Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Pardubičtí cementáři nezklamou !!

Details

Created: Thursday, 03 February 2011 00:00

Written by Ing. Jiří Fiala + redakce

Hits: 3812

Nemohu si pomoci, ale přesně tenhle titulek mě napadnul při zvažování, jak nejlépe vystihnout popis posledních zkušeností z pardubického krajského soudu. Či - abychom byli úplně přesní - Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.

Přiznám se, že tenhle soud mě děsí čím dál tím víc, zejména pak pokud jde o rodinné právo ( i když to trestní nejspíš nebude soudit o moc lépe).

Než jsem ho poznal, tak jsem si říkal, že je to nová pobočka, třeba se bude chtít ukázat novou a netradiční koncepcí pojetí práva, třeba bude chtít zazářit ... Nechce. A když, tak leda svou zkostnatělou komunistickou ztuhlostí, odpovídající jejímu převážnému osazenstvu - tedy expozituře bývalých starých struktur, které v Hradci buďto už ani nechtěli, anebo to měly do Pardubic prostě blíž, případně byly - geograficky - svázány s tamním krajem. Mentálně či historicky rozhodně ne.

Protože zkušenost je nepřenosná, člověk uvěří východočeským účastníkům řízení tvrzení o tom, že u nich je to horší než jinde, až se o tom sám přesvědčí. Ostatně, justice je špatná skoro všude, těžko proto vybrat a spolehlivě určit, která je ta nejhorší.  Severočeská ? Dosti děsivá !! Nicméně, východočeská - a zejména pokud jde o rodinné právo - s ní úspěšně o toto děsivé první místo soupeří a i většina znalců vám řekne - no, když něco přijde z východních Čech, tak je to většinou tak zmršené a takový paskvil, že s tím už nic nesvede ani pánbůh.

Připomeňme jen "skvělé" a do historie práva se zcela jistě rezavým písmem zapisující rozsudky o tom, že otec ukradením dcery neutrpěl žádnou újmu, že babička holčičky, která mu nejprve zatajila její existenci a posléze ji vydala - jak jinak než za prachy - k adopci - se prý ničeho špatného nedopustila, maximálně snad trochu neetického jednání, ale jinak úplně v pohodě - žádný trestný čin to není. Že otec přišel o dceru - no, a co, je mladý, plodný, udělá si jistě brzy jinou ...

Že by chtěl dítě do vlastní péče ? Magor jeden, určitě se zbláznil - vždyť dítě už bylo lukrativně prodáno, takový rozsudek by zcela jistě zkazil kšefty do budoucna, a kdoví, kdo všechno je na výplatní listině FODu a dalších kšeftmanů (či spíše kšeftwomen) s dětmi ?!!

Jsem zvědav, kdy tuhle geniální logiku začne tamní předseda soudu Špryňar uplatňovat také na vraždy - konečně, sám soudí hlavně trestní věci.  Někoho jste zabili ? Pohoda, žádný problém, tolik se toho zase nestalo, však se narodí další... Akorát by asi nebylo od věci pustit chlup, to se pak ta právní teorie hnedle vidí v lepším světle !!

Tak tenhle skvělý soud měl posuzovat - a také posuzoval - věc dědictví po Janě Komárkové, tedy dívce, kterou pomáhal utýrat, až ji dohnal - před rokem - k sebevraždě.

Doplňme jen, že návrhy na předběžná opatření otce o tom, že nesmí být dcera pochována, dokud mu nebude ukázána, tento soud vehementně zamítal jako nedůvodné. K čemu taky potřebuje vidět otec mrtvou dceru, že ?!! Neviděl ji zaživa, po smrti už to moc nepomůže ... zbytečně by se trápil ... Takže vlastně - humanita sama.

