Čiň čertu dobře - peklem se Ti odmění !!

aneb : Kajínku, seď až do skonání světa, NIC jsi nepochopil

Aniž bych s bližší pozorností sledoval případ Jiřího Kajínka, či spíše jeho obnovy, přeci jen již z toho, co jsem (mimoděk) ze zpráv zaslechl mi je jasné na nějakých 95% toto :

Kajínek, ač nebyl nikterak svatým, s vysokou pravděpodobností neudělal, zač dostal doživotí – tedy dvě vraždy, tuším bratrů Pokošů, někde v borských zatáčkách na okraji Plzně, což byli dva grázlíci z ochranky dalšího mafiána z podsvětí – a toho s vysokou pravděpodobností odpravili sami policajti.

Proč, to se nikdy nevyšetřilo, protože se to ani nevyšetřovalo, neboť se vše hodilo na Kajínka a ten za to dostal doživotí. Tím pádem se nemuselo zjišťovat, jak to ve skutečnosti bylo, kdo s kým měl jaké účty a proč a především, kde dnes jsou a co dělají ti, co skutečně měli popravu na Borských polích na svědomí.

Nelze se divit Kajínkovi, že se mu nelíbí, že má celý zbytek života sedět za něco, co nespáchal – a že se již dosti dlouho domáhá alespoň obnovy řízení, když už ne přímo zprošťujícího rozsudku.

Své vážné pochybnosti o spravedlnosti procesu vyjádřil i předseda ÚS Rychetský, což by samo o sobě mělo v právním státě vést k obnově řízení automaticky (resp. nechápu, proč za tohoto stavu nepodá ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona a neobnoví proces sám. Jediným vysvětlením je – „protože nechce“).

Přiznám se ale, že poslední článek, který jsem na toto téma shlédnul (viz http://www.novinky.cz/krimi/377160-uz-bych-rad-domu-svoje-jsem-si-odsedel-pise-kajinek.html), mi docela vyrazil dech.

Hlavně proto, že jsem o Kajínkovi slyšel říkat, že prý je inteligentní.

Následující slova, která doporučuji vaší ctěné pozornosti a která – alespoň mne – zcela šokovala, to ale jednoznačně vyvrací a dokazují, že Kajínek, byl-li odsouzen křivě (a ne jen s četnými procesními pochybeními) skutečně NIC o justici nepochopil, a to ani za více jak 20 let, co sedí, že si skutečně především sám šlape po štěstí (případném propuštění) a že je-li pravda, co píše Seznam, tak ať jen sedí dál, ať už udělal (nebo i neudělal), co chtěl.

„V souvislosti s Boučkem (=soudce, co obnovu řízení stále dokola zamítá) narážel na to, že původně se svým obhájcem Tomášem Zejdou podle informací Práva přemýšlel podat na tohoto soudce námitku podjatosti a žádat, aby návrh na nový proces projednal někdo jiný. To ale nakonec neučinili.

Aby prý Boučka příliš nedráždili, rozhodl se dokonce Kajínek červencového jednání v Plzni osobně neúčastnit, avšak ani to nepomohlo. Stejně tak skutečnost, že na rozdíl od prvních dvou návrhů tentokrát Kajínek nežádal o nové řízení kvůli zpochybňování své viny, nýbrž proto, aby dostal nižší trest.“

Tři zcela zásadní, ba hrubé chyby, viditelné už na první pohled (a možná hned vzápětí čtvrtá), musí nutně zaznamenat každý, kdo kdy alespoň přičichnul k mentalitě naší justice – a tudíž dobře ví, že jediné, čemu ustupuje, je argument síly a nic jiného – tedy ani slušnosti, ani lítosti, ani prosbám, natož pak jakési přihlouplé taktice, že „nebudu soudce dráždit svou přítomností…“. A zvláště, pokud skuteční pachatelé jsou po celou dobu na svobodě a patří mezi chráněné jedince, tedy policajty či na ně navázanou pakáž všeho druhu.

Hrubá chyba první : Nevznesl jsem námitku podjatosti, ač tentýž soudce předtím již 2x zamítnul můj návrh na obnovu řízení.

To nejen že se Kajínek dočkal zaslouženého ovoce – tedy zamítnutí návrhu na obnovu řízení potřetí – ale ještě se definitivně připravil o případný úspěch u mezinárodních soudů, které pečlivě zkoumají, zda stěžovatel využil VŠECH MOŽNOSTÍ k opravě nespravedlivého rozsudku – a tedy samozřejmě i námitky podjatosti soudce, zvláště jestliže tento tak skvěle (a pořád dokola) chrání „právo“ (zde hlavně skutečné pachatele), že neustále dokola odmítá otevřít případ, o jehož správnosti má zásadní pochybnosti dokonce předseda Ústavního soudu.

