VideoarchivLOOPING zbabělosti
- Details
- Created: Friday, 19 December 2014 00:00
- Written by Ing. Jiří Fiala+redakce
- Hits: 860
Navštěvníci dnešního soudu na Praze 2 o odškodné za zrušené předběžné opatření - resp. za nemajetkovou újmu z něj plynoucí - měli příležitost k nečekaně zajímavému zážitku - a právnímu obratu soudu i MSp, který nelze nazvat jinak než LOOPING ZBABĚLOSTI - tedy vývrtka, směřující strmým pádem dolů.
U soudů o odškodné proti státu zažijete ledacos, o tom jsme tady už mnohokrát psali - jen ne rovné, věcné a přímé jednání.
Taky stále dokola píšeme o tom, že "dna nebylo dosud dosaženo" a že jestli je na justici něco zajímavého, pak to, že vás dokáže - i po desetiletích nejrůznějších a nejpestřejších zkušeností - stále znovu a znovu překvapit.
Nemohu při této příležitosti nevzpomenout své účasti na semináři pořádaným Nejvyšším soudem na půdě Parlamentu asi před rokem a půl - a na to, jak jsem tam vystoupil krátce v diskusi - a snažil se zformulovat tři základní postuláty, které si myslím, že by měly pro činnost státních orgánů platit, při odškodňování pochybení státu pak dvojnásob.
Ty zněly:
a) Stát by měl jít svým občanům příkladem
b) Stát by se neměl dostávat do konfliktu se svými slušnými občany
c) Stát by se neměl nikdy dostat do role nedůstojného handlíře, který spekuluje, jak druhou stranu okrást a podvést, kalkulujíc s jakoukoliv její - byť i domnělou - nedostatečností či slabostí.
Většina přítomných, co tam byla - a byli to především soudci Nejvyššího a Ústavního soudu, státní zástupci z NSZ, VSZ - a další poměrně dosti vysoce postavené osobnosti - tak většina z nich souhlasně pokyvovala hlavami...
Od té doby, co jsem zažil při odškodňování pochybení justice - a to probíhá skoro výhradně na soudě pro Prahu 2 - to nelze označit jinak než jako volný pád z už tak mizerné úrovně - a dnešek tomu tedy ještě dodal "zlatou korunu", vskutku nadmíru ilustrativní.
O co šlo?
O náhradu nemajetkové újmy plynoucí ze zrušeného, protiprávního předběžného opatření, vydaného v opatrovnickém řízení.
Popis situace:
Existovala fungující střídavá péče, dítě pobývalo týden u otce, týden u matky.
Pak došlo ke konfliktu s druhou družkou, matkou druhého dítěte, než o které zde jde. Ta podala na otce trestní oznámení pro domácí násilí - to ještě ani nezačali vyšetřovat (čistě pro dokreslení: Skončilo odložením, resp. shozením na přestupek - takže trestný čin se nestal...). 
Přesto: Obě družky - jak už to tak bývá - se spojily - a ta PRVNÍ, o kterou se vůbec nejednalo a která se to všechno dozvěděla jenom z doslechu, tak ta podala návrh PO, že otec je násilník a že by mohl být nebezpečný dítěti (jejímu) - a ať soud zruší střídavou péči!
A feministický soud ji také - ze dne na den - zrušil...!!
Jak také jinak - co čekat od potrhlé husy, která o dokazování má představu takovou, že co slyšela (ani nezažila!!) matka dítěte od zjevně prolhané jiné ženské - je svatosvatá pravda - a dokazování již netřeba.
Takže naprosto bez jediného důkazu, ani neprobíhalo žádné trestní stíhání (natž že by byl kdokoliv za cokoliv odsouzen) - soud zrušil po léta fungující střídavou péči - v důsledku čehož otec dítě asi tři měsíce skutečně neviděl.
Do doby, než to dostal na stůj odvolací soud, který - vzácně - konstatoval, že to už je přeci jen trochu moc - a předběžko jako naprosto neopodstatněné - zrušil.
V důsledku tohoto nezákonného postupu soudu otec bezdůvodně neviděl 3 měsíce dítě, před kterým byl navíc pravidelně označován za kriminálníka.
Za to všechno jsme teď chtěli odškodné.
Uvyknutý na kličkování a trhovecké manýry MSp, čekal jsem leccos - přesto přišli s něčím docela novým....
Soudce se mě zeptal, jestli jsme chtěli odškodné po matce dítěte.
Povídám mu, že nechtěli a že ani nevidím důvod, proč bychom ho měli chtít... Protože matka - ponechme stranou, co to bylo od ní za sviňárnu - je přeci jen hloupá a nevzdělaná ženská, která konec konců to předběžko ani nevydala - a že odpovědnost jednoznačně nese stát, jehož jménem soud jednal - prostě proto, že organizací justice je pověřen stát, který k tomu také má mít příslušně vystudované lidi... a zjevně neměl.
No - soud prý má "jiný právní názor", opřený prý o judikát Nejvyššího soudu, který říká, že za škodu, způsobenou vydáním neodůvodněného předběžného opatření, nese odpovědnost jeho navrhovatel, nikoliv soud...
