybrat : Buďto nezávislá, nestranná a kvalifikovaná justice - pravda, těšící se následně pak úctě a respektu obyvatelstva - anebo parta pokřivených kašpárků, najatých na "špinavou práci", za kterou dostává královsky zaplaceno - aby pak následně utápěla ozývající se svědomí v alkoholu či krátkodobém oslnění mamonem, bez životního naplnění, a taky - samozřejmě - bez jakékoliv úcty či respektu ostatních. 

Období  DO VYDÁNÍ  historického manifestu - pod názvem "Pokyn obecné povahy č. 12" - budeme - pro zjednodušení - říkat Období 1 - a logicky, období PO tomto manifestu, bude Období 2. 

Víte, čím  ZÁSADNÍM se tato dvě období liší ?? 

Ne snad tím, že by v období 1 soudce za jejich trestnou činnost někdo stíhal, to určitě ne, ale alespoň oficiálně se justice tvářila, že to možné je. 

A chráněná dílna se tak týkala  ZEJMÉNA  pracovních podmínek, pracovních požadavků a pracovních standardů,  protože s těmi z justice by na pracovním trhu už ani tehdy nikdo neobstál. 

Vydání kouzelného patentu Marie Benešové - tedy "Pokynu obecné povahy č. 12" pak znamenalo, že bez zvláštní ochrany by osazenstvo justice nejen že neobstálo na běžném pracovním trhu, ale už ani na trhu občanské trestní bezúhonnosti, a že tedy tu je třeba chránit zvláštním výnosem, bez jehož ochrany se všichni ostatní, mimo justici, musí obejít - a také obejdou. 

Tento pokyn tedy znamenal otevřené přiznání, že bez zvláštní ochrany by osazenstvo justice nemohlo projít trestní bezúhonností a že pokud by se na ně uplatnily postupy a postihy jako na všechny ostatní, znamenalo by to, že půlka pracovníků justice by šla za katr hned, ta druhá pak poté, co by ta první půlka začala vypovídat. 

Tak proto máme tento pokyn - resp. má ho justice - ke škodě a nehynoucí ostudě nás všech, že od té doby se už nepokrytě skládáme na luxusní a bezpracný život zločinecké bandě grázlů, která nás za naše peníze jenom tyranizuje, terorizuje - a ještě si za to nechává skvěle zaplatit. Což oficiálně nazývá "nezávislou justicí". 

A stále se v této zemi najde dost naivních hlupáků, kteří těmto pohádkám věří. Ti poslední, zvláště viditelní a zvláště typičtí, byli studentští kašpárci z milionových chvilek, kteří - ač o justici nevěděli zjevně vůbec nic, natož aby znali její jednotlivé hráče a jejich roli - začali vydávat tuto bandu zvláště chráněných zločinců za "prvek demokracie" a za úžasný pokrok oproti předchozímu - totalitnímu - režimu. Zdůvodnit si to sice neuměli, zato je všude cpali do televize a médií, aby je bylo co nejvíce slyšet. Protože jestli má justice něco dokonale pod palcem, tak jsou to především média. Dobře jsouc si vědoma smrtelného nebezpečí, pokud by někdo začal masově seznamovat veřejnost s krutou a smutnou pravdou - o nich. 

Lidé by ztratili nejen klid, ale i spokojený spánek, pokud by masově věděli o skutečném stavu justice a policie - a o tom, jak je - každého zvlášť a všechny dohromady - smrtelně ohrožuje. 

Protože křivé obvinění, a vůbec to nemusí být jenom laciný omyl, plynoucí z lenosti a lajdáctví vyšetřovatelů a soudců, ale i čistě účelová, předem připravená záležitost s cílem něco na někoho hodit a tím ho nejen zdiskreditovat, ale i společensky, a nakonec i fyzicky, znemožnit a zlikvidovat. 

Matka justiční mafie o tom věděla své. Na potkání nepohodlným novinářům už tehdy vyhrožovala trestním stíháním. Jeho zneužívání tedy otevřeně, až okatě přiznávala - a současně i  legitimizovala jako běžný nástroj boje s nepohodlnou konkurencí, ať už politickou, či společenskou. 

"Neohrožená" Maruška, jinak matka justiční mafie, tak prokazatelně vrátila naši zemi - a právo v ní - o celá desetiletí zpět, ke službám dinosaurů jako byl poslední president Zeman. 

Ač už - naštěstí - není mezi námi, její dědictví budou likvidovat ještě příští generace. Pokud zde ovšem budou chtít v klidu žít - a netřást se denně strachem, kdy na ně co kdo hodí - a rovnou je zatkne. 

Těžkotonážní Maruška a její "Pokyn č. 12" jsou právem naruby, je to instruktáž dozorců koncentračních táborů, jak pohrdat vězni a jejich, byť už značně omezenými - právy, nároky a stížnostmi. A jak na nich beztrestně páchat další a další zvěrstva. 

Je to počátek segregace společnosti, otevřený apartheid v praxi. A to v 21. století, v údajně právně vyspělé a práv dbalé Evropě. 

Až na soudě - a zejména na soudě proti státu nebo státní či jiné veřejné instituci - potkáte soudce, co se Vám veřejně vysměje do očí, ač dobře ví, že máte stoprocentní pravdu, Váš nárok je důvodný a podložený, vzpomeňte na matku justiční mafie, těžkotonážní Marušku. 

A na to, jak se teď škvaří v kotli, plném rozpáleného oleje. 

Budiž jí země těžká. 

__________________________

__________________________

________________

________________

________________________

________________________