Motivace „nedráždit soudce“, nota bene za stavu, kdy ten už udělal, co mohl, aby navrhovatele poškodil jak se dá -  a pokud by rozhodoval jinak, rozhodoval by především sám proti sobě - je pak do nebe volající naivitou, hodnou spravedlivého trestu – který také hned vzápětí – a tentokráte naprosto zaslouženě, v podobě dalšího zamítnutí – přišel.

Hrubá chyba druhá : Tou je bezesporu rozhodnutí neúčastnit se jednání, přestože dobře vím, co za všiváka tam asi bude rozhodovat a jak. Neúčastnit se (dobrovolně) soudního jednání  mohu tak leda za stavu, kdy mi tam hodlají udělit čestné občanství nebo řád Bílého lva, ale rozhodně ne za stavu, kdy sám nemám nejmenších pochyb o nepřátelském smyšlení soudce, soudu, celého senátu a vůbec atmosféře tam převládající.

Jinými slovy : Rozhodl jsem se BEZ JAKKOLIV KONTROLY  ponechat rozhodovat lumpa, který mi už 2x zamítnul moje zcela odůvodněné návrhy předchozí a jehož – pokud vůbec něco – pak jedině veřejná a přísná kontrola (spolu se strachem z průšvihu) mohou přimět ke změně postoje.

Naivita takového rozhodnutí hraničí vskutku s hranicí nenarušenosti  duševního zdraví a jestli dříve mohl Kajínek poděkovat různým soudním a policejním strukturám za to, že sedí, pak tentokrát už se může podívat tak akorát do zrcadla.

Nemluvě o skutečnosti, že tím – kromě naivity -  dává najevo svou nemalou zbabělost a odevzdanost, ba smířenost předem se vším, co ze soudní šíně přijde. A co pak odtamtud tak asi může přijít ?

Přetlumočeno do řeči ještě srozumitelnější : Dávám tím najevo  svou celkovou osobnostní ubohost.

Hrubá chyba třetí : Stejně zásadní jako ty předchozí, ba možná že ještě daleko závažnější (protože negující všechny dřívější – přesvědčivé – pokusy o prokázání neviny) – a tou je nežádat zproštění viny, ale jen snížení trestu (ergo – vinen jsem, jen se mi už nechce sedět tak dlouho …). Za tenhle postoj by mohla celá plzeňská justiční mafie Kajínkovi políbit ruce (a možná přidat banán k večeři – protože za ten to rozhodně stojí !!) Sama oběť justiční zvůle totiž – po tolika letech – veřejně, a navzdor mínění předsedy Ústavního soudu a dnes už i nemalé části veřejnosti – prohlašuje : Já jsem to (možná) i udělal – jen už mě, proboha, pusťte – tak tomu říkám vítězství loajality a poslušnosti nad zdravým rozumem.

Loajality někoho, kdo už vůbec nemá být k čemu loajální a kdo v podstatě nemá co ztratit.

Jen svou tvář – což se mu právě mílovými kroky daří.

A aby toho nebylo málo, tak ještě

Hrubá chyba čtvrtá : A tou bezesporu je – chtít docílit obnovy řízení – natož pak zcela převratného zprošťujícího – rozsudku se zcela standardním advokátem, tvořím součást systému, proti kterému on nikdy nepůjde – protože by si jednoduše vypustil rybník.

Je to asi tatáž přesmyčka, jako když poslanci všichni svorně na kamery prohlašují, že další zvýšení jejich platů nepřipadá v úvahu a že oni jsou rozhodně proti – a přesto se právě o jejich platech (a jejich zvýšení) neustále dokola mluví – a – světe, div se – jsou také neustále dokola zvyšovány, resp. jejich zvýšení (záhadně) odhlasováno.

 

Kájínku, jedno Ti řeknu docela upřímně : SEĎ DÁL !!  A na svobodu zapomeň.

Protože jestli´s doteď seděl za dvě vraždy, co jsi nespáchal, tak od nynějška sedíš už výhradně za vlastní blbost.

A ta by od určitého stupně měla být – sama o sobě -  trestným činem.

Takže vlastně sedíš - naprosto odůvodněně a oprávněně. A tudíž i spravedlivě.

_______________

Upřesnění kauzy Kajínek

Šlo o vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše. Druhý bodyguard Vojtěch Pokoš byl postřelen.

http://jirikajinek.cz/

Kdo je Jiří kajínek

http://diskuze.smileyforum.net/t4-strucne-pripadem-jiriho-kajinka

J.K.

_______________

Plzeňské democe neplatí
http://paragraphos.pecina.cz/2015/08/plzenske-democe-neplati.html

_______________

Jirko, naprosto precizně jsi to rozebral, Kájínek má smůlu, tak to tady funguje, kdyby se tím případem opravdu chtěl někdo zabývat, už by to dávno udělal.

Olda

_______________

 

 

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.