Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Někdy se vám stane, že věci dopadnou úplně jinak, než byste čekali a předvídali.

A tak zatímco tento víkend jsem očekával, že budu v klidu doma řezat dřevo, a užívat si jarního počasí ,  namísto toho jsem se na poslední chvíli zúčastnil sobotní demonstrace na podporu americké radarové základny na našem území a v neděli i slavnostního projevu amerického prezidenta Baracka Obamy.

Tomu prvnímu bude věnována samostatná reportáž, k tomu druhému došlo tak, že jsem na poslední chvíli dostal mail od našich amerických přátel z hnutí amerických otců, že se někteří z nich osobně zúčastní Obamova projevu na Hradčanském náměstí v neděli dopoledne. A proto jsem neváhal využít tuto vzácnou příležitost k setkání, i když - jak říkám - původně jsem měl v plánu něco docela jiného.

Dostat se toto nedělní dopoledne, či ještě ráno, na pražské Hradčanské náměstí nebylo vůbec jednoduché. Ale šlo to. Hrad byl sice uzavřen a s ním i všechny příchody zespoda, tedy po Zámeckých schodech anebo i Nerudovkou nahoru,  ale jediná volná cesta byla shora, z Pohořelce, anebo ještě z boku, od Lorety. Jenže jste vždycky došli ke zcela ucpané ulici. Ta byla ucpána lidskými těly, která se hromadila před zátarasy z kovových bariér, jež měla za účel dav zúžit a připravit ho na vstup k detekčním rámům.

Jeden ze známých mi sice volal, že prý tam běhá nějaký pán z americké ambasády a rozdává přednostní lístky, na které se čekat nemusí, jenže jsem pána stejně neviděl, a pak už jsem byl tak v davu, že i kdybych ho viděl, asi nebylo z davu cesty.

A tak jsem si vystál - spolu s většinou návštěvníků - dosti hrůznou tlačenici, která však po asi hodině nakonec šťastně skončila u detekčních rámů, kterými jsem prošel - a byl zase aspoň trochu volný - netěsnán davem, ani bariérami - a vykročil jsem do spodní části Hradčanského náměstí, kde jednak stáli mí známí, jednak tam měl za chvíli promluvit prezident Obama, a tak když už jsem tam byl, chtěl jsem ho samozřejmě vidět zblízka.

To se kupodivu podařilo a dostal jsem se nakonec stejně mezi lidi, kteří přišli s těmi preferenčními kartami, anebo tam - jako moje sousedka z Texasu - čekali už od čtyř od rána. Ta - jak jsem se od ní dozvěděl - přišla proto, že Obamu volila, a teď se na něj chtěla podívat, jak mu to sluší ve světě - a myslím, že v tomto ohledu nebyla zjevně zklamána.

Od tribuny to mohlo být tak 15-20 metrů a na Obamu i jeho manželku Michelle jsem tak skutečně dobře viděl.

Příchodu amerického prezidenta předcházel příchod našich státníků, především premiéra Topolánka a prezidenta Klause - ta Texasanka se mě ptala, kdo je kdo, tak jsem jí to vysvětloval, včetně toho, že Topolánek už je jednou nohou ze hry venku.

Za mnou tam kdosi - česky - diskutoval o tom, jak je nemožný Klaus, že nechce vyvěsit vlajku EU na Hradě, a to dokonce ani když jsme předsednickou zemí - a že je ostuda takového prezidenta mít a nechat ho vystupovat v zahraničí. Dokonce se jednu chvíli ozýval i dosti znatelný pískot většiny přítomných.

A pak to začalo naplno.

Přišel Barack Obama  , uvedl a představil svou ženu Michelle a pozdravil jásající dav.

K tomu davu bych doplnil, že to byl dav smíšený, česko-americký (samozřejmě plus menší příměsi ostatních národností), asi tak napůl. A převládaly kupodivu zejména mladé holky, ať už Češky, či Američanky.

Pak začaly davem kolovat svazky vlaječek, českých i amerických , které si účastníci volně rozebírali a krásné byly zejména malé děti, které si dokázaly s vlaječkami mávat velice aktivně po celou dobu projevu.

Presidentův projev měl spád od prvních chvil, nebylo tam hluché místo a přednášel ho srozumitelnou angličtinou, že si myslím, že i podstatná část českého publika mohla rozumět alespoň to hlavní.

Hned v úvodu se Obama přihlásil k odkazu našeho národního hrdiny a velkého Čecha, jak sám říkal, jehož socha stojí za ním, Tomáše Masaryka.  Konstatoval, že obdivuje jeho dějinnou úlohu, stejně jako jeho projev v Chicagu k americkým Čechům, který přitáhl stotisícový dav - čemuž dnes Obama asi sotva bude moci konkurovat, jak sám žertem prohlásil. A dále konstatoval, že se snaží jít ve stopách tohoto velkého Čecha, a i když to bere opačným směrem, tedy od Chicaga po Prahu, že si myslí, že se mu to daří.