Nesmyslnost této argumentace - a neoprávněnost jejího použití v opatrovnické kauze - mi připadala - i jako laikovi - evidentní na první pohled. Ne tak soudu - a jeho "právnímu názoru".
Otázal jsem se soudu, zda dotyčný judikát byl vydán v opatrovnické kauze... No - to samozřejmě nebyl. Byl vydán v běžné, civilní...
Rozdíl je tady markantní na první pohled i pro naprostého laika:
Zatímco judikát, vydaný v běžné civilní věci, měl nutně na mysli stav, kdy soud rozhodnul na začátku řízení, bez jakéhokoliv předchozího dokazování - za což logicky musí nést alespoň díl odpovědnosti navrhovatel - opatrovnické řízení je už z podstaty úplně jiné:
Spadá pod ustanovení o zvláštních řízeních soudních, soudy zde nejsou vázány návrhy účastníků (asi jako v jediném typu řízení) - a také je toto řízení BEZPLATNÉ. Ergo - podat návrh předběžného opatření je nesmírně snadné, zvládne to i pologramotná matka - a logicky pak nemůže nést důsledky rozhodnutí soudu...
Krom toho: Zásadní rozdíl vidím i v tom, že zatímco v běžném civilním řízení se předběžko vydává obvykle na začátku, kdy soudu není o podstatě věci prakticky nic známo - tak opatrovnické řízení je hodně jiné už v tom, že při řadě návrhů PO už probíhá po dlouhou dobu, soudu jsou tedy okolnosti případu dostatečně známy - nebo měly by být - a nerozhoduje tudíž ani zdaleka naslepo.
Což v tomhle případě je obzvláště markantní, neboť jestliže po léta fungovala - bez potíží - střídavá péče - tak se asi otec nemohl během hodiny změnit natolik, že by byl naráz pro dítě ohrožujícím prvkem, nota bene bez sebemenšího důkazu (jen na základě pindů jeho současné družky - což ani nebyla matka dítěte - kterou právě vyhazoval z domu, a tudíž na něho měla logicky vztek...).
Soud - a stejně tak i MSp - zůstaly i nadále neoblomné (aby taky ne, když se už na začátku soud přiznal, že má rozsudek hotov a že na tom nemůžeme nic změnit...) - ač mnou uváděné argumenty i je přiváděly do takových rozpaků, že to nebylo možno nevidět - a nejspíš se už i samy styděly před sebou za neudržitelnost svých argumentačních opor. Leč - rozkaz je rozkaz, o tom se nediskutuje...
Soudce prohlásil, že se bude držet zákona a judikátu - a tam o specifice opatrovnického řízení nic není, stejně jako není nikde uvedeno, že by se judikát NS neměl opatrovnických řízení týkat.
Na námitku, že zvláštnost opatrovnických řízení plyne už z jejich definice, soud sice nedokázal odpovědět, ale "názor" nezměnil. Konečně to ohlásil již dopředu...
Stejně jako nedokázal odpovědět nebo vysvětlit, proč se tedy vlastně MSp otci za nezákonné rozhodnutí omlouvá (a tu omluvu jsme s sebou měli...), když teď říká, že za to vůbec nezodpovídá, a že za to zodpovídá matka sama - a tu že máme žalovat.
Mimochodem, taky zajímavá myšlenka - a rozhodně ji hodláme použít, i když je to podle nás holý nesmysl - ale máme na to "názor soudu" - a matce jistě nemálo prospěje, až ji trochu protáhnem po soudech a s náklady právničky ji to PO vyjde - alespoň dodatečně - na pár desítek tisíc...
Proč o tom ale o šem píši...
Protože - ze dvou důvodů:
1) Je naprosto zarážející právní tupost, jakou mohou používat právně vzdělaní lidé, navíc v dosti důležitých státních funkcích - tedy soudce a zástupkyně MSp.
Pokud ten názor nebyl jejich - jako že asi původně nebyl - to vypadá spíše na nějakou naprosto vypatlanou hlavu z Agrofertu - tak si na jejich místě nedokážu představit sílu, která by mě mohla donutit ze sebe takhle veřejně dělat až takového pitomce.
2) Neméně zarážející je pak DRUHÝ POSTULÁT - a sice: Nadržujeme matkám - jen dokud nás to nic nestojí a dokud nejsme v průšvihu.
A jsme - li, pak je bez skrupulí a nekompromisně hodíme přes palubu - a ať platí jak mourovatý - když vám chtěly dělat naschvály - a dojely na to, protože vy jste holt byli šikovnější a znalejší...
Druhý postulát je ještě mnohem děsivější nežli ten první.
Protože takhle se k sobě nechovají ani hyeny. Natož aby se tak chovaly dva státní orgány, které mají jít občanům příkladem a které mají důstojně repezentovat a vykonávat státní moc...
To jen pro informaci četným psychopatkám, které po léta mařily či maří výchovu a předávání dětí druhému z rodičů: Až dojde na lámání chleba, budete to, dámy, vy, koho OKAMŽITĚ hodí justice přes palubu - a plaťte si za svoje naschvály (ač naše soudy vám je léta umožňovaly a tolerovaly...) až zčernáte! 
___________________
__________