Dušičková vzpomínka
- Details
- Created: Sunday, 02 November 2014 00:00
- Written by Zbyněk Šimůnek + red.
- Hits: 700
Na Anežku českou, i miliony ostatních, co si to zaslouží...
PRAHA: Petrské náměstí. Hledím na drobný, původně románský, pak gotizovaný kostel řádu Křižovníků. Dvoutisíciletá kultura. Moje kamarádka ten kostelík měla - stejně jako já - moc ráda.
Nedávno tam za ni sloužili mši...
Oba nás fascinoval ten jeho skromný, lidský rozměr, který narušili až Italové dílčí přestavbou. Pokud jde o založení řádu Křižovníků s červenou hvězdou, je to světová rarita: Založila ho žena.
Tady jsem tolerantní, zde mi feminismus nevadí. Zato feministky se k ní nehlásí, víme proč: Sv.Anežka ČESKÁ nebojovala o moc. Hlavně ne o tu mezinárodní. Podle nich propásla svůj pasát. Kdyby se dobře vdala, mohla být přeci evropskou panovnicí, a to ona né.
Naopak, nepřejídala se, držela půsty a zakládala nemocnice...
Zkrátka nebyla to žádná jourovitá (jurovitá) bojovnice, ale pečovatelka, neusilovala o rovné pohlaví, tak se nehodí do karet.
Raději tu budem u té..."smečky páchnoucích" odporných otců (Židů, katolíků, evangelíků, střídavkářů, atd.) celostátně vyrábět paranoiu, abychom se jich zbavili a nastolili ten nový řád. Jo. Viděli jsme ho přeci ve filmu Sexmise!
Jenže, feminismus je také součást experimentu, ženská odnož budoucího, toho krásného, bezvadného, všemi milovaného socialismu, který ženy preferuje a osvobozuje, ale jen když ho podporují. Zde je doklad, jak se také naložilo s odpůrkyněmi: