Žalujeme...

Details
Category: Starý web
Published: Sunday, 30 August 2015 17:54
Written by Ing. Jiří Fiala
Hits: 1295

 

Přesně 100 let po zatčení A. Dreyfuse, v roce 1994, byl v Praze zatčen MUDr. Yekta Uzunoglu, Kurd, který vystudoval v Praze lékařství a usadil se v Evropě, v Československu a Německu. Byl aktivním účastníkem organizace Lékaři bez hranic, v
jejichž řadách poskytoval pomoc válkou a vyhlazováním sužovanému kurdskému lidu. Podílel se na vydání kurdské gramatiky. Přeložil do kurdštiny nejen části Bible, ale i několik děl Karla Čapka. Do češtiny přeložil a vydal přísloví kurdského lidu. Spolupracoval s  Kurdským institutem ve Francii a byl jedním ze zakladatelů Kurdského institutu v NSR. V roce 1979 byl pro své demokratické myšlení vypovězen z Československa, kam se vrátil až v roce 1990.        

Byl a je i úspěšným podnikatelem. Připravil a vydal knihu "Ekonomické perspektivy
ČR" (1994).

V roce 1994 byl MUDr.Y.Uzunoglu zatčen a obviněn na základě udání tureckého občana, který žil v ČR pod falešným jménem a byl policejním agentem. Tento muž dr.Uzunogla nařkl, že ho týral a omezoval jeho osobní svobodu. K obvinění dodatečně přibylo ještě obvinění z trestných činů přípravy vražd, loupeží, podvodů a nedovoleného ozbrojování. MUDr Uzunoglu strávil dva a půl roku ve vyšetřovací vazbě. Spolu s MUDr. Uzunoglem byli zatčeni a obviněni ještě další tři Kurdové, z nichž jeden po
propuštění zemřel, pravděpodobně na následky špatného zacházení ve vazbě. MUDr. Uzunoglu byl zatčen poté, co se mu podařilo zprostředkovat pro naši republiku zakázky v hodnotě přes 300 mil. dolarů, a poté, co mu bylo bývalými exponenty
předlistopadového režimu důrazně doporučováno, aby dal od těchto zakázek ruce pryč. MUDr.Uzunoglu byl držen ve vyšetřovací vazbě 31 měsíců (posledních 5 měsíců tedy se souhlasem Nejvyššího soudu ČR), ačkoliv žádné z absurdních obvinění nebylo solidně prošetřeno a dokumentováno. Během vyšetřování došlo k velkému počtu nezákonností, na
které nereagoval  žádný z orgánů, jež měly nad vyšetřováním dozor. Již v roce 1996 varoval poslanec Pavel Dostál v tisku, že z tohoto případu bude mít Česká republika mezinárodní ostudu. Čtyřikrát byli ministři vnitra a spravedlnosti  ČR v této kauze interpelováni poslanci Jičínským, Dostálem a Drápelou. V jedné z  odpovědí ministr vnitra dokonce přiznal, že policisté MUDr. Uzunogla týrali. Německá  spolková republika ve stejné době udělila MUDr. Y. Uzunoglovi - zřejmě jako projev
sympatií a podpory - státní občanství a doklad o tom mu doručila do českého vězení.

Po 31 měsících byl MUDr.Uzunoglu propuštěn z vazby. Neodjel však do NSR, jejímž občanem se stal, zůstal v České republice, aby dovedl do konce svůj dlouhý boj a aby dosáhl od české justice plného zadostiučinění. Trestní stíhání bylo dne 25.9. 2003 zastaveno, "protože bylo porušeno právo obviněných na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě, zakotvené v článku 6 odst.1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod" (podepsán soudce Vítězslav Rašík). MUDr Uzunoglu se proti tomuto výroku soudu odvolal a jeho odvolání bylo vyhověno. Plným právem žádá, aby ho soud v plném rozsahu osvobodil od absurdních obvinění.

Zůstane věčnou hanbou pro náš stát, že když si česká justice s případem Uzunoglu už nevěděla rady, chtěla ho v lednu 2003 prostřednictvím ministerstva spravedlnosti předat k vyřízení do Turecka, které tohoto Kurda pronásledovalo již od roku 1970, mimo jiné  i za jeho humanitární činnost v Kurdistánu, odnětím tureckého pasu a zákazem vstupu na území Turecka.