Stejně jako úctu k Masarykovu odkazu česko-americké obecenstvo přijímalo s nadšením i další Obamovy výroky, jako například ten, že se nikdy už v budoucnu nestane, že by se Amerika otočila k naší zemi zády, že si je dobře vědoma, jaké společné hodnoty, ale i společnou historii vzájemně sdílíme a že nás ujišťuje, že jako členská země NATO budeme požívat veškeré možné americké ochrany, neboť útok na jednoho ze členů aliance je útokem na všechny ostatní členské země současně a jestliže Češi mohli jít  - a šli - do války proti Islámu, když islám napadl Ameriku, může si být Česká republika jista, že stejně tak by šli američtí muži do války, pokud by se někdo odvážil napadnout Českou republiku, ať už z kterékoliv strany.

Dále se prezident Obama ve svém projevu zabýval zejména svou vizí jaderného odzbrojení  a konstatoval, že když se narodil, byl svět rozdělen na dva tábory - dnes toto rozdělení sice zmizelo, ale svět se bezpečnějším rozhodně nestal, spíše dokonce naopak, neboť jednak zesílil terorismus a jednak se jaderné zbraně a znalosti jejich výroby značně rozšířily, a to i do zemí, kde ochrana těchto zbraní před zneužitím je značně problematická a evidentně hrozí zneužítí teroristy, přičemž - jak Obama řekl - musíme si uvědomit , že stačí jeden jediný terorista a jedna jediná jaderná nálož, aby bylo vymazáno z mapy světa kterékoliv město, včetně Prahy. A také je potřeba si uvědomit, že tito lidé (myšleno teroristé) se před takovým útokem rozhodně nezastaví a pokud budou mít tu možnost, nebudou váhat ani minutu.

President Obama poté nastínil svou vizi jaderného odzbrojení, kdy konstatoval, že to není program na rok, nebo na dva, že je dokonce možné, že on a jeho generace se jeho naplnění nedožije, ale přesto je nutné o jeho naplnění usilovat a namísto marného lomení rukama nad zkaženým světem plným smrtonosných zbraní je jediným správným postojem ono aktivní : Ano, my s tím můžeme něco udělat. (V angličtině vyznělo krásně jako jeho hlavní slogan- Yes, we can !! - mimochodem tentýž nápis jsme včera drželi včera na demonstraci na podporu radaru).

Velmi srozumitelná byla i ta část projevu, kde se prezident Obama zamýšlel nad tím, jak bezjaderného světa dosáhnout, když říkal, že je nutno stanovit pravidla, ta pravidla nekompromisně vyžadovat a stejně nekompromisně trestat jejich neplnění - tak, aby dané slovo znovu nabylo své původní váhy.

Nemohl jsem si při těchto slovech nevzpomenout na naši justici, zejména pak její opatrovnickou část, protože přesně tohle je i recept pro ni. Stanovit pravidla, jejich plnění nekompromisně vyžadovat a stejně nekompromisně trestat ty, kteří je respektovat odmítají.

Obamův projev trval asi 20 minut, byl věcný, zajímavý a srozumitelně přednesený, i jako řečník Obama obstál ve všech ohledech. Byl také odměněn nejen mohutným potleskem, ale i jinými projevy nadšení , které nebralo konce, a to ani když sestoupil s tribuny a šel se pozdravit s první řadou diváků. V té chvíli jsem ho viděl - i s jeho manželkou - asi na deset metrů.

Obamův vstup do Prahy byl velkolepý a vydařený. Neobyčejně mu přálo i počasí, které bylo opravdu příjemné, svěží jarní vánek ovíval dav napěchovaný na Hradčanském náměstí a zajišťoval přísun kyslíku každé z jeho hlav.

Nemohl jsem si nevzpomenout, že za velmi podobného počasí a dokonce i za velmi podobného značného očekávání jsme tu kdysi - konkrétně, jestli se nepletu, na jaře 1987, vítali tehdejšího sovětského šéfa Gorbačova při jeho první návštěvě Prahy.  Všichni si od něj tehdy slibovali změnu k lepšímu. A pak také skutečně přišla, i když asi v tom jejím konečném rozsahu ji neplánoval ani sám Gorbačov.

A teď tu - po 22 letech - máme za úplně stejných okolností Obamu. Mladého a slibného amerického presidenta, který sám prohlásil, že by si ještě nedávno jistě ani nedokázal představit, že za těchto okolností bude přijat na Pražském hradě, a to v hlavním městě země, která je nejen 20 let svobodnou a demokraitckou, ale která v současnosti  i předsedá Evropské unii. 

Závěrem musím konstatovat, že pokud by vláda Baracka Obamy byla stejně úspěšná jako jeho skvělé éntreé v Praze, pak se má celý svět opravdu na co těšit.
_____________________________
Viz také na :

http://www.novinky.cz/domaci/165663-on-line-barack-obama-v-praze.html

____________________________

 

Vzkaz z Obamovy návštěvy je naprosto jasný : Praha je krásné město s bohatou historií a kulturní tradicí, které obdivuje celý svět. Máte historii a osobnosti v ní, které vám můžeme jenom závidět. V současnosti vás ovšem reprezentuje taková pakáž, že než s ní se bavit, to radši s manželkou na večeři.   Zdeněk

CHVALIM,moc se mi libi styl,jakym jste napsal clanek o B.OBAMOVI A JEHO NAVSTEVE V PRAZE.....

Povedly se vam a Vasemu sdruzeni i ty fotky PRORADAROVE DEMONSTRACE,,,,:-.))
BÁRA

__________________________