Kolik volného času má policie v Nymburce?

Dost na to, aby v podstatě jediné, čím by se mohla vykázat, bylo bezdůvodné zatýkání předsedy K 213.

Kolik volného času má policie ?

policieDnes to vezmeme z jiného soudku a aktuálně. Budeme se zabývat státoprávními orgány a to, jak jistě naznáte, není věc jednoduchá. Mnozí z nás si jistě všimli, že máme policii. Nejen to. My máme policii, která nám pomáhá a ještě nás u toho chrání. Kdo se s ní někdy potkal (což se stává zejména v přehledných úsecích pozemních komunikací určených pro provoz motorových vozidel), ví také zejména od čeho nám pomáhá. Koho chrání je pak kapitola sama pro sebe a já bych tu nerad napsal něco, o čem bych následně nerad četl. Abych nezapomněl, pochopitelně, že máme také soudy. A ne jen tak ledasjaké soudy, ale soudy NEZÁVISLÉ! Všude v civilizovaných zemích mají jen soudy. Jsme zase vpředu. A nebo někdo chce naznačit… ale ne, to je blbost. Dále.

Někdy před pětadvaceti lety se mi přihodila kamarádka. Dobrá, a dnes možno říci dlouholetá, kamarádka. Dnes je z ní samoživitelka tří dětí, z toho dvou již plnoletých, a je ve věku, který ženy nerady uvádějí. Jeden z jejich článků můžete ostatně najít i zde http://www.kurtizany.net/wp/wp/2009/09/03/lez-jako-princip/ Z něho si snadno uděláte obrázek o tom, co je za exota. A této kamarádce se začaly stávat podivné náhody. Tak podivné, že je začala dávat do souvislosti s tím, že před nějakou dobou ve vsi, kam se přistěhovala dělala místostarostku. Je to slušný člověk, nevydržela to dlouho. Nicméně to zřejmě stačilo na to, aby se komusi přestala líbit. Nechci to zde rozvádět, požádám jí o pár článků na toto téma. Ale poslední, co se jí stalo, mne vskutku zvedlo ze židle (posadilo ke kompu).

Zkuste si to představit. V klidné vsi, v šest ráno ve všední den, u dveři dva policajti s příkazem k domovní prohlídce. Tlak na maximu, děti vyjevený, cajti vytlemený. Zkrátím to: “Pani, z Vaší IP v únoru t.r. (je listopad) odešel na internet závadový soubor. Vezměte všechny počítače a pudete s náma. K Expertovi!“ Takže na výslech a k expertovi. A zde odbočím.

Byla doba, kdy bylo možné, aby okresní náčelník oslovil náčelníka operativního oddělení a řekl mu: „Hele Kadle, já tady mám tudlenctu podezřelou vosobu, já už jí dlouho pozoruju, vona má na zahradě jabloň a to néni samo sebou, hele nasaď na ní dva – tři chlapy na sledovačku a vodposlech, jestli vona s těma japkama nedělá něco nedovolenýho!“ Výsledek takového šetření mohl být podkladem pro zahájení úkonů v trestním řízení, ale pozor: ne důkazem! To už dnes možné není. Aby dnes mohli soudruzi někoho sledovat/odposlouchávat/prohlížet, musí být založen spis. Což má zajímavý vedlejší efekt. Pokud už vyšetřovatel založí spis, je periodicky tlačen k tomu, aby s ním něco dělal. Takže musí vyvíjet činnost. A čím déle vyvíjí činnost (rozumějte: snaží se něco na někoho ušít), tím déle čerpá prostředky (z našich daní) a může si víceméně nerušeně válet prdel v kanclu.

Tak, a můžeme pokračovat. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že někdo v únoru hledal na internetu závadový soubor a byl na to vybaven tak, že měl aktivní SW odchytávající IP adresy a věděl co hledá a kde (a možná i od koho to má být). Ale aby hledal, musel už tou dobou vědět, že existuje nějaký viník. Jinak by nemohl hledat. Ale nezoufejte, legrace pokračuje. V inkriminované datum totiž pani nebyla týden doma. Byla ve Frankraichu. Co ovšem bylo doma, byl její router Huawei od O2 s aktivní Wi-Fi částí, tento v továrním nastavení (schválně, hádejte jaké uživatelské jméno a heslo používá O2 pro přístup… správně. Uhodli jste). No uznejte, kurva, tolik námahy a ta kráva si néni doma! …HA! Klika! Má děti! …A kurva! Jedna céra byla v Reichu a druhá v Kerkonoších! Doprdele práce! S takovym matryjálem se fakt nedá pracovat! Franto, Jardo! Na co ste vy blbci mysleli! Dyť vona tam nebyla!