Teď měl tedy rozhodovat o odvolání ve věci dědictví. Odvolávali se jak otec, tak i matka. Otec proti tomu, aby mu byly účtovány náklady pohřbu, kterého se nemohl zúčastnit, ba co víc, náklady bezpečnostní agentury, která ho z pohřbu vyhazovala, spolu s jeho příbuznými a známými. Matka se pak odvolávala proto, aby do nákladů naopak byly ještě zahrnuty i náklady  na kamennou desku, kterou dceři po smrti změnila identitu a přisvojila si ji s definitivní platností navždy, když jí změnila jméno na jméno svých rodičů, pod kterým Jana nikdy nežila, ba ani neumřela.

Pardubický soud dal ještě daleko před jednáním na srozuměnou, na čí straně asi bude stát, když prvním jeho počinem bylo - ač ho o to nikdo nežádal, ba dokonce ani protistrana to nenavrhovala - že se mě pokusil zbavit tím, že mě ze zastoupení otce vyloučí.

To se mu - k velkému údivu předsedkyně senátu JUDr. Aleny Pokorné - nepovedlo, když jsem se vrátil do jednací síně s pověřením odborů, na něž Krajský soud v Praze vydal rozhodnutí, že je vyloučit nelze a že ani nepřísluší soudu zkoumat, zda to jsou "ty správné" odbory, nebo ne.

Se skřípěním zubů musela pak předsedkyně senátu prohlásit, že se zastoupení připouští a že se mě tedy v tomto případu nezbaví.

Vyslechla si následně argumentaci, proč odmítáme platit náklady pohřbu, kterého jsme se nemohli účastnit, přestože na hřbitově byla početná policie. Ta tam však zjevně nebyla k ochraně zákona, nýbrž k ochraně těch, kteří ho masově porušovali.

Argumentace zapůsobila na všechny přítomné, a to dokonce včetně právničky protistrany. Zuzany Dostálkové, která se ani nepokusila tyto skutečnostni rozporovat či zpochybňovat a raději jen decentně mlčela.

Skvělý senát zabetonovaného zkostnatělého totalitního práva pak rozhodnul - asi hodně podobně jako ve věci otce ze Svitav, který není nijak poškozen tím, že přišel o dceru - téměř zcela ve prospěch matky, tedy že otec musí zaplatit nejen ochranku, která ho z pohřbu vyhazovala, ale i náhorbek, kterým byla dceři posmrtně změněna identita a byla pochována pod jménem, které nikdy nenosila, ba ani pod ním nezemřela. 

Namísto aby soud sám splnil svou oznamovací povinnost a podal do protokolu trestní oznámení na matku zůstavitelky pro zjevné poškozování cizích práv.

Jak jeden z návštěvníků jednání poznamenal, tímto rozsudkem byly popřeny dokonce i nálezy norimberského tribunálu, který odsoudil jako zvrhlé a zločinné praktiky, kdy umsrceným Židům bylo z jejich majetku nebo z majetku jejich příbuzných odečteno to, co spotřebovala (co stála) jejich smrt a zpopelnění - tedy i nádoby se smrtícím plynem Cyklonem a provoz pecí v krematoriu. 

Pan Komárek totiž musí nejen zaplatit vrahům své dcery náklady pohřbu, kterého se nesměl zúčastnit, ale ještě si má platit i ochranku, která ho na pohřbu napadala, stejně jako desku, která posmrtně změnila identitu jeho dcery tak, aby ji nikdo nemohl identifikovat a kdyby vrazi jeho dcery započítali do nákladů pohřbu i zámek, kterým mu uzamkli hrobku, aby se k dceři nemohl dostat ani po smrti, tak by mu soud zcela jistě vyúčtoval i tento zámek.

Vzpomínáte na film Bony a klid ? Naturalistický film o "mravech" v posledním období reálného socialismu ? Přesněji - o veksláckých mravech ?

Jak se honily dvě konkurenční bandy veksláků, až ta jedna dohnala tu první a sebrala jim všechno, i trenky, a ti pak tam stahovali ze šňůry nějaké fotbalové dresy a kolem velkého hesla "Cementáři nezklamou" se plížili po silnici do Prahy ?

