VideoarchivČeské úřady již mají dost stížností svých občanů
- Details
- Created: Saturday, 15 January 2011 00:00
- Written by Dušan Pokorný, Karel Berka
- Hits: 1504
Obtěžují je. Proto je potřeba na lidi vymyslet další bič – nepohodlná nebo příliš pravdivá stížnost má být na příště pokutována.
Jinými slovy: Napsat úřadům PRAVDU bude URÁŽLIVÉ a za pravdu dostane rebel 5.000,- Kč pokutu. A je po stížnostech...
Jsme zpátky ve feudalismu, kdy panuje šlechta a má poddané. A drába nahrazuje úředník! Dráb rozhodne, že jsi vinen. Žádné soudy. POŘÁDEK MUSÍ BÝT – nikoliv však v orgánech státu.
Blíže viz.:
Jak se u nás ve skutečnosti stížnosti vyřizují, známe však z každodenní praxe až příliš dobře a K 213 to během své činnosti doložilo snad stovkami křiklavých případů. Tím posledním z nedávné doby byl přípis ředitele Vazební věznice v Ruzyni, Ivana Horáka, který vyřídil stížnost našeho mluvčího Ing. Jiřího Štefka (kromě toho, že mu zkomolil jméno) tak, že prý ten „byl právem nevpuštěn do věznice“.
On však tam vpuštěn byl a stěžoval si na něco úplně jiného. Stěžoval si na to, že paní Sněhotová, stará matka neprávem vězněného Romana Sněhoty, kterému K 213 na sklonku minulého roku pomohlo konečně se dostat z nezákonné vazby, byla personálem věznice donucena stát půl hodiny venku před branou na mrazu a ve sněhové kalamitě jen proto, že se ráno vězeňští zaměstnanci a bachaři courali pozdě do práce. Nevpuštěn do věznice byl předseda sdružení K 213, kterého službu konající bachař přivítal mezi dveřmi slovy: „No, pan Fiala – ten sem tedy rozhodně nepůjde.“
Podobné vyřizování stížností občanů nejsou však ničím výjimečným a například v justici jsou podobné „skvosty“ (dokonce z per předsedů a místopředsedů soudu) vcelku standardem. Když ale na takový stav současných orgánů českého státu upozorníte nebo (nedej Bůh) ho nazvete pravými jmény, riskujete vězení, jak bohatě dokladují celé řady kauz našeho předsedy Ing. Fialy a mnoha dalších.
Ale ani ostatní státní orgány nezůstávají pozadu. Tak ve Znojmě byl těsně před loňskými volbami uvězněn důchodce ihned poté, co podal v podatelně tamního městského úřadu materiál kritizující korupci místních úředníků.
Také případ paní Jedličkové, jedné z nejvzdělanějších žen v této zemi, vykresluje úroveň a hlavně přístup státních orgánů ke stěžujícím si občanům více než výmluvně. Doktorka Jedličková byla jednou z našich předních odbornic v oboru farmacie a přestože jí po dobu komunizmu byly různě „házeny klacky pod nohy“ z tzv. kádrových důvodů (její rodina vlastnila kdysi lékárnu), dosáhla tato opravdu výjimečná žena řady skvělých vědeckých úspěchů.
Ještě ve stáří zachránila život své vnučce těsně před narozením, když jako jediná z řady našich odborníků dokázala najít lék na nebezpečnou bakterii v děloze její matky, s kterou si nikdo z lékařů nevěděl rady.
Pak jí však u příležitosti rozvodové mašinérie, do které se dostal její syn v důsledku chování své manželky, orgány českého státu znemožnily se s vnučkou stýkat a od holčičky, které zachránila život, jí tímto způsobem na 5 let oddělily.
Samozřejmě, že se paní Jedličková obracela s prosbami, stížnostmi a podněty na orgány tohoto státu. A víte, co současní postkomunističtí čeští úředníci udělali? Prostě jí ani neodpověděli!
A to je jen pár namátkově vybraných příkladů z mnoha, přemnoha dalších...
A nyní chtějí tytéž úřady občanům, kteří jim napíší pravdu nebo je po neblahých zkušenostech pošlou tam, kam skutečně patří, ještě udělovat pokuty?! Nepochybujeme totiž o tom, že drtivá většina z těch lidí, kteří dnes nadávají orgánům našeho „skvěle organizovaného a skvěle vedeného“ státu tak činí zcela právem. A dokonce mají právo k mnohem razantnějším krokům, než je jen kritika nebo i oprávněná urážka.
Doc. Dr. et PhMr. Zdeňka Jedličková DrSc. (83 let), na blokádě tehdy Nečasova MPSV, kterou zorganizovalo K 213 v lednu roku 2008.
Tato stará a mimořádně vzdělaná žena v té době již 5 let nesměla spatřit svou vnučku. Podpořila velmi obětavě akci K 213 a také přinesla sebou řadu dopisů a stížností, kterými se obracela na Nečasovo MPSV - nikdy jí nebylo na ně ani odpovězeno!!!
Taktéž z blokády Nečasova MPSV v lednu roku 2008: Tento transparent se nesl nad hlavami početných kordónů policie, která měla za úkol hlídat Nečase a zastrašovat demonstrující otce a ženy. Šestiletý Honzík byl zavražděn měsíc před tím svou matkou, když policie ještě před tím neučinila po řadu měsíců nic pro jeho záchranu, přestože věděla, že jeho život je v ohrožení a de facto chránila matku – vražedkyni. Kolik naprosto marných podnětů a stížností asi napsal nešťastný chlapcův otec?!!!