Justiční představy o spravedlnosti

Podle soudce Růžičky na OS P - 2 : 

O spravedlivém zadostiučinění a přiměřeném odškodnění : 

Mnozí si stále ještě nedokáží představit rozsah zvěrstev, jakých je justice schopna a denně je dál nerušeně páchá. Mnozí si myslí - často i po letité znalosti těchto stránek - že přeháním a že věc není tak vážná, případně že jsem si musel něco zavinit sám. Samozřejmě, hlavně ti, kteří postrádají osobní zkušenosti. 

Tak tady máte velmi názorný příklad toho, "co jsem si zavinil sám". Je to současně i důkaz absolutního propadu dna justice o další patra směrem dolů, kdy už ani to, co bylo ještě před 10-ti - 15-ti lety relativní samozřejmostí, neplatí a samozřejmostí není. Naopak. 

Podívejme se, jak soud na Praze 2 "odškodňoval" zjevně bezdůvodné trestní řízení, jež se konalo u soudu v Nymburce loňského roku - a skončilo zprošťujícím rozsudkem, resp. usnesením, že věc se postupuje městskému úřadu pro možný přestupek (a ten následně rozhodl, jak už to bývá po velkém průšvihu, že věc není ani přestupkem - přesto rok a půl zaměstnávala orgány k tomu určené. Tedy, přesněji, určené k potírání trestné činnosti, nikoliv k jejímu vymýšlení, fabulaci a umělé konstrukci kauz proti nepohodlným osobám). 

 

Ale vyjděmež z tohoto výchozího stavu : Máme zastavené trestní stíhání, s tím, že posuzovaný skutek nebyl a není trestným činem. Potvrzeno krajským soudem. 

Trestní řízení trvalo zhruba 10 měsíců (od sdělení obvinění do zastavení kauzy, tedy ještě vcelku rychle), byla tam 2 hlavní líčení a rozhodnutí KS už bez přítomnosti účasntíků (ve prospěch obžalovaného to lze kdykoliv). 

Co jsem za to chtěl : 

Tak to - viz níže - ale zhruba toto (a nazval bych to absolutním minimem toho, co může občan za bezdůvodné pronásledování požadovat) : 

  • Omluvu - podle formulace, kterou MSp dostalo, včetně zveřejnění na stránkách MSp
  • Náhradu nemateriální újmy za každý měsíc bezdůvodného stíhání ve výši 5.000,- Kč za měsíc (právě že před 10-ti lety byla tohle samozřejmé a neoddiskutovatelná položka, s tím, že ji pevně stanovil Nejvyšší soud - a to tak, že 5 tisíc za každý měsíc bezdůvodného stíhání na svobodě a 15 tisíc za každý měsíc téhož, ale  ve vězbě. A 20 tisíc za každý měsíc bezdůvodně vykonaného trestu ve vězení. 

Tyto částky byly variabilní, bylo možno je snižovat i zvyšovat podle okolností, ale v zásadě se držely těchto hodnot. 

Dnes o nich soud neví. A - co je perelička - po mně, jako žalobci, chtěl, ať tuto judikaturu doložím. 

Není to, mimochodem, poprvé, co soud chce po účastníkovi řízení, ať mu doloží judikaturu - ergo, ať ho - zadarmo a ve svém volném čase - naučí soudit...

Za co pak berou ty neskutečný prachy za "vysoce odpovědnou a kvalifikovanou práci", to vi asi jen sám Pánbůh. 

Dále jsem chtěl : 

  • Náhradu cestovného 
  • a
  • Náhradu mzdy, resp. dnů dovolené, kterou jsem si na to musel vzít  - a tudíž o ni nevratně přišel (a následně si třeba na Vánoce musel brát neplacené volno)

Celkem jsem to spočítal na nějakých 69 tisíc - viz opět ona výzva MSp - a považoval jsem to za velmi slušné a minimální minimum, co by mohl každý stčátem poškozený požadovat. 