Mimochodem, jen za poslední měsíc bylo na netu zveřejněno 11 (slovy: jedenáct!) freewarových nástrojů na hackování wifin.

Další legrace. Vyšetřovatel se po dlouhých tajnostech nechal přesvědčit a ukázal ten Soubor (to přece musíte vědět Vy pani, co ste tam dala!), resp. fotky z něho. To velké písmeno S na začátku není omyl. Je to sadistické (čtěte: závadové) porno. Toto spočívá v tom, že sedí na židli přivázaná žena, jsou jí vidět prsa, má zakryté oči a někdo jí strhává nehty z prstů na rukou. Až mne obešla hrůza! Něco tak příšerného jsem naposled viděl ve večerníčku a týden jsem potom nespal! A to už mi vůbec není jasné, jak se moje žena dokáže dívat na horory v hlavním vysílacím čase našich (nezávadových) televizních stanic. Po shlédnutí takového Silent hillu, Noční můry v Elm street nebo Hellraisera bych asi skočil z okna. Nebo následoval světlého příkladu jednoho tichého slovenského spoluobčana a šel se vyblbnout k sousedům. Proboha! Ví to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání? Mám jim to říct? Aby to pak nebylo na mne?!

Postupně se propracováváme k meritu věci. Ale ještě chvilku vydržte, bude prdel (ne proboha, nejdeme s bukvicema na mejdan, nebojte).

Takže zde máme  trestní oznámení a trestní řízení na neznámého pachatele ve věci šíření pornografie a kuplířství (všimněte si: kuplířství – samo o sobě by asi šíření pornografie přece jen nemělo ty grády a soudruh náčelník by to nemusel sežrat, natož pak státní zástupce), video, které (jak uznal i vyšetřovatel) nemá znaky trestného činu zveřejněné z adresy s wifinou, na které byl tou dobou (a sporadicky) jen osmnáctiletý kluk, jehož koníčkem je poker na netu a jeho buchta a na vše ostatní dlabe, prohlídku počítačů celé domácnosti, práci expertů na výpočetní techniku, kteří v počítačích nic nenašli. A to pomíjím, že dotyčná měla tou dobou jeden a půl roku zapůjčený počítač, který mezitím vrátila, takže celá kriminálka v Nymburce má ohýnek u prdele, jestli se jim ten stroj podaří najít. Uznejte sami, republiku si pozvracet nedáme a všem stejným metrem! Nikdo neunikne bez trestu. Urrrá! Takovej případ tu neměli vod doby co se jim zaběhl Japončík z místní pobočky TPCA a pokopala ho kráva starý Vomáčkový!

No a teď k těm souvislostem. Ze statistik, které vůbec není jednoduché vyhledat víme, že se u nás můžeme opravdu cítit bezpečně. Máme totiž 43 až 47000 policajtů. V přepočtu to znamená, že na každých cca 222 občanů připadá jeden fízl. Bezpečněji než my se můžou cítit už jen v Turecku, kde je to jeden fízl na 220 občanů a zřejmě také v Severní Koreji. Přesto neustále slyšíme, jak je cajtů málo. Nejde mi to na rozum… Asi tomu nerozumím. Policajtů v přepočtu na obyvatele máme tedy dvakrát víc než v Chicagu ale objasněnost závažné trestné činnost je někde na desetině. Zvláštní. Vyšetřováním mravnostích deliktů je pověřeno mravnostní oddělení PČR. A, jak vyplývá ze statistik, má úspěchy. Za domácí úkol je najděte. Napovím Vám. První v objasněnosti je… správně Halík, šíření pornografie! Ani se nedivím. U každého stánku s tiskovinami v centru Prahy se uživí nejmíň osm policajtů a dva státní zástupci.

