Paní Nikdo z hnutí O ničem

Jak vidno, nejen naše redakce pojala záměr okomentovat právě končící rok působení ministryně Válkové na MSp - a co tento rok přinesl.

Faktické shrnutí za nás již učinili jiní  (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Valkova-letos-resila-personalni-spory-i-kritiku-chystanych-zmen-352108), my se zamyslíme spíše nad faktickým dopadem její činnosti a tím, zda nastala změna, nebo ne. Případně, jaká.

Valkova

 

Už pokud si pročtete, byť jen zběžně, výše uvedený článek, musíte nabýt dojmu, že se NIC  zásadního k lepšímu nezměnilo, spíše naopak.

Pohádala se svými podřízenými, pár jich vyhodila - to bychom jí ještě za zlé samo o sobě neměli, to by naopak mohlo svědčit o snaze po zásadní změně - pokud by ovšem k tomu docházelo za zcela jiných okolností než se tomu děje nyní.

Na úvod, pro méně znalé, je nutno konstatovat stav: Tedy stav justice obecně.

Ten je špatný (to je ještě velmi mírný a diplomatický výraz) se stálým trendem ke zhoršování - jako u každého systému, který v podstatě nikdo neřídí, je obsazen převážně špatnými, až podprůměrnými lidmi a jehož smyslem není původní úkol (tedy ochrana práv a svobod občanů a nestranný výkon práva), ale udržení vlastní existence - a především moci. 

Ochrana práva se tak z velké většiny mění v prosazování neoprávněných výhod privilegovaných skupin (soudců, státních zástupců, exekutorů, na ně napojených osob i organizací) - a, co je nejhorší, resp. co je logickou druhou stránkou téže mince - ve zneuživání moci a síly k pronásledování těch, kteří se s tímto stavem nehodlají smířit a chtějí ho změnit nebo napravit.

Toto zneužívání moci a síly se stalo natolik masovým, že i pí nově nastoupivší ministryně považovala za nutné ustanovit "skupinu pro obnovu spravedlnosti", tedy implicitně konstatovala, že tady žádná spravedlnost nebyla - a teď by se to mělo zlepšit.

Bohužel, to, co předvedla, svědčí nejen o opaku, ale i o tom, že tahle paní - a tohle hnutí - nikdy žádné nápravy nebylo schopno, ani ji fakticky nechtělo, protože mu současný stav víceméně vyhovuje. To ovšem za podmínky, že sami noví vládci se do těchto nedůvodně privilegovaných skupin zařadí.

Což se také okamžitě stalo - názornější příklad než Věry Jourové, která se léta soudila - vcelku marně - o odškodné (za měsíc ve vazbě pro podezření z korupce) - a sotva se pí Válková stala ministryní, v tu ránu jí bylo přiznáno a vyplaceno mnohamilionové odškodné - v podstatě za nic, neboť legitimní náhrada nemajetkové újmy by se mohla pohybovat maximálně v řádu několika málo set tisíc korun.

Paní Jourová si tak od své stranické kolegyně odnesla - řekněme - uzlíček s výslužkou na cestu do Europarlamentu.

Ukázalo se to, co jsme tvrdili od začátku: Totiž že ten, kdo nemá řádnou a jasnou koncepci, se kterou do justice přichází - a se kterou ho do parlamentu poslali také voliči - což v tomhle případě nebylo splněno ani náhodou (balíkovské hnutí ANO se ani netajilo tím, že o justici nemá ani šajnu, jak se říká, natož pak představu, co s ní dělat a kam by se měla ubírat),  kdo justici předtím důkladně nepoznal (a to nejlépe z té nejodvrácenější stránky, protože jinak se samozřejmě umí skvěle přetvařovat a hrát líbivé divadélko) a není vybaven skupinou stejně vzdělaných, odhodlaných, spolehlivých a nezastrašitelných spolupracovníků, nemá nejmenší šanci s tímto prohnilým systémem mocných grázlů a vzájemně se kryjících mafiánských skupin cokoliv změnit k lepšímu - a v lepším případě se v tom utopí, v horším ho zlikvidují dřív než začne.

Paní Válkovou nebylo třeba zastrašovat, ani topit - brzy všichni, co se jich to týkalo, pochopili, že z tohodle mráčku rozhodně pršet nebude, natož aby se z něj spustila nějaká prudká bouře, čistící vzduch - a že se jedná v podstatě  o vcelku neškodnou, zmatenou tajtrlici, která nejen že nemá koncepci, nejen že nemá lidi kolem sebe - ale ani sama neví, co vlastně chce, kde začít, co je nejnutnější a co počká - a co je naprosto zbytečným plácáním času i energie.

Konečně, za koho hovoří výmluvnější výsledky, než je právě SKUPINA pro  OBNOVU SPRAVEDLNOSTI, jejímž řízením pověřila úhlavního mafiána Baxu, majícího na svědomí dnešní podobu kárných řízení na NSS (od kterých se celá náprava justice nutně odvíjí) - a spokojila se s tím, že skupina, která měla obnovit spravedlnost, se sešla za rok jednou - podle vlastních slovo - proto, aby se vzájemně vůbec poznali - a dál neudělala vůbec nic.  ZA ROK "ČINNOSTI"!

Tímhle se může vykázat jedině kašpárek a klaun, který za obrovské peníze z veřejných zdrojů sehrál hodně podprůměrné divadlo, na jehož konci nebylo ani upřímné doznání - nemáme na to a vůbec nevíme, co máme dělat.

Tedy, pokud vůbec něco dělat chceme.

Zoufalé výsledky, které zůstávají za paní Nikdo z hnutí O ničem, jsou tak názorným předobrazem toho, jak bude vypadat brzy vše, kam si estébák Babiš nasadí svoje - vskutku bezcenné - figurky, což - zdá se - je jediným kritériem, podle kterého si je vybírá.

Pražský magistrát a sůva tam dřepící je druhým, minimálně stejně smutným příkladem.

A justice?

Té paní Nikdo nesmírně vyhovuje.

Dál si budeme vesele krást - ve velkém, i podle hesla "malá domů", dál budeme pronásledovat a šikanovat ty, co na to kdy poukáží - a při pohledu na tuhle "revolucionářku", co prý chce "obnovit spravedlnost" se můžeme tak akorát srdečně potrhat smíchy... LaughingCry

 

A občan?

Ten aby se bál práh soudu překročit. Spravedlnosti se tam rozhodně nedočká, dočkat se ale může - a to poměrně snadno - totálního zbavení majetku, rozbití rodiny, ztráty dětí  - a nakonec i ztráty svobody. Pro sebe, svou rodinu, své blízké.

Nikdy nebyl stav práva a spravedlnosti v této zemi horší než je v současné době.

A to je odpovědné tvrzení při znalosti těch nejtemnějších kapitol historie - konfiskací a násilné emigrace po Bílé hoře, doby temna, násilné rekatolizace, německého fašistického protektorátu i první poloviny 50. let, tedy stalinismu.

A pí ministryně Nikdo k tomuto stavu ještě výrazně přispěla.

_________________________

 

 

_________________________

 

 

 

 

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.