VideoarchivPodívejte se na novelu Občanského zákoníku !!
- Details
- Created: Tuesday, 11 January 2011 00:00
- Written by Miroslav Kapr + redakce K 213
- Hits: 812
Po zmršení trestního zákona se MSP chystá zmršit také Občanský zákoník. Doporučujeme občanům, aby tomuto zmršenému návrhu věnovali patřičnou pozornost, aby se pak pozdě nemuseli divit, až přijdou na soudy, které jsou v morálním marasmu už nyní, kam se to ještě propadly.
Zdá se, že MSP vybírá skutečně zvláštní tupce bez naprostých zákldů evropské morálky k tomu, aby tyto paskvliy pak vnucovali většině společnosti jako "pokrok" a "moderní evropský kodex" a s podobnými bláboly jimi pak rozvracely i ty zbytky zdravé morálky, které dosud přežily a u vyspělešších jedinců přežívají až dodnes.
Por informaci přebíráme poznámky, které k návrhu nového Občanského zákoníku vypracoval náš kolega, pan Miroslav Kapr.
Vedení K 213 dosud nemělo čas se s tímto návrhem seznámit, ale jak vidět, bude si ho muset udělat.
_______________________
A nyní již poznámky pana Kapra :
Vážení,
v brzké době budete projednávat návrh nového Občanského zákoníku,který je všem předkládán jako ,,moderní,potřebný a mnohé řešící,, . Bohužel opak je mnohdy pravdou.
Jelikož mne není jedno,jak možná bude vypadat budoucí Občanský zákoník, který bude určující pro jednání státních úřadů,zasílám Vám mé návrhy a změny.
Mé návrhy jsou vedeny snahou o skutečné zrovnoprávnění všech občanů,
nedotknutelností majetku a nedotknutelností života.
Změnil jsem jen ty části navrhovaného Občanského zákoníku,kterým jako podruhé ženatý muž,který má tři děti,velmi dobře rozumím.
Ve smyslu výše popsaných a vysvětlených změn v navrhovaném Občanském zákoníku je pro budoucnost společnosti velmi nutné konečně navrátit občanům svobodu při rozhodování o svém životě,vlastní rodině a vlastním majetku.
Již není možné nadále trpět svévoli státních úřadů a být rukojmím nesmyslných, ideologických a mnohdy dvojsmyslných zákonů.
Do nového Občanského zákoníku je ještě potřeba zapracovat pojem
,,DOBRÉ MRAVY,, ,aby si to úřednice nebo soudci nevykládali každý po svém,což pro předvídatelnost práva není dobré.
Vysvětlivky – původní text , nový text , vysvětlení a odůvodnění
§ 654 odst.2 vypustit celý.
Nelze profitovat z ,,cizího,, majetku jen proto,že jsem právě
manželem(manželkou) . Viz.souvislost s §655.
§ 689 vypustit celý.
Nelze se domáhat tzv.práva bydlení v soukromém majetku jen
proto, že jsem právě manžel(manželkou).
To oslabuje právo na svobodné nakládání se soukromým
majetkem, což je nepřípustné.
§ 696,697 a 698 se vypouští celé.
Tato velmi nejasná a tudíž velmi dobře zneužitelná formulace
žádné dítě neuchrání před jakýmkoli násilím,zejména pokud je
takto nejasně formulovaná.To nahrává jen a pouze různým
samozvaným ,,ochráncům,, dětí,kteří své ,,ochranitelské,, pudy
vykonávají velmi výběrově.
Velmi nejednoznačné a dle potřeb žen i státních orgánů variabilní
vyjádření o ,,nesnesitelném žití z důvodu tělesného či duševního
násilí anebo hrozby takového násilí,, je zhusta zneužíváno
především proti mužům – viz.statistiky.
Je nepřípustné kohokoli omezovat v základních lidských právech jen
na základě pocitů a nepodložených obvinění!!!
Násilí jako takové dostatečně řeší trestní zákoník.
§ 705 až 710 se vypouští celé.
Je nepřípustné a nemorální požadovat po bývalém manželovi
( manželce) jakési výživné po vzájemném rozvodu.
Rozvod je tu právě od toho,aby se každý postaral sám za sebe.
§ 714 se vypustí celý.
Pokud jsou si občané skutečně rovni před zákonem,tak není
přípustné kohokoli žádat o opuštění bytu(domu) a navíc aby
se do tohoto vměšoval stát prostřednictvím soudu.
Nehledě na to,že předkladatel tohoto zákona stále nepočítá
se střídavou či společnou péčí o děti po rozvodu rodičů.