A jsme u toho. Klokánek prodává děti ve velkém do zahraničí pomocí utajených adopcí (ale možná, že jsou to třicetiletý ženský, znáte tamní psychology, mohli se trochu splést – už to tady bylo), u Trutnova se ztrácí děti ve velkém, Cikánky prodávají dvanáctileté dcery na ulicích, na jižním městě sleduje každý každého pod laskavým dohledem MV a jeho nového majitele (pozemky na prodej jsou tam, ne v centru - zkuste si například dohledat, jaká firma koupila pozemky u Litochlebského náměstí /prý nikdo neví, kdo za ní je/, za kolik /sleva 90%/ kolik má zaměstnanců /3/ a jak dlouho existovala před prodejem /taky 3… dny, pochopitelně/ a akcie má na doručitele), na korupci už jsou v podstatě ceníky, a policie nám tu hlídá ZÁVADOVÉ soubory na netu. A má na to Vyšetřovatele! A Experty. A prostředky! A motivaci!

A jsme u titulku. Kolik času a na co má policie?

Vlastně… abych jim nekřivdil. Jsem jim hluboce vděčen, že drží na uzdě pravicový extremismus. Já jsem dokonce už vyndal sekyru zpod polštáře! Vždyť u nás je už tolik pravicových extremistů, že se sotva vejdou na společnou fotku. A víme, jak je pravicový extremismus nebezpečný. Hlavně když má předmětná strana v názvu slovo „dělnická“ a program, který jako by z huby vypadl Paroubkovi nebo Ransdorfovi. Ti zase opisovali od NSDAP. To byla prej taky pravicová strana. Řikaj socani. A policajti. A nesmí se to řikat jinak, protože Holocaust byl prohlášen za svatý. S mojí maximální podporou samozřejmě. Jak jinak.

Telefony na vyšetřovatele pro případné novinářské onuce jsou u mne, kriminálka Nymburk má webové stránky.

Yanek

___________________________________

Více na :

http://www.kurtizany.net/wp/wp/2010/11/04/cas_policie/

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.

Gdzie kończy się marketing, a zaczyna realne bezpieczeństwo gracza?

Rynek hazardu online w Polsce rozwija się dynamicznie, ale wraz z nim rośnie liczba sprzecznych informacji, uproszczeń i półprawd. Dla przeciętnego gracza różnica między serwisem solidnym a ryzykownym często nie jest widoczna na pierwszy rzut oka. Estetyczna strona, atrakcyjne bonusy i polska wersja językowa nie są dziś żadnym wyróżnikiem. Prawdziwa jakość zaczyna się tam, gdzie kończy się marketing, a pojawiają się procedury, odpowiedzialność i przewidywalność. Właśnie w tym kontekście warto analizować, co faktycznie oznacza pojęcie legalne kasyna online, zamiast traktować je jako chwytliwe hasło.

Kasyna na Czarnej Liście

Obecność kasyna na czarnej liście to zazwyczaj efekt długotrwałych problemów, a nie jednorazowego błędu. Najczęściej powtarzające się powody to brak terminowych wypłat, zmiana warunków bonusowych w trakcie gry, niejasne anulowanie wygranych czy nagłe blokady kont bez logicznego uzasadnienia. Co istotne, wiele takich platform przez długi czas funkcjonuje bez zarzutu – problemy pojawiają się dopiero w momencie, gdy gracz próbuje wypłacić większą kwotę.

Charakterystycznym sygnałem ostrzegawczym jest też niestabilność domeny. Kasyna działające na granicy regulacji często zmieniają adresy stron, tworzą kopie serwisu z drobnymi różnicami w nazwie lub przenoszą użytkowników między subdomenami. Z zewnątrz wygląda to jak normalne funkcjonowanie, jednak w praktyce utrudnia dochodzenie roszczeń i kontakt z operatorem. Jeżeli do tego dochodzi brak jednoznacznych danych o właścicielu serwisu lub lakoniczny regulamin, ryzyko rośnie znacząco.

Jak testujemy legalne kasyna online?

