Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Namítáme především, že napadené kroky ministra Němce nelze označit jako nestandardní, protože právo ministra podat stížnost pro porušení zákona je ošetřeno trestním řádem, stejně jako související kroky, jakými je např. nařízení odkladu vykonání rozsudku, přerušení výkonu trestu aj. Podání stížnosti pro porušení zákona a užití souvisejících nástrojů není v žádném případě zásahem do průběhu soudního řízení, protože o osudu ministrovy stížnosti rozhoduje Nejvyšší soud ČR, který přihlíží ke stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství a je na ministrovi spravedlnosti zcela nezávislý.  V řadě případů dochází po projednání mimořádných opravných prostředků k zrušení nebo snížení trestu. Pokud ministr předpokládá, že taková situace může nastat, nařízením o odkladu nástupu trestu nebo jeho přerušením předejde možné křivdě, která by nastala, kdyby se trest dodatečně ukázal jako neoprávněný nebo nadměrný. Osobní svoboda jedince je velkou hodnotou, jejíž omezování nad nezbytnou míru je třeba předcházet.

 

Přímo nepravdivé je tvrzení, že ministr Němec podal druhou stížnost pro porušení zákona, přestože bylo známo, že prvoinstanční soud bude rozhodovat o obnově celého řízení, protože korunní svědek změnil výpověď. Ve skutečnosti bylo zahájeno pouze řízení k žádosti o obnovu procesu. Odsouzení podali žádost o povolení obnovy procesu v červenci 2004, ale řízení se táhne a jeho konec je zatím v nedohlednu. Výše uvedené tvrzení Radiožurnálu je proto při nejmenším předčasné, protože zatím nepadlo rozhodnutí o tom, že bude povolena obnova procesu.  Výpověď nezměnil „korunní svědek“, ale hlavní odsouzený, který se po právní moci rozsudku  doznal, že odsouzené Černého a Dunaje-Jurču křivě obvinil. Soudkyně Jana Jurečková bez ohledu na zahájené řízení k žádosti o obnovu trvala na nástupu trestu nařčených odsouzených. Ods. Dunaj-Jurčo byl zatčen 27.2.2006 policií na základě jejího příkazu k dodání do výkonu trestu přímo v soudní budově bezprostředně po hlavním líčení, na kterém původce jeho neštěstí, ods. Jozef Janíček vypovídal o způsobu, jakým ho Vojenská policie přiměla ke křivé výpovědi proti ods. Černému a Dunaji-Jurčovi. O „humánnosti“ postupu soudkyně Jany Jurečkové svědčí okolnost, že ods. Jozef Janíček a Jaroslav Černý již žádají o podmíněné propuštění po odpykání poloviny trestu. Budou-li ods. Jaroslav Černý a Tomáš Dunaj-Jurčo zproštěni viny, což nelze vyloučit, nikdo jim nevrátí kus života, zmařený za mřížemi. Právě vzniku takových tragických situací předchází ministr spravedlnosti odložením nástupu trestu nebo jeho přerušením.

 

Občanské sdružení Šalamoun se začalo zabývat věcí p.Dunaje-Jurči na sklonku r. 2005 v návaznosti na sledování procesu proti spisovateli Janu Benešovi, odsouzenému soudkyní Janou Jurečkovou k podmíněnému trestu za údajné spáchání tr.č. násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci (vyhrožování) a za výtržnictví. Proti postupu orgánů činných v trestním řízení v okresu Příbram jsme vydali výzvu k ústavním činitelům, kterou jsme protestovali proti způsobu, jakým bylo trestní řízení vedeno. Rozsudek soudkyně Jany Jurečkové byl pravomocně zrušen Krajským soudem Praha převážně z důvodů shodných s těmi, jež obsahovala naše kritika postupu paní soudkyně. Je předčasné, abychom předvídali vývoj řízení o povolení obnovy procesu, protože dokazování nebylo ukončeno. Nicméně považujeme výpověď ods. Jozefa Janíčka před soudem 27.2.2006 za významnou a věrohodnou a zproštění obou nařčených odsouzených za možné. Plně chápeme, že se ministr spravedlnosti snažil zabránit uvěznění odsouzených, u nichž lze připustit možnost zproštění viny v dalším řízení.