§ 721 se vypustí celý a nahradí se tímto zněním :
,, Matkou dítěte je žena,která je porodila.Pokud je genetická látka,
která byla základem početí,od jiné ženy,je matkou žena,od níž
pochází genetická látka. ,,
Již praxe nás poučila,že mnohé dohody o donošení cizího dítěte se
zhusta porušují,což je nepřípustné.Nehledě na to,že ono dítě nemá
se svojí rodičkou nic biologicky společného a dobrovolně sepsané
smlouvy je třeba plnit!!!
§ 722 , 723 , 725 , 726 , 727 , 728 , 729 a 730 se vypustí celé a nahradí se tímto
zněním :
-
Otcem dítěte je muž, jehož otcovství potvrdí testy DNA provedené
autorizovanou laboratoří na náklady státu.Certifikát o výsledku testu
DNA pak je podkladem pro vystavení rodného listu dítěte. Pokud
jsou rodiče manželi, nelze vyhovět žalobě muže, který byl dárcem
genetického materiálu, proti manželi matky dítěte.
-
U nesezdaných nebo nesvéprávných domnělých rodičů budou za
účelem potvrzení nebo popření rodičovství rovněž provedeny testy
DNA provedené autorizovanou laboratoří na náklady státu. Certifikát
o výsledku testu DNA pak je podkladem pro vystavení rodného listu
dítěte.
-
Rodičovství může být přezkoumáno kdykoli za pomoci testů DNA
autorizovanou laboratoří na žádost osoby mající právní zájem na
jeho určení. O výsledku autorizovaná laboratoř neprodleně
informuje soud a matriční úřad. V případě negativního výsledku je
rodičovství průkazně popřeno a nikdy nevzniklo.
-
Matka je povinna sdělit jméno otce, jelikož bez jeho souhlasu nelze
žádným způsobem měnit právní postavení dítěte.Výjimky může
povolit pouze soud po důkladném posouzení všech skutečností, z
nichž musí jednoznačně vyplynout, že není v moci matky jméno otce
znát, ani v moci soudu jeho jméno zjistit.
Dosavadní praxe, kdy za otce dítěte byl automaticky považován
manžel, se jeví jako nadále neúnosná /zejména v případě rozluky,v
průběhu dlouholetého rozvodu, .../; naprosto neudržitelné je pak toto
pravidlo zachovávat ještě 300 dní po rozvodu vzhledem k
rozvolňování mravů ve společnosti obecně a v rodinném životě
speciálně. Navíc vzhledem k současným technickým možnostem je
možné pracovat s fakty a nikoli jako doposud s domněnkami. Za
správné rovněž považujeme možnosti přezkoumání nejen otcovství,ale i
mateřství /např. možná záměna dítěte v porodnici, utajený porod mimo
porodnici apod./. Je nezbytné zavázat matku, aby uvedla jméno otce,
který se často chce starat o své dítě, které by tak nemuselo skončit v
adopci nebo v ústavu v případě nezájmu matky. Za zvážení stojí i
zavedení trestní sankce za neochotu matky sdělit jméno otce dítěte.
§ 724 se vypustí celý.
Vzhledem k tomu,že dítě ke svému zdárnému životu potřebuje OBA
rodiče,není možné legálně uměle oplodnit neprovdanou ženu.
§ 731 , 732 , 733 , 734 , 735 , 736 , 737 , 738 , 739 a 740 se vypustí celé,neboť
toto řeší nové znění § 722 až 730.
Praxe nás poučila o tom,že šestiměsíční lhůta pro popření
otcovství je velmi nedostačující a není žádný logický důvod
v tomto pokračovat,zvláště pokud státní zástupci argumentují
nesmyslem ,,alespoň nějaký otec,než žádný,, - jako by existovalo
dítě,které nemá otce.
§ 747 a 748 se vypustí celé a nahradí se zněním :
Osvojiteli se mohou stát pouze manželé a podávají návrh na
osvojení společně jako společní osvojitelé.
Pro zdárný vývoj dítěte je nezbytné,aby ho vychovávala žena i
muž.
§ 757 , 758 , 759 , 765 , 766 , 767 , 768 , 769 a 770 – místo slov ,,rodič,, a
,,rodiče,, budou slova ,,oba rodiče nerozlučně,, .
Je třeba jasně říci,že dítě má rodiče DVA a oba musí mít stejná
práva i povinnosti. Dosavadní praxe téměř vylučuje jednoho
rodiče ( především otce ) z vlivu na své dítě.