A teď - co jsem - podle přestav justice - jako spravedlivé odšdkonění - od Růžičky -  dostal : 

 

  • Omluva - nula. Prý se mi už MSp omluvilo dopisem. Po pravdě - dopis mi poslali, bylo v něm konstatováno, že jsem byl "stíhán z jiných než zákonných důvodů" - což si myslím, samo o sobě, je důvodem k podání trestního oznámení ze strany ministerstva na ty jeho pitomce, kteří tak prokazatelně zneužili pravomoci - a omluva tam sice byla zmíněna, ale uprostřed věty a uprostřed odstavce, tak, aby pokud možno vůbec nebyla vidět, natož pak samostatně. 
  • Všechno ostatní - nula. Tedy až na dopravu - za tu jsem vysoudil dvě stovky, prý za autobus. Nevím, kde vzal Růžička to právo mi určovat, jakým dopravním prostředkem tam mám jet, když jsem prokazatelně jel autem a to jsem mu také doložil. Už vůbec nevím, proč po mně chtěl velký TP a doklady od vozidla, když předem věděl, že hodlá přiznat jen lístky na autobus - asi jen proto, aby vyzvídal, čím a jak jezdím a kdo mi trvale půjčuje auto, jiný důvod v tom nevidím. 
  • Sprostota tohoto rozhodnutí obzvláště vynikne při vědomí - a při srovnání - že tentýž soudce přiznal exekutoru Fendrychovi, který přijel na soud svědčit v jiné kauze a který má kancelář o pět stanic tramvají nad soudem - a tedy mu stačí jediný lístek na MHD - cestovné ve výši 3.500,- Kč - kteroužto pohledávku přihlásil - jako jedinou možnou - soud pro Prahu 2 do mého insolvenčního řízení - a která bude sražena z výnosu insolvence
  • Dovolenou prý mi proplácet nebude, protože to prý už jednou městský soud zrušil - s tím, že dotyčný přece dovolenou dostal proplacenou (od zaměstnavatele, pochopitelně), tak co by ji platitl ještě i soud. Kde vzal soud právo určovat lidem, že svou dovolenou mají trávit na soudech u smyšlených a vykonstruovaných kauz či trestních řízení, to opět ví jen sám Pánbůh.  
  • Soud provázely  ještě dva zjevné excesy, o kterých si myslím, že rozhodně sotjí za zmínku. První byl hned v úvodu. Když jsem soudci řekl, že soudy jsou povinny hledat spravedlnost. Růžička se ostře ohradil s tím, že je vázán žalobou - a žádná spravedlnost ho nezajímá (což pozdějí také názorně předvedl). 

    TAK TOHLE SE, PROSÍM, DOZVÍTE NA SOUDĚ, OD SOUDCE,  které si platíme statisícovými platy měsíčně za „udržování právního státu…“

  • Za druhý exces pak považuji závěrečné konstatování soudce, že prý k odškodnému nepřistoupíl také proto, že podstata trestního stíhání spočívala ve sprostých dopisech (což je asi - ó hrůzo - horší, než kdybych někoho zavraždil) - takže - podle soudce - nemám na odškodné právo. To je, co ?? 

 

  • Tak na začátku je soudce "vázán žalobou" , a to natolik, že ho ani "spravedlnost nemůže zajímat" - a na konci už má dokonce právo vstupovat do pravomocného rozhodnutí jiných soudů o tom, že se žádný trestný čin nestal - a svévolně - žaloba nežaloba - si usurpuje právo někoho ještě dodatečně trestat, když ho jiné soudy předtím zprostily, konstatujíc, že se ničeho nezákonného nedopustil. Což je také to jediné, co má a smí soudce zajímat. Průkazná fakta. Ne chování žalobce, které nevybočilo ze zákonných norem - protože nejsme v nedělní škole a on není pověřený vychovatel, který má a smí hodnotit svěřené žáčky. A když jsem se ho zeptal, zda zohlednil, za jakých okolností k napsání těch dopisů došlo a kdo koho tedy napadl jako první - tak jen sklopil hlavu a neodpověděl. Prý jsem se měl bránit jinak než sprostými dopisy. Jak ale, když dotyčný úředníček se prostě schová za úřad a nijak na něj nedosáhnete - a nějaké stížnosti automaticky letí pod stůl - to už říci nedokázal. 

 

  • Jo, a aby toho nebylo málo, tak prý mám zaplatit náklady řízení protistrany - té protistrany, která sama uznala, že mě poškodila bezdůvodným trestním stíháním... A která je tak jako tak placena ze státního rozpočtu. 

 

 Po vynesení rozsudku si soudce - za provokativního zíravého pohledu, který nelze nazvat jinak než snahu o vyprovokování facky - vyslechl zhodnocení žalobce o úrovni jeho (soudcovy) vzdělání a osobnosti. S tím, že každý chodec, který v současnosti prochází pod okny, má vyšší právní vědomí než celý tenhle soud, z čehož je evidentní, že vzdělání soudce je nejen zhola bezcenné, ale dokonce škodlivé, jestliže osoby bez tohoto vzdělání mají prokazatelně vyšší právní vědomí a úctu k obecné spravedlnosti než soudci, tedy osoby právně údajně vzdělané, jimž byla svěřena péče o ochranu práv... 