Tak tihle veksláci se dneska zacementovali v justici a nám by chtěli vykládat, co to jsou dobré mravy.

Jejich "výklady" jsou obvykle zděšeni i naprosto obyčejní lidé, kterým zbyl ještě kousek křesťanské morálky, zdravý lidský stud a smysl pro logické myšlení. A pokud zavítají poprvé na takový soud - jako se to některým návštěvníkům toho hromničního dne skutečně stalo - nevycházejí z úžasu, co je tady možné a hlavně - jaká obrovská je propast mezi "morálkou" justice a morálkou běžných lidí z ulice, třeba i bez vzdělání. A kdo by se měl od koho nakonec učit.

Jedno víme jistě - že se proti tomuto morálnímu paskvilu bude rozhodně dobře psát jak dovolání, tak i ústavní stížnost, přičemž stačí, aby jediný z ústavních soudců ještě neprošel totálním justičním vymytím mozku a uchoval si alespoň stopy zdravého lidského rozumu.

Ten, kdo byl o Hromnicích v Pardubicích na soudě, měl zase jednou skvělou příležitost ověřit si, kam až mohou klesnout lidé, na první pohled vypadající jako normální, ba dokonce uhlazení slušňáci, ve skutečnosti sběř bez špekty soudnosti a zdravého studu.

_________________________________

Text námitky podjatosti, vznesené ještě před jednáním (samozřejmě, podle senátu je zcela nedůvodná - jak jinak - a senát 18 Co je vzorem nestrannosti a objektivity :

_________________________________

KS v Pardubicích

K č.j. 18 Co 549/2010

 NÁMITKA PODJATOSTI soudkyně

JUDr.. ALENY POKORNÉ a dalších soudců KS v Pardubicích a Hradci Králové

VZNÁŠÍM TÍMTO NÁMITKU PODJATOSTI soudkyně JUDr. Aleny Pokorné z KS v Pardubicích – viz výše uvedené číslo senátu – a to z důvodu, že :

• • • mne vyloučila svým usnesením z případu pro opakované zastupování, ač k tomu neměla ani návrh protistrany, ani žádný jiný důvod. Aby si soud sám, o své vlastní vůli a z vlastní iniciativy zjišťoval , zda dotyčný zmocněnec již někoho zastupoval, anebo ne, je velmi netradiční postup, který výmluvně svědčí o vztahu soudu k tomuto zmocněnci a jeho snaze se tohoto zmocněnce za každou cenu zbavit (jiné senáty na jiných soudech to nedělají a raději se soustředí na projednání merita věci).

• • • Ustanovení OSŘ má na mysli (alespoň podle všech komentářů k zákonu, dostupných výkladů i ustálené judikatury) opakované zastupování za úplatu, aby se tak zamezilo nekalému podnikání. Z toho logicky plyne, že pokud se zastupování děje bez finanční odměny, nevztahuje se na něj toto ustanovení OSŘ a je tedy opakovaně přípustné. Soud přitom žádné důkazy o opakovaném zastupování za úplatu nepředložil a ani se neobtěžoval jejich obstáráním, možná i proto, že tušil, že neexistují.

Dále vznáším námitku podjatosti všech ostatních soudců KS v Pardubicích a Hradci Králové, neboť:

• • • Krajský soud v Pardubicích nese nemalou část viny na zbytečné smrti zůstavitelky Jany Komárkové, jejíhož dědického řízení se jednání týká, neboť opatrovnické řízení téže (tehdy nezletilé) Jany Komárkové probíhalo z nemalé části před tímto soudem a soud hrubým nerespektováním platného Zákona o rodině, jakož i zájmů nezletilé její smrt spoluzavinil.

• • • Konečně, Krajský soud v Pardubicích je znám svými zcela děsivými a zcestnými názory a výklady rodinného práva (viz nedávné rozsudky ohledně kauzy ukradeného dítěte ze Svitav, kde KS v Pardubicích nejen že v praxi popřel základní rodičovská práva otce, ale ještě se mu vysmál, když zkonstatoval, že podvodem, na něm spáchaným, dotyčný prý neutrpěl žádnou újmu, když přišel o dceru).

 Ze všech těchto výše uvedených důvodů navrhuji, aby soudkyně JUDr. Alena Pokorná byla z projednávaného případu vyloučena.

Z výše uvedených dvou posledních důvodů navrhuji, aby z projednávání kauzy byl vyloučen KS v Hradci Králové a Pardubicích.

Za pozůstalého otce

Ing. Jiří Fiala

pověřenec Sdružení SPRAVEDLNOST

___________________________________________

___________________________________________

Myslím, že byl poněkud potlačen závěr příběhu. Na závěr filmu Bony a klid,
jsou odsouzení malí veksláci odváděni v poutech, a hlavní padouch se objímá se soudcem.
Jak nadčasové !!! Olda Mezl

___________________________________________

Zdravím Tě , Jiří,

a připojuji blahopřání k úspěšnému dosažení střídavé péče pro děti rodičů Švábových,
ač matka, tak jak je zvykem nesouhlasila.

Jako člena sdružení K 213 mne těší zvyšující se sledovanost našich stránek
širokou veřejností, což je jednak dáno úspěchy dosaženými při zastupování u soudů a jednak vysokou úrovní
objektivních  informací o stavu české justice, policie, OSPOD a vůbec celé státní správy,
o kterých vůbec neinformují státní, mocí zmanipulované, oficiální sdělovací prostředky.
Totéž se týká i objektivních informací o občanských sdruženích.

Chci Ti též poděkovat za Tvé zastupování ve věci dědictví po mé dceři dohnané za podpory
opatrovnické mafie k sebevraždě.
Výsledek jednání mne vůbec nepřekvapil, předsedkyně senátu se rozhodla protlačit za každou cenu
předem připravený rozsudek.

Jsem rád, že jsi podjaté předsedkyni senátu JUDr. Aleně Pokorné ukázal, že její usnesení o zákazu
Tvého zastupování bylo jen cárem zbytečně popsaného papíru.
Též mne těší, že jsi poznal, že mnou podané informace o stavu justice v regionu, kde žiji, nebyly přehnané
a že Tě, co by věci znalého člověka, obohatily o další poznání.

JUDr. Alena Pokorná byla doposud členem všech senátů, /kromě trestního/, které mne u pobočky KS Hradec Králové
ponižovaly a likvidovaly.
Předsedou těchto likvidačních senátů byl povětšinou jmenovec známého lékaře, soudního znalce
Zdražila, Mgr. Miloš Zdražil.

Byla členem senátu, který potvrdil slohové dílo soudkyně JUDr. Jany Profousové s nápisem Jménem republiky,
ve kterém mi bylo uloženo vrahům mé dcery zaplatit brýle které jsem nerozbil a poškozené rukávy kožené
bundy běžným opotřebením.
V řízení před soudem nebyl předložen ani jeden "poškozený" předmět, k mému usvědčení byl použít opět
navedený svědek, vrazi si sehnali nové, vyšší ohodnocení "poškozených brýlí",
jeden protokol o poškozených brýlích se z policejního spisu ztratil!!
Nebyl předložen ani jeden"poškozený předmět a to ani na výzvu soudu!!!
Důkazní břemeno přeneseno na mne, abych dokázal, že jsem uvedené věci nepoškodil.
Fantazie justiční mafie nezná mezí.

