Dostanu tě, huso!

Tak údajně přesně za tuhle větu putoval nešťastný otec Pavel Zapletal před Vánocemi do vazby, kam ho poslal prostějovský soud. Prý pro nebezpečné vyhrožování. To pak bylo předmětem dnešního dalšího - odročeného - hlavního líčení před vyškovským soudem, kam byla věc Krajským soudem v Brně přikázána. A ve Vyškově to dostala na starosti naše známá, soudkyně Kalová.

Dnešního dne proběhnul - a to jako první - právě výslech údajné poškozené, soudkyně Okresního soudu v Prostějově, Mgr. Ivony Otrubové, což byl jistě klíčový bod dokazování. Podle ní samotné jí obžalovaný zavolal, představil se jako Pavel, pak doplnil, že je obžalovaný Pavel Zapletal a pak dodal "Dostanu Tě, ty huso!", čehož prý se tak trochu bála, protože nikdy nemůže vědět, čeho je obžalovaný schopen, ale na druhé straně si byla vcelku i jista svou bezpečností, neboť obžalovaný nemá povědomí o jejím soukromém životě, o její adrese, apod., takže by jí sotva mohl ublížit.

Na dotaz obhajoby, zda tento rozhovor nahlásila vedení soudu či odpovědným pracovníkům soudu - nenahlásila. Zda se kupříkladu přestěhovala či přijala jiná bezpečnostní opatření - nepřijala. Strach moc neměla, jen nevěděla, čeho může být obžalovaný schopen.

To je  - v kostce - její vlastní výpověď a také jediný důvod, proč byl Pavel Zapletal koncem loňského roku vzat do vazby, odkud byl následně převeden i do výkonu trestu - a to na základě právě dřívějšího rozsudku soudkyně Otrubové (pro podobnou "trestnou činost", tedy údajné vyhrožování pracovnicím OSPOD a FOD v Prostějově).

Nutno doplnit, že výslechy dalších svědků - a to celkem tří osob - prokázaly, že v době, kdy měl obžalovaný tyto výhrůžky volat ze svého bydliště soudkyni do Prostějova, byl - alespoň podle svědků - na stavbě domu asi 15 km daleko od svého bydliště, kde ho všichni na stavbě přítomní také viděli a prohlašovali, že je zcela vyoučené, aby stavbu nepozorovaně opustil a odjel - například proto, aby mohl z domova vyhrožovat soudkyni.

Znamenalo by to tedy, že soudkyni údajně vyhrožoval někdo jiný, byť asi z okruhu známých či příbuzných obžalovaného.

Ale - i kdyby! I kdyby to skutečně volal Pavel a řekl to, co soudkyně prohlásila, že řekl. Tedy - že by to bylo na trestní stíhání, natož pak na vazbu????!! To bych řekl, že někdo silně ulít, jak se říká, anebo spíše - chtěl obžalovanému "zasolit" - a vzal ho do vazby, ačkoliv tam zjevně žádné vazební důvody nebyly a mohlo se jednat maximálně o ojedinělý - a naprosto neškodný - úlet někoho, kdo si chtěl ulevit a vybít zlost. Celkově tak sotva na přestupek.

Což snadno prokážete jednoduchým pokusem: Jděte třeba na tržiště a řekněte prodavačce: Dostanu tě, ty huso! Schválně - co se stane??! Že byste za to šli do vazby? Nejspíš si pomyslí něco o hulvátech a otočí se jinam.

Bylo by samozřejmě jiné kafe, pokud by obžalovaný v těchto telefonátech pokračoval, pravidelně je opakoval, stupňoval jejich intenzitu i intenzitu výhrůžek či dokonce začal činit přípravy na jejich splnění - tedy např. sledoval soudkyni ze soudu domů, apod.

Jenže nic takového ani samotná oběť netvrdila.

Není větší tragedie nežli předčasmné postavení zjevně nevyzrálých mladých lidí na zodpovědná a důležitá místa, kde mohou rozhodovat o zásadních věcech - jako jistě je např. koho budou či nebudou trestně stíhat a za co.

Tito mladí především: Nemají cit pro přiměřenost, nemaj (většinou) cit pro právo,  nemají odhad pro situaci - zato jsou neskutečně nafoukaní, nabubřelí a sebejistí. Všechno dohromady velmi pádné důvody pro to, proč by rozhodně neměli dělat soudce. Přesto přesně takhle nejmladší generace soudců (ale i státních zástupců, justiční stráže, policajtů, o bachařích ani nemluvě) vypadá.

Přesně tohle měl i kdysi na mysli starý, osvědčený a mnoha lety praxe prověřený c. a k. rakouský profesní, postupový a kariérní řád, který - jako základní pravidla - stanovil automatické postupy a zvyšování platu státních úředníků po odpracování jistých časových úseků ve státních službách (např. pěti let) bez průšvihů a stížností. Takový řád totiž vylučoval, aby se na rozhodující a důležitá místa dostávali nevyzrálí bažanti (a husičky), jak se z toho dnes stalo převládající pravidlo - a podle toho to taky skoro všude vypadá.

K soudcům by měla patřit především rozšafnost, nadhled, velkorysost, osobnostní vyzrálost (kam jistě spadá i to, že se smrtelně neurazím pro každou přehnanou větičku vyřčenou v náhlém rozčilení, natož abych pro ni podával trestní oznámení, atd.)

Z těchto vlastností neměla soudkyně Otrubová bohužel nic.

Velmi výmluvná byla zejména její odpověď na otázku obhajoby, zda si uvědomuje, že chování obžalovaného předcházela mnohačetná pochybení státních orgánů rozhodujících o péči o jeho dítě a přístup k němu, která jeho frustraci a to, že se přestával ovládat, vyvolala.

Odpověď paní soudkyně (ročník 1976) zněla, že ji to nezajímá.

To je bohužel ale také přesně ten důvod, proč soudkyni nemůže a rozhodně by neměla dělat.

Soudkyně Kalová - poté, co zjistila výše popsanou důkazní situaci - stála zjevně před rozhodnutím, zda obžalovaného zprostit, anebo co dál udělat.

A co udělá český soudce, když obžalovaného zprostit nechce a odsoudit ho nemá za co?! Noóó - co udělááááááá?!

Tak třebaaa - Šafránek!

Prosím - odročí!

Výborně, Šafránku, správně, z tebe bude jednou ten správný český soudce.

Odročila i Kalová.

A to až skoro na konec června, přesněji na 19.6., zase od 8.30 hodin ráno.

Jednání to bude jistě zajímavé - a apelujeme tímto zejména na naše moravské pluky, aby statečného bojovníka Pavla Zapletala nenechávaly v boji osamoceného - neboť si podporu zcela jistě zaslouží.

To, co na něj upletla prostějovská justice, je svinstvo a cílená likvidace nepohodlného otce, který se stal justici nepohodlným - jako my všichni - tím, že chtěl pečovat o svého syna, kterého má velmi rád.

A to je zajisté zločin, který feministická justice neodpouští.

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.