Přání matkám

k jejich svátku.

Přejeme všechno dobré matkám k jejich letošímu svátku, připadajícímu na dnešní den - a spojující se tak s Dnem vítězství z r. 1945.

Těší nás, že je tento svátek - zdá se, že letos poprvé, nebo více než kdy předtím - také masově slaven, konečně, byli jsme to my, kdo se o jeho rozšíření zasazovali ještě za komunistů (těch prvních) a po jejich skončení každoročně.

Současně si myslíme, že je důležité rozlišovat mezi matkou - a ženou, která naplnila svou biologickou funkci a porodila dítě. Protože to rozhodně není totéž.

Matku chápeme jako osobu především citově všestranně vyspělou, jsoucí oporou jak svému dítěti, tak i svému muži, otci dítěte. Matka má být jednoznačně zklidňujícím a stabilizujícím prvkem v rodině, není-li, není to dobrá rodina (a dobrá matka) - a klid v rodině je především starostí a vizitkou matky.

Její finanční zajištění a prosperita pak starostí a vizitkou otce.

Není proto zase tolik matek, kterým je oslava tohoto svátku určena, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Tento svátek totiž rozhodně není určen a míněn pro osoby ženského pohlaví, které porodily dítě za účelem vydírání jeho otce (jejich otců), natož pak otců pouze papírových. Takové postoje a taková činnost jsou s posláním a rolí skutečné matky zcela neslučitelné.

Matka, hodná toho označení, všestranně citově rozvíjí a zabezpečuje své dítě - a proto také dobře ví, že role otce v životě dítěte je zcela nezastupitelná - a také nenahraditelná, neboť sotva který případný partner může nahradit skutečného otce, natož otce milujícího.

Matkám proto přejeme k jejich svátku vše nejlepší, zdraví jejich i jejich dětí - a hlavně možnost pohledu na úspěšné děti a jejich zdárnou budoucnost. Nejvyšší to odměnu každé skutečné matky.

Současně rozhodně odmítáme, jsme-li označováni za sdružení či uskupení nepřátelské matkám - protože opak je pravdou.

Těm druhým ženám, které sice rovněž porodily dítě (děti), ale do role matky nedorostly, případně nikdy nedorostou, přejeme, aby postupně vymíraly, i když víme, že současnost je spíše opačná - a je nám to nejen líto, ale také se snažíme s tímto stavem účinně bojovat.

Ty děti, jež měly to štěstí, že se narodily skutečným matkám, zasluhujícím toho označení, mají pak být celoživotně na co hrdé - a také za co vděčné. Což si obvykle uvědomí až tehdy, když se setkají s těmi svými vrstevníky, kteří to štěstí neměli.  

______________

_____________

 

 

 

 

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.