Spolu s JUDr. Vítem Pejškem byla členem senátu / předseda Mgr. Miloš Zdražil/, který potvrdil rozsudek
ve věci zvýšení výživného na moji dceru.
Při tomto jednání jsem viděl svoji dceru naposledy, celé jednání proplakala, takže jsem ji před svědky tvořící
veřejnost na chodbě utěšoval.
Advokátka zastupující dceru mne nabádala, abych nevyhrocoval situaci, jednání byla přítomna i bývalá žena, ač dcera byla již plnoletá.
Na chodbě mi též v přítomnosti veřejnosti odpověděla na můj pozdrav, jindy ze strachu neodpovídala,
nyní to měla povolené, abych to nepoužil jako důkaz u soudu, neboť jsem se dožadoval nepřiznání
výživného z důvodu rozporu s dobrými mravy.

Tento senát potvrdil i řízení ve věci exekuce mého majetku za to, že jsem zaplatil později výživné
v hodnotě 1100 kč.
Soudce OS Chrudim Kastl si vynyslel ještě další termíny nezaplacení výživného, což jsem vyvrátil složenkami.
Návrh exekuce podán po zaplacení, výsledek - vykoupení za 50 000 Kč!!!

Pobočka KS v Pardubicích zatím úspěšně potvrzuje rozsudky nižších OS, neboť advokáti vedené u ČAK
spolupracující s justicí nepodávají proti usnesením a rozsudkům opravné prostředky.
Advokáty pracující v neprospěch klientů kryje vedoucí kárného žalobce ČAK JUDr. Marcela Marešová.

V mém vykonstruovaném obvinění za účelem rozbití kontaktu s moji tehdy dvanáctiletou dcerou
mi můj "obhájce" JUDr. Petr Gallát odmítl napsat dovolání k nejvyššímu státnímu zástupci.
Na místo toho mi nabízel smíření se s rozsudkem, neboť vše zmršili policajti a nikdo už nebude nic
vyšetřovat.
Sliboval mi navázání kontaktu s dcerou za podmínky, že před ní nebudu o ničem mluvit.
K tomuto jednání nebyla přizvána ani protistrana, ani dva navedení svědci, soudce Drahný přečetl pouze
jejich výpovědi způsobem, že mu nebylo ani rozumět.
Odvolací soud uznal na přání vrahů dcery její výpověď pořízenou chybným procesním způsobem,
procesní chyba nebyla odstraněna.
Ve skutečnosti dcera u žádného výslechu nebyla.

Když jsem sehnal advokáta JUDr. Vladimíra Hodbodě CSc. z Brna, který mne dovolání napsal,
vrátila mi vyšší soudní úřednice OS Chrudim Vanda Procházková /shodou okolností dcera státní
zástupkyně Mgr. Hany Procházkové která na mne sepsala křivou obžalobu/ 3 KS důkazních materiálů
dokazující mé křivé obvinění,
což poznal i výše uvedený advokát a aniž bych mu něco sdělil, poznal i dodatečné namontování
zavíracího systému Brano. / Bývalá žena mne udeřila dveřmi do hlavy, ohledání místa činu
uzpůsobeného mému obvinění bylo provedeno až za týden, shodou okolností policistou Dostálkem,
který zahodil původní protokoly, aby je po mých stížnostech policie falšovala.
K vrácení důkazních materiálů ze spisu před jeho odesláním k dovolání mi mi "obhájce" Hodboď sdělil
že se to dělá.
Odmítl mi napsat ústavní stížnost.

Shodou okolností bývalou ženu zastupuje již několik let vlastní či nevlastní matka výše uvedeného policisty
Daniela Dostálka Mgr. Zuzana Dostálková, byla ženou vysoce postaveného policisty ve VČ regionu.
Ta mi v minulosti psala odpověď na žalobu na rozvod.

Už tenkrát jsem jí upozornil na týrání mé dcery matkou, odrazovala mne od provedení znaleckého posudku
a doporučovala mi, abych na dceru působilv době, kdy bude u mne.
Dnes se pochopitelně na to nepamatuje.

