Otřesné výpovědi

zakon_socialkaPodobných příkladů prokazujících až zrůdné chování sociálních pracovnic, jako je ten, na který upozornil pan Petr Cihlář z Brna (viz. níže), je doslova mraky. K 213 může potvrdit, že pokud se takovým případem zabýváme podrobněji, skoro vždy se tyto otřesné zprávy potvrdí, jako prakticky plně pravdivé. A často je to ještě horší, než jak se původně zdálo…

Můžeme se samozřejmě ptát, proč se právě sociální pracovnice chovají z pohledu zájmu dítěte fanaticky a nerozumně. Samozřejmě, že věci neprospívá tak masivní nasazení žen ve výchovném procesu a hlavně při zásadním rozhodování o dítěti. To bylo vždy v minulosti hlavně v rukou otců – ať už to odráželo postavení otce jako hlavy rodiny, tak třebas působení učitelů – mužů – při výuce apod. Nikdo nemůže popřít, že tohle nám dnes chybí doslova jako sůl.

Ale bylo by povrchní a nespravedlivé tvrdit, že je to jedinou příčinou neutěšeného stavu sociálních odborů péče o dítě. Nevysvětluje to totiž, proč je v praxi tak obtížné narazit alespoň na trochu slušnou sociální pracovnici.

Budete-li se v opatrovnických kauzách pohybovat dostatečně dlouho, rozhodně Vám neunikne jedna „zajímavost“, která se poměrně často opakuje: Pokud se některý sociální pracovník či pracovnice zachová slušně a poctivě (například u soudu potvrdí, že matka lže nebo navrhne střídavou výchovu rodičů apod.), u případu záhy končí a je nahrazen jinou osobou, i když pro to není žádný rozumný důvod.

Jedna sociální pracovnice naší kolegyni výslovně potvrdila, že musela z odboru péče o dítě odejít na jinou práci, „protože tam na to neměla žaludek“.

Jiný příklad jsme před časem zaznamenali doslova v přímém přenosu. Šlo o případ americko-českého manželského páru, který se soudil o pětiletého chlapce. Případ jsme nejenom popsali, ale i doplnili o více jak výmluvné nahrávky:

Potvrdil, že matka lže - a šel

Za co vyletěl sociální pracovník 

Tolik malý zobecňující úvod do dalšího případu, který popsal pan Cihlář, a který není bohužel zdaleka první ani poslední. Vzepřít se totiž systému práce (dá-li se to tak vůbec nazvat) dnešních sociálek ze vnitř je prakticky nemožné. A jak už bylo uvedeno výše, pokud jsme podobné případy prošetřili podrobněji, skoro vždy se takové zprávy minimálně potvrdily jako přesné:

http://petrcihlar.blog.idnes.cz/c/190288/Skandal-na-socialce-Brno-Vinohrady-pokracuje.html

 

Skandál na sociálce Brno - Vinohrady pokračuje

Za upozornění na podivné praktiky brněnského úřadu, při kterých podle mého názoru evidentně dochází k porušování práv dětí, jsem si vysloužil trestní oznámení. 

Sociální pracovnice z ÚMČ Brno Vinohrady paní Marcela Suralová s Tamarou Mojžíšovou doporučily odebrat sedmiletou Ladu Jedličkovou otci, který se o ni 4 roky prakticky sám bez připomínek okolí denní péčí staral a svěřit ji nezaměstnané duševně nemocné matce, která si zřejmě snahou získat dceru řešila bytovou otázku. O tomto jsem již psal na přelomu roku v článcích o ukradené holčičce.

Předběžným opatřením byla Lada ze dne na den vytržena od milovaného rodiče a ze známého prostředí, které měla ráda. K předání došlo v ordinaci dětské lékařky za dramatických okolností, kdy matka s babičkou od otce plačící dívku odtrhly a doslova odvlekly. Proti postupu sociálky podala okamžitě rozhořčená dětská lékařka stížnost. Matka začala s Ladou navštěvovat psychologickou poradnu a změnila dětského lékaře. Otci bylo určeno, že se s dívkou smí stýkat pouze 1 hodinu týdně ve Fondu ohrožených dětí za přítomnosti jiných pracovnic. Ostatní kontakt mu byl zakázán!

Copak byl pan Jedlička, otec nezletilé dívky masový pedofilní vrah, aby mu byla dcera takto odebrána a svěřena takové matce? Ne. Pan Jedlička je montér, který žije spořádaným životem. Do léčebny ještě manželce posílal peníze, aby mohla s dcerou telefonovat a na jeho péči nebyly stížnosti. 

Co tedy ospravedlňovalo doporučení sociálního odboru k tak drastickému zásahu do života dívky? Situace je o to pikantnější, že matka, které byla dívka svěřena, byla nezaměstnaná a teprve nedávno získala dočasné bydlení v azylovém domě (opět na doporučení sociálky) za podle mého názoru nestandardních či vylučujících podmínek, tedy, neměla u sebe dítě, měla byt a především - je duševně nemocná. Poslední 4 roky trávila celé měsíce s přestávkami v psychiatrické léčebně kvůli sebepoškozování a sebevražedným pokusům. Za zmínku stojí i to, že několik týdnů předtím sama na sociálce do protokolu oznámila, že dívku do výhradní péče nechce! 

Proto se začaly hledat důvody. OSPOD Brno - Vinohrady je našel svérázným způsobem.  A jak dopadlo to trestní oznámení? Bylo odloženo. Policie po prostudování spisu konstatovala, že "všechna tvrzení pana Cihláře jsou podložena písemnými zprávami". Ale o tom příště. Zmíním i roli, jakou v případu sehrálo brněnské krizové centrum Spondea. V průběhu dalších měsíců se totiž událo velmi mnoho pozoruhodného!

P.S.

Kdo má zkušenosti s prací zmíněného sociálního odboru, prosím kontaktujte mne. Takové věci se dějí na mnoho sociálních odborech v celé republice. O těchto problémech je třeba psát a upozorňovat na ně. Nečekejme, až věci dojdou tak daleko, jako například u týraného Dominika, Honzíka Rokose nebo Jany Komárkové. Vidíte-li problém, upozorněte na něj. To není udavačství, to je veřejná kontrola úředníků placených z našich daní, kteří mají průhledně, spravedlivě a řádně chránit zájmy našich dětí.

 

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.