Rzetelne testowanie kasyna nie polega na jednorazowym wejściu na stronę. To proces, który obejmuje kilka etapów, z których każdy ujawnia inne słabości lub zalety platformy. Na początku analizowana jest struktura prawna: kto jest operatorem, gdzie firma jest zarejestrowana, jakie dokumenty regulują jej działalność i czy są one łatwo dostępne dla użytkownika.

Kolejnym krokiem jest test techniczny. Sprawdzana jest stabilność strony, bezpieczeństwo połączenia, sposób przechowywania danych oraz ogólna logika interfejsu. Chaotyczna nawigacja, błędy w formularzach czy brak spójności językowej często świadczą o niskiej jakości zaplecza technicznego.

Najważniejszy etap to jednak test praktyczny. Rejestracja konta, wykonanie wpłaty, uruchomienie kilku gier i próba wypłaty środków pokazują, jak kasyno działa w rzeczywistych warunkach. Istotne jest nie tylko to, czy wypłata dochodzi do skutku, ale również jak przebiega komunikacja z obsługą klienta i czy zasady są stosowane konsekwentnie wobec wszystkich użytkowników.

(komentarz: platformy godne zaufania zachowują się przewidywalnie zarówno wtedy, gdy gracz przegrywa, jak i wtedy, gdy wygrywa.)

Opcje Płatności Dla Polskich Graczy

Metody płatności są jednym z najbardziej praktycznych wskaźników wiarygodności kasyna. Serwisy nastawione na długofalową obecność na rynku oferują przejrzyste warunki finansowe: jasno określone limity, realne czasy realizacji wypłat oraz brak ukrytych opłat. Dla polskich graczy szczególnie ważne jest, aby procesy finansowe były intuicyjne i nie wymagały skomplikowanych obejść.

Równie istotne jest to, jak kasyno reaguje na problemy związane z płatnościami. Czy status transakcji jest widoczny? Czy użytkownik otrzymuje konkretne informacje zamiast ogólnych formułek? Czy weryfikacja tożsamości odbywa się według jasno opisanych zasad? Odpowiedzi na te pytania często mówią więcej niż same deklaracje o bezpieczeństwie.

Najlepsi Producenci Gier Hazardowych

Jakość kasyna w dużej mierze zależy od dostawców oprogramowania. Renomowani producenci gier hazardowych działają w środowisku stałych audytów, certyfikacji i testów matematycznych. Dzięki temu gracz ma pewność, że zasady gry są niezmienne, a wyniki generowane w sposób losowy i zgodny z deklarowanymi parametrami.

W praktyce dobra biblioteka gier to nie tylko liczba tytułów, ale ich różnorodność i stabilność działania. Sloty, gry stołowe, poker czy kasyno na żywo powinny działać płynnie zarówno na komputerach, jak i urządzeniach mobilnych. Platformy współpracujące z uznanymi studiami rzadziej borykają się z awariami i znacznie szybciej reagują na zgłoszenia techniczne.

Podsumowanie

Wybór kasyna online nie powinien być decyzją impulsywną. Czarne listy, problemy z wypłatami i nieuczciwe praktyki to zazwyczaj efekt ignorowania sygnałów ostrzegawczych, które były widoczne od początku. Dokładne testy, przejrzyste płatności oraz współpraca z renomowanymi producentami gier tworzą realne podstawy zaufania. Jeśli te elementy są spójne, gracz może skupić się na rozrywce zamiast na rozwiązywaniu problemów. Jeśli chcesz — w kolejnym kroku mogę przygotować następny tekst w tym samym stylu pod kolejne hasło.

戦略の一部としてのコード

ボーナスコードはしばしば無秩序に使用されますが、その真価は戦略の一部となったときに発揮されます。Casino Secret では、コードはプレイヤーに新しいルールへの適応を強制するものではなく、選択したゲームモデルを補完するものです。

コードは、短いセッションや新しいプロバイダーのテストに使用できます。重要なのは、有効化の条件を考慮し、設定された賭け金の制限を超えないことです。コードの使用を効果的にするのは、まさにこの規律です。

実用面では、カジノボーナス カジノシークレットは、ゲームの構造を変えない追加リソースとして機能します。結果を約束するものではありませんが、特定の瞬間に可能性を広げることを可能にします。

このアプローチにより、衝動的な決定のリスクが軽減され、カジノとのやり取りがより意識的なものになります。