§ 814 odst.2 - v první větě se slova ,, dvanácti let,, změní na slova ,,patnácti
let,,
Pokud jsou děti trestně odpovědné až od patnácti let,tak se
předpokládá,že teprve od patnácti let jsou schopny domyslet
dosah svého jednání a tak není žádný rozumný důvod domnívat
se,že v této oblasti jsou vyspělejší. Ztíží to i velmi zhusta
používané manipulování s dětmi proti druhému rodiči.
§ 822 , 823 , 824 - místo slov ,,rodič,, a ,,rodiče,, budou slova ,,oba rodiče
nerozlučně,, .
Je třeba jasně říci,že dítě má rodiče DVA a oba musí mít stejná
práva i povinnosti. Dosavadní praxe téměř vylučuje jednoho
rodiče ( především otce ) z vlivu na své dítě.
§ 823 odst.3 a § 826 se vypouští celé.
Pokud mají oba rodiče vůči dítěti práva i povinnosti,tak je
logické,že musí v zájmu dítěte jednat oba. To zabrání různým
manipulacím s dítětem bez vědomí a proti vůli druhého rodiče.
§ 837 - vypustí se slovo ,,podstatné,, .
Pro mnohé rodiče není podstatné nic,co by druhému rodiči měli
sdělovat,zvláště pokud rodiče nežijí spolu. To není přípustné.
§ 854 odst.1 se ruší celý a nahradí se novým zněním :
,,Soud svěří dítě do střídavé,popř.společné,péče,pokud se rodiče
spolu nedohodnou na jiné formě péče.Soud může svěřit dítě i do
péče jiné osoby než rodiče,je-li to potřebné v zájmu dítěte. ,,
Dnešní praxe,a tento návrh to vůbec nemění,je naprosto
nevyhovující jak pro rodiče,tak především pro dítě – dítě po
rozvodu rodičů prakticky ztrácí jednoho z rodičů,což pro zdárný
vývoj dítěte není vůbec vhodné a navíc podmínka souhlasu obou
rodičů se střídavou péčí je diskriminující,neboť především
matky se střídavou péčí nesouhlasí,následně soudy svěřují děti
právě těmto matkám a tím se vkrádá otázka,proč by matky měly
se střídavou péčí souhlasit. To je nepřípustné.
Tímto změněným návrhem se rodiče stávají rovnocennými při
jednáních o výchově dětí,což prospívá všem.
§ 856 se doplní o odst.2 s tímto zněním :
,, Základními zájmy dítěte jsou především :
a) jeho výchova oběma rodiči, tj. vlastní /biologickou/ matkou a vlastním
/biologickým/ otcem
b) jeho výchova zaměřená na rozvoj osobnosti dítěte, jeho nadání a
rozumových i fyzických schopností v co nejširším objemu
c) jeho výchova zaměřená na posilování úcty k rodičům a lidským právům
a základním svobodám
d) pravidelný a častý styk se všemi svými příbuznými
e) získání nejlepšího možného vzdělání
f) zajištění co nejkvalitnější lékařské péče
g) dostatečné hmotné zabezpečení
h) život v morálně bezúhonném a psychicky klidném prostředí
i) ochrana před programováním jednoho rodiče proti druhému
j) ochrana jeho majetku
Definice zájmu dítěte dosud v zákoně chyběla. Vzhledem k tom, že se jedná
o jeden z klíčových pojmů, se kterým operuje zákon, je třeba tento
nedostatek napravit.
§ 857 odst.3 se ruší celý.
Je nelogické a absurdní,aby např.prarodiče platily výživné na svá
vnoučata jen proto,že povinný rodič skutečně nemůže anebo nechce
platit výživné na své dítě.
Není přípustné převádět povinnosti na osoby,které s početím a
průběhem vztahů nemohou nic udělat.
Není přípustné,aby prarodiče,či ostatní příbuzní,platili výživné
na nezletilé dítě jen proto,že povinný neplatí ( je např.mrtev,
zdravotně postižen či je nezaměstnaný ).
To nutí ostatní příbuzné být zodpovědní za dluhy někoho jiného,i
když je to třeba jeho dítě. To je nepřípustné.
§ 858 se ruší celý.
Sousloví ,, OPRÁVNĚNÝ NENÍ SCHOPEN SÁM SE ŽIVIT ,, je
velmi nejednoznačné a tudíž velmi zneužitelné.