Ve věci zákazu styku otce s dcerou zastupovala bývalou ženu bývalá pracovnice OPD Chrudim
Mgr. Jana Malá, v té době též člen zastupitelstva města.

Policii jsem předal veškeré důkazní materiály včetně dopisu předsedovi Senátu Pithartovi zastupující náš region.
V dopise jsem popsal týrání dcery, na které mne mimo jiné upozornily všechny mé třídní učitelky,
dále postoj pracovnic OPD, které týrání dcery kryly napsal jsem, že mám dost důkazů.
Pracovnice OPD kryli a kryjí policisté, státní zástupci a soudci.

V použití důkazních materiálů u soudu mi zabránil advokát JUDr. Vlastimil Peřina a dopustil vypracování
znaleckého posudku na objednávku soudu.
Při návštěvě v jeho kanceláři mi radostně sdělil, že všechny důkazy mi jsou už k ničemu.
"VŠE NEJLEPŠÍ PRO DÍTÉ !!!"
Toto mi sdělil i ředitel školy bolševik Mgr. Doucek, který kryl týrání mé dcery též a k soudu posílal písemně a telefonicky nepravdivá svědectví.

V této zemi ničí slušné lidi doslova rodinné klany ve státní správě, bratr advokáta Galláta je zaměstnán u Policie ČR.
Předseda pobočky KS Hradec Králové v Pardubicích je bývalý předseda OS Chrudim,
předsedou KS v Hradci Králové je spolužák předsedy OS v Chrudimi JUDr. Pavla Essera JUDr. Milan Bořek
a jistě bychom mohli pokračovat.

Dne 14.8.2010 mi předseda OS Chrudim vrátil stížnost na soudkyni Košinovou a ostatní soudce, dále CD
Důkazní materiály Jana Komárková, CD Zvukové záznamy a další.

Stav justice je a bude  takový, jaký si necháme líbit.

Pokud předsedkyně senátu mluvila o lítostí nad smrtí mé dcery, měla by se zamyslet, zda za ní nenese také
svoji zodpovědnost a zda ke stavu justice ve VČ nenapomáhá svým každodenním nezodpovědným přístupem.
Před dvěma lety jsem senátu ve složení Mgr. Miloš Zdražil, JUDr. Alena Pokorná, JUDr. Vít Pejšek zeptal po
vynesení rozsudku, zda mají čisté svědomí a po následném vykazování z jednací síně předsedou senátu jsem
v přítomnosti veřejnosti řekl:
"Holce jste vypláchli mozek. Doufám, že ho jednou vypláchne někdo Vám !"

Pokud bývalý státní zástupce JUDr Miroslav Antl, dnes senátor projevil obavy o stav justice ve VČ,
mohu jej ujistit, že ten stav tu je už nejméně od roku 2002, kdy mne policejně justiční mafie začala
pronásledovat a já začal poznávat, jak ten zločinecký systém funguje.

Spis OPD vedený u MÚ v Chrudimi je tabu, aby se neukázalo, kdo všechno se případem mé dcery zabýval.
Byli  vedoucí OPD Chrudim Bc. Jaromíra Skřepská, později ved. OPD Mgr. Vladimíra Ježková, vedoucí soc. odboru ing. Anna Halamková, místostarosta pověřený dohledem nad tímto útvarem Pavel Kobetič, starosta a tajemník MÚ Chrudim Jan Čechlovský, tajemník MÚ Chrudim ing. František Chmelík, později ředitel KÚ Pardubice ing. Jaroslav Folprecht, ombudsman JUDr. Otakar Motejl.
Kopie ze spisu OPD jsem předal třídní profesorce mé dcery /škola má svého psychologa/, poslal jsem je ministru práce a sociálních věcí Petru Nečasovi / bez odpovědi/.
Dále jsem je předal osobně ředitelce FOD JUDr. Marii Vodičkové, prostřednictvím kanceláře senátora Petra Pitharta jsem mu předal důkazní materiály ze spisu OPD Chrudim spolu s odpověďmi výše uvedených.