Mimochodem, projev o bezcennosti jejich vzdělání se zatajeným dechem a bledou tváří si vyslechl i zástupce protistrany, což tentokrát už nebylo MSp (to se zjevně začalo bát na moje soudy chodit), ale zástupce Úřadu pro zastupování státu, který si tohoto černého Petra asi vytáhl ráno z klobouku. 

Takže - abych to shrnul

Zaplatil jsem 4 tisíce (soudního poplatku - původně chtěli dokonce 6, ač je úředně poplatek tanoven na 2)  - za to, abych se dozvěděl, že rok bezdůvodného trestního stíhání nestojí ani za omluvu, natož pak za nějaké odškodné - a to, maximálně, může spočívat v lístcích na autobus (kterým jsem nejel a které kupodivu nikdo dokládat nechtěl). 

TYHLE DEBILY SI PLATÍME ZA VÝKON „SPRAVEDLNOSTI“. 

 A ti jenom zkouší, co všechno vydržíme a sneseme - než jim dáme otevřeně po hubě. Za drzý a otevřený výsměch utrpení, které oni sami způsobili, nebo je způsobili jejich kámoši, které tak usilovně a za všech okolností kryjí. 

___________________________

___________________________

 

 TOHLE  jsem po MSp původně chtěl. A budu chtít i dál.... 

 

 

 

 

 

 _______________________________

________________________________

 

____________

 

 

______________

 

 

 

_________________________

_________________________

 

 Neustoupil ani o píď

 

Nymburk : Podřeknutí státního zástupce

 

Soudní degeneranti

 

____________________________

____________________________

 

 https://youtu.be/lmjtpALp8is

 

 https://www.youtube.com/watch?v=lmjtpALp8is

 

_____________________________

_____________________________

Comments  

0 # Ing. Jiří Fiala 2025-10-24 17:52
exekutor, aby mohl přijet tramvají, tak si musel koupit jízdenku na celý rok.


Fendrychovi, který přijel na soud svědčit v jiné kauze a který má kancelář o pět stanic tramvají nad soudem - a tedy mu stačí jediný lístek na MHD - cestovné ve výši 3.500,- Kč. MM

Roční kupon 3 650,- Kč

pidlitacka.cz/…ing

pidlitacka.cz/cs/pricing
0 # Ing. Jiří Fiala 2025-10-24 17:54
0 # Ing. Jiří Fiala 2025-10-24 18:17
Jak tohle prase odškodňovalo Wonku :

novinky.cz/.../...

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.

Gdzie kończy się marketing, a zaczyna realne bezpieczeństwo gracza?

Rynek hazardu online w Polsce rozwija się dynamicznie, ale wraz z nim rośnie liczba sprzecznych informacji, uproszczeń i półprawd. Dla przeciętnego gracza różnica między serwisem solidnym a ryzykownym często nie jest widoczna na pierwszy rzut oka. Estetyczna strona, atrakcyjne bonusy i polska wersja językowa nie są dziś żadnym wyróżnikiem. Prawdziwa jakość zaczyna się tam, gdzie kończy się marketing, a pojawiają się procedury, odpowiedzialność i przewidywalność. Właśnie w tym kontekście warto analizować, co faktycznie oznacza pojęcie legalne kasyna online, zamiast traktować je jako chwytliwe hasło.

Kasyna na Czarnej Liście

Obecność kasyna na czarnej liście to zazwyczaj efekt długotrwałych problemów, a nie jednorazowego błędu. Najczęściej powtarzające się powody to brak terminowych wypłat, zmiana warunków bonusowych w trakcie gry, niejasne anulowanie wygranych czy nagłe blokady kont bez logicznego uzasadnienia. Co istotne, wiele takich platform przez długi czas funkcjonuje bez zarzutu – problemy pojawiają się dopiero w momencie, gdy gracz próbuje wypłacić większą kwotę.

Charakterystycznym sygnałem ostrzegawczym jest też niestabilność domeny. Kasyna działające na granicy regulacji często zmieniają adresy stron, tworzą kopie serwisu z drobnymi różnicami w nazwie lub przenoszą użytkowników między subdomenami. Z zewnątrz wygląda to jak normalne funkcjonowanie, jednak w praktyce utrudnia dochodzenie roszczeń i kontakt z operatorem. Jeżeli do tego dochodzi brak jednoznacznych danych o właścicielu serwisu lub lakoniczny regulamin, ryzyko rośnie znacząco.