§ 860 se ruší celý a nahradí se novým zněním :
odst.1 - Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné
potřeby oprávněného a skutečný příjem povinného.
odst.2 - Základní výživné se stanoví ve výši životního minima. Tato
částka se sníží o dávky a výplaty pobírané oprávněným.
odst.3 - Stanovené výživné v souhrnu nesmí snížit příjmy povinného
pod úroveň životního minima, přičemž může dosáhnout
maximálně 25% jeho skutečných příjmů, nejvýše však 2násobku
životního minima.
odst.4 - Dodatkové výživné nad úroveň životního minima lze stanovit
při splnění následujících podmínek:
-
oprávněný prokáže další odůvodněné potřeby, jakož i kladný
vztah k povinnému, zejména z doby, kdy se mohl ještě
živit sám
-
skutečné příjmy povinného umožňují přiznání dodatkového
výživného, avšak jejich výše nesmí v důsledku výplaty
dodatkového výživného klesnout pod úroveň 1,5 násobku
příjmů oprávněného (včetně obdrženého výživného,
sociálních nebo jiných dávek či výplat)
c) výplata dodatkového výživného se provádí přímo subjektům
zajišťujícím potřeby oprávněného, nikoli oprávněnému
d) výše dodatkového výživného nesmí překročit jednonásobek
životního minima, ledaže by s tím povinný souhlasil
odst.5 - Pro stanovení výživného jsou rozhodující průměrné skutečné
příjmy povinného a oprávněného za posledních 12 měsíců,
jakož i majetek oprávněného.
odst.6 - Skutečné příjmy oprávněného (vč.vypláceného výživného)
nesmí převýšit skutečné příjmy povinného.
odst.7 - Majetek (majetková podstata) povinného nemá vliv na
stanovení výše výživného.
odst.8 - Přednost při stanovení výživného má dohoda mezi
oprávněným a povinným, pokud se nedohodnou vypočtou výši
výživného, při respektování všech zásad tohoto zákona,
finanční úřady příslušné dle místa bydliště oprávněného a
povinného.
odst.9 - Výše výživného se přizpůsobuje měnícím se poměrům
oprávněného a povinného. V případě změny průměrného
skutečného příjmu povinného o více než 10%, se výše
výživného přepočítá a takto nově stanovené výživné nabývá
okamžité platnosti. Stejně se postupuje i v případě změny
průměrného skutečného příjmu oprávněného o více než 10%.
odst.10 - Každé neoprávněně vyplacené výživné je jeho příjemce
povinen vrátit plátci nejpozději do 3 měsíců po jeho
neoprávněné výplatě, bez ohledu na to, zda výživné bylo
spotřebováno nebo ne. Při pozdějším vrácení budou účtovány
úroky z prodlení dle OZ.
odst.11 - Nevrací se dávka výživného, která na nesvéprávné dítě byla
splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce
zemřelo.
Přesně stanovené podmínky pro přiznání výživného omezí možnost vydírání povinného, jakož i svévoli soudů. V žádném případě není možné, aby si oprávněný vylepšoval svou situaci na úkor majetkové podstaty povinného. Dále je třeba vyvíjet na oprávněného tlak, aby se snažil si svoji situaci zlepšit sám a nespokojil se dosud někdy i se značné vysokým výživným, které si nikdy sám nebyl schopen vydělat.
Předkladatelé původního návrhu zákona opět setrvávají na již přežilých a zcela neakceptovatelných hlediscích „schopnosti a možnosti“ povinného. Ačkoliv tato hlediska označují za „podpůrná“, v soudní praxi jsou hlavní a soudy krkolomně
konstruují své rozsudky z hypotetických příjmů a možností povinných otců (nikoliv matek, kterým vyměřují výživné zásadně ve výši symbolické).
Jestliže sami předkladatelé poukazují na západní kodexy, v nimž se výživné určuje toliko podle majetkových poměrů povinného a oprávněného, je skutečně na čase dosavadní přístup soudů změnit a přizpůsobit současným poměrům ve společnosti.
Předkladateli původního návrhu zákona zachovávaná hlediska „schopností a možností“ povinného jsou poplatná společenskoekonomické situaci doby vzniku zákona o rodině (r.1963), kdy v podstatě každý zaměstnanec (a výlučně o zaměstnance šlo) mohl být zaměstnán ve své profesi a tudíž zkoumání, zda se bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti
nebo majetkového prospěchu, bylo na místě a snadné.
V současném tržním hospodářství je běžnou společenskou realitou i
dlouhodobá nezaměstnanost a nemožnost v profesi či oboru povinného nalézt zaměstnání. Tuto realitu je proto třeba zohlednit i ve „standardním přístupu soudní praxe“, nikoliv setrvávat na neudržitelných koncepcích.
Dále je vhodné při neshodách o výši výživného jeho výpočet svěřit odborníkům tj. finančním úřadům.
§ 861 se ruší celý a nahradí se novým zněním :
Je-li více osob povinných,které mají vůči oprávněnému stejné
postavení,odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru
jejich skutečného příjmu. ,,
Je to stejné,jako v navrhovaném §860.