V této zemi není zajištěna právní ochrana dětí, dle statistik je ročně týráno 40 000 dětí, vyšetří se nepatrný zlomek.
Odhalení krutého týrání malého Dominika je jen špičkou ledovce.

O jeho týrání věděly učitelky, pracovnice OSPOD, Policie ČR, stejně tak jako v případě mé dcery.
Dominik má štěstí, že to prozatín přežil.
Psychické následky si ponese celý život.

Jiří Komárek

___________________________________________

Zdravím,
jsem rád za reportáž o KS v Hradci Králové a stavu justice v jeho místně příslušných oblastech,protože i já mám s těmito grázly,členy a potomky komunistických a estébáckých rodinných gangů a klanů,doplněné o "studenty" z Plzně,skandální zkušenost.Předseda OS v Semilech estébák Strnad na mě nasadil "plzeňského soudce",lháře,podvodníka a zloděje,kterého si ihned z Plzně v roce 1998 vzali k sobě na KS v Hradci Králové,aby ho ještě "doučili" a "připravili" si ho do Semil.Estébák Strnad,Jandura,"můj" obhájce komunista a estébak JUDr.Poláček a potomek estébáckého rodinného klanu a gangu -nasazeného i na KS v Hradci Králové - Mgr.Martin Vonrouš(plzeňský spolužák Jandury a obhájce ONTEXU,jeho bratr byl poradcem Řebíčka!)zorganizovali justiční kabinetní frašku a spolu s resortem MPSV,lhali,podváděli a kradli,aby potom vynesli skandální rozsudek,po průtazích od 3.12. 2007,symbolicky 25.2. 2010!!!
V říjnu ho soudkyně KS v Hradci Králové soudružka JUDr.Věnceslava Hotařová potvrdila,přestože jsem dodal do soudního spisu mnoho důkazů o podvodech justice a resortu MPSV,potvrzených oběma posledními Veřejnými ochránci práv!!!29.11. 2010 jsem se dovolal k Nejvyššímu soudu ve sporu s Ontexem a odvolal proti nezákonné exekuci běžného účtu plzeňským soudcem Jandurou! a estébákem exekutoremTomášem Vránou,jako důsledku jejich podvodů.Do dnešního dne mně nebylo odpovězeno ani přidělen právní zástupce,o kterého jsem požádal,protože se v důsledku dlouhodobého sociálního vydírání nacházím v hmotné nouzi,ale byl mně exekuován i můj jediný příjem ČID,takže nemám peníze na stravu ani nutné léky!!!
Josef Langhammer

______________________________________

Ahoj Jiří,

tak soudní lidkvidace nepoddajného pozůstalého otce naší zločinnou justicí pokračuje.
Samozřejmě tomu musí nahrávat zloba i pozůstalé matky a jejího příbuzenstva.
Janě bránili z kontaktech  s otcem a tomu se ještě mstí i po jejím zbytečném skonu.

Máš pravdu, stává se to  u nás normou, okupovaní musí hradit náklady okupace, popravovaní a vraždění náklady na usmrcení a jejich neutýraní pozůstalí jako nepohodlní svědci a živoucí výčitka zločinů jsou terorizování dále.

Použil jsi skvělou podobnost s filmem. Rád bych připomněl závěrečnou scénu, kdy jdou vedle sebe svorně po soudu největší vekslák v tom filmu a předseda senátu, který zrovna odsoudil k vězení jeho konkurenty.

Proto mě napadá, kde si asi dali po tomto posledním soudu schůzku jeho senát spolu s Kytnerem , Eserem, pozůstalou, Pavlištou a dalšími exponenty agrese vůči otci a  zmařeného mladého života Jany?

O.S.

________________________

Ctu o soudu pana Komarka a je mi ..na zvraceni...(
b

_______________________