Boj MUDr.Yekty Uzunogla nebyl a zdaleka není jen jeho soukromým bojem. Je to i náš boj za spravedlnost. Jsme přesvědčeni o tom, že stav soudnictví a výkon soudní moci nejpřesněji charakterizuje poměry v kterémkoli státě a tedy i u nás. Podle T.G. Masaryka "spravedlnost je matematikou humanity".

Za skandální pronásledování MUDr.Y. Uzunogla cítíme odpovědnost i my, prostí občané. Jeho případ již dávno nabyl dreyfusovských dimenzí a je nejvyšší čas s ním definitivně a spravedlivě skoncovat. Oprávněně si však klademe otázku, jaké jsou skutečné příčiny tohoto justičního skandálu a selhání našich státních a politických představitelů, kterým jsme svěřili řízení naší země, a kteří v tomto případu zcela zklamali.

 Proto :

obviňujeme představitele naší soudní moci, zúčastněné státní zástupce i soudce  všech stupňů, včetně předsedů Nejvyššího soudu a nejvyšších státních zástupců v  údobí 1994-2005, že v rozporu se svými právy a povinnostmi, vyplývajícími ze  zákona, nekonali svou povinnost  a nezjednali nápravu;

obviňujeme tehdejší ministry vnitra a spravedlnosti, jakož i předsedy vlády, kteří odpovídali za výkon jejich funkcí, že byli hluší ke stížnostem a informacím o porušování zákonnosti, se kterými se na ně ve svých dopisech z vyšetřovací vazby
obracel MUDr Uzunoglu a další občané, že nesplnili svoje ústavní pravomoci k vyšetření a odstranění zjištěných nepravostí s tím spojených;

obviňujeme i tehdejší předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu ČR v údobí 1994-2005, že zůstali neteční a lhostejní k tak závažným nedostatkům a chybám našich orgánů činných v trestním řízení, které  případ  Uzunoglu vyjevil.

Všichni tito činitelé naší zákonodárné, výkonné i soudní moci nesou odpovědnost za to, že MUDr.Yekta Uzunoglu strávil ve vazbě 31 měsíců, a že česká spravedlnost  nebyla schopna vyřešit jeho případ v průběhu neuvěřitelných 12 let. 

Současně však klademe za vinu těm novinářům, kteří v honbě za sensacemi o kauze Uzunoglu zkresleně či nepravdivě informovali veřejnost, že tímto svým postupem hrubě poškodili pověst MUDr Y. Uzunoglu a tak se morálně zpronevěřili svému poslání.

Ať jsou ale příčiny tohoto selhání České Republiky jakékoliv, ostudnou kauzu  MUDr. Uzunoglu nutno uzavřít co nejdříve, a to veřejnou omluvou a poděkováním, že se nevzdal, že bojuje za čest, svobodu a spravedlnost nejen svou vlastní, ale i země,
která se stala jeho druhou vlastí.

Úplná rehabilitace Alfreda Dreyfuse trvala 12 let a uskutečnila se přesně před sto lety, v roce 1906.

Letos v září uplyne 12 let od zatčení MUDr.Yekty Uzunogla. Nebudeme mít pocit, že v naší zemi vládne spravedlnost, dokud MUDr.Yekta Uzunoglu nebude plně rehabilitován a naše republika se za utrpení a křivdy, které mu způsobila, řádně a veřejně neomluví.  Jen tato  omluva přesvědčí občany, že podobné praktiky a postupy patří minulosti, a nebudou nikdy znovu opakovány.

Příklad velké země, Francie, ukazuje, že to možné a správné je. Omluva nejvyšších politických představitelů Francie Dreyfusovi se stala důležitým symbolem velikosti této země.

František Janouch,  Táňa Fischerová, Květa Jechová, Karel Jech, Svatopluk Karásek, Jaroslav Kořán, Dana Němcová, Karel Schwarzenberg, Jiřina Šiklová, Libuše Šilhánová, Věněk Šilhán, Jaromír Štětina, Petruška Šustrová

 

V Praze, 3.3.2006