§ 862 se ruší celý a nahradí se novým zněním :
odst.1 - Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní
rodičů resp. rodiče, se kterým žije ve společné domácnosti,
pokud to neodporuje dobrým mravům, zejména pokud se
nedopustilo úmyslného trestného činu nebo nemorálního jednání
proti rodičům. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných
potřeb.
odst.2 - Dítě je povinno zajistit svým rodičům, kteří ho řádně vychovali,
slušnou výživu.
Dítě musí sdílet životní úroveň toho rodiče, se kterým žije. Vzhledem, že
převažující způsob výchovy bude střídavá péče, bude tedy střídavě po
určité období bydlet u obou rodičů a střídat i jejich životní úrovně.
Vyrovnávání životních úrovní rozvedených rodičů je nežádoucí, neboť
sloužilo často k vydírání úspěšnějšího rodiče a k neopodstatněné podpoře
toho méně aktivního rodiče.
Samozřejmě je třeba i po dítěti vyžadovat slušné chování vůči rodičům.
Totéž platí i obráceně tj. řádná péče rodičů o dítě.
§ 863 se ruší celý a nahradí se novým zněním :
Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti, nebo o
vyživovací povinnosti jiného předka k nesvéprávnému dítěti osoba
výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a
dalších podkladů pro zhodnocení výše jejích skutečných příjmů, provede
soud úkony ke zjištění skutečného stavu všemi dostupnými prostředky,
zejména u finančních úřadů, úřadů sociálního zabezpečení, úřadů práce,
zaměstnavatelů, apod.
Nelze připustit zbavení soudu jejich povinnosti vyšetřit skutečný stav věci
tím, že budeme sankcionovat povinného.
§ 867 odst.1,2 a 3 - slovo ,,pravděpodobné,, se změní na slovo ,,jisté,, .
Při dnešním stavu vědy je zaručeně možné zjistit otcovství a není
přípustné pouhé předpokládání.
§ 869 odst.1 – ruší se celá věta za středníkem.
Praxe ukazuje,že toto ustanovení slouží k vydírání povinného a
navíc toto postrádá logiku,neboť čas již uplynul a co se muselo
platit,se nedá vrátit..
Vymáhání placení výživného až tři roky zpětně je nejen nelogické,
ale především státním úřadům a různým nátlakovým skupinám
toto slouží k vydírání a zastrašování povinného rodiče,což je
v drtivé většině otec.
Jsem přesvědčen o tom,že zpětné vymáhání výživného je nemorální a
pokud má kdokoli pochyby o rychlosti a účinnosti soudních jednání,musí
se o toto postarat.
§ 870 odst.2 - v první větě se slovo ,,nevrací,, změní na ,,vrací,, .
Z logiky věci plyne,že pokud kdokoli neoprávněně spotřebovává
výživné,je to stejné,jako dluh a ten se vrací – není žádný důvod
pokládat výživné za něco jiného.
§ 872 odst.1 a odst.3 - v obou odstavcích se slovo ,,může,, změní na ,,musí,, .
Alibismus není ve výchově dítěte na místě a tak je třeba vždy
dát jasně najevo,co se od osoby odpovědné za jednání dítěte
očekává. Jinak to dopadne tak,že soudy budou výběrově
trestat odpovědné osoby a to není přípustné.
§ 1424 se doplní :
Pokud je sepsaná závěť,má vždy přednost a má větší právní váhu.
Konečně je nutné dát zůstaviteli skutečné právo rozhodovat
o svém majetku. Není možné stále lpět na pouhém dědění
ze zákona,zvláště bez ohledu na rodinné vztahy.
§ 1425 se vypustí celý.
Nepominutelný dědic neexistuje.V právním státě je existence
volného nakládání se svým majetkem základním lidským právem,
z čehož plyne,že zůstavitel odkáže část či celý majetek tomu,komu
uzná za vhodné.
§ 1427 odst.2 - v první větě se slova ,,co nejvíce,, vypustí.
Zde není místo pro alibismus a různé kličkování a je třeba
splnit zůstavitelovi vůli do všech podrobností – vždyť je
svéprávný a o svém majetku si musí rozhodnout sám.
§ 1575 , 1576 , 1577 a 1578 se ruší celé.
Zůstavitelovo přání je prvořadé -viz. §1424 , 1425 a 1427.
§ 1579 odst.1 - doplní se o písmeno E a znění
,, E – k zůstaviteli se chová v rozporu s dobrými mravy ,,.
Je třeba mít možnost vydědit potomka již kvůli nemravnému
jednání vůči zůstaviteli,což dnes bohužel není možné.