Jak testujemy legalne kasyna online?

Rzetelne testowanie kasyna nie polega na jednorazowym wejściu na stronę. To proces, który obejmuje kilka etapów, z których każdy ujawnia inne słabości lub zalety platformy. Na początku analizowana jest struktura prawna: kto jest operatorem, gdzie firma jest zarejestrowana, jakie dokumenty regulują jej działalność i czy są one łatwo dostępne dla użytkownika.

Kolejnym krokiem jest test techniczny. Sprawdzana jest stabilność strony, bezpieczeństwo połączenia, sposób przechowywania danych oraz ogólna logika interfejsu. Chaotyczna nawigacja, błędy w formularzach czy brak spójności językowej często świadczą o niskiej jakości zaplecza technicznego.

Najważniejszy etap to jednak test praktyczny. Rejestracja konta, wykonanie wpłaty, uruchomienie kilku gier i próba wypłaty środków pokazują, jak kasyno działa w rzeczywistych warunkach. Istotne jest nie tylko to, czy wypłata dochodzi do skutku, ale również jak przebiega komunikacja z obsługą klienta i czy zasady są stosowane konsekwentnie wobec wszystkich użytkowników.

(komentarz: platformy godne zaufania zachowują się przewidywalnie zarówno wtedy, gdy gracz przegrywa, jak i wtedy, gdy wygrywa.)

Opcje Płatności Dla Polskich Graczy

Metody płatności są jednym z najbardziej praktycznych wskaźników wiarygodności kasyna. Serwisy nastawione na długofalową obecność na rynku oferują przejrzyste warunki finansowe: jasno określone limity, realne czasy realizacji wypłat oraz brak ukrytych opłat. Dla polskich graczy szczególnie ważne jest, aby procesy finansowe były intuicyjne i nie wymagały skomplikowanych obejść.

Równie istotne jest to, jak kasyno reaguje na problemy związane z płatnościami. Czy status transakcji jest widoczny? Czy użytkownik otrzymuje konkretne informacje zamiast ogólnych formułek? Czy weryfikacja tożsamości odbywa się według jasno opisanych zasad? Odpowiedzi na te pytania często mówią więcej niż same deklaracje o bezpieczeństwie.

Najlepsi Producenci Gier Hazardowych

Jakość kasyna w dużej mierze zależy od dostawców oprogramowania. Renomowani producenci gier hazardowych działają w środowisku stałych audytów, certyfikacji i testów matematycznych. Dzięki temu gracz ma pewność, że zasady gry są niezmienne, a wyniki generowane w sposób losowy i zgodny z deklarowanymi parametrami.

W praktyce dobra biblioteka gier to nie tylko liczba tytułów, ale ich różnorodność i stabilność działania. Sloty, gry stołowe, poker czy kasyno na żywo powinny działać płynnie zarówno na komputerach, jak i urządzeniach mobilnych. Platformy współpracujące z uznanymi studiami rzadziej borykają się z awariami i znacznie szybciej reagują na zgłoszenia techniczne.

Podsumowanie

Wybór kasyna online nie powinien być decyzją impulsywną. Czarne listy, problemy z wypłatami i nieuczciwe praktyki to zazwyczaj efekt ignorowania sygnałów ostrzegawczych, które były widoczne od początku. Dokładne testy, przejrzyste płatności oraz współpraca z renomowanymi producentami gier tworzą realne podstawy zaufania. Jeśli te elementy są spójne, gracz może skupić się na rozrywce zamiast na rozwiązywaniu problemów. Jeśli chcesz — w kolejnym kroku mogę przygotować następny tekst w tym samym stylu pod kolejne hasło.

戦略の一部としてのコード

ボーナスコードはしばしば無秩序に使用されますが、その真価は戦略の一部となったときに発揮されます。Casino Secret では、コードはプレイヤーに新しいルールへの適応を強制するものではなく、選択したゲームモデルを補完するものです。

コードは、短いセッションや新しいプロバイダーのテストに使用できます。重要なのは、有効化の条件を考慮し、設定された賭け金の制限を超えないことです。コードの使用を効果的にするのは、まさにこの規律です。

実用面では、カジノボーナス カジノシークレットは、ゲームの構造を変えない追加リソースとして機能します。結果を約束するものではありませんが、特定の瞬間に可能性を広げることを可能にします。

このアプローチにより、衝動的な決定のリスクが軽減され、カジノとのやり取りがより意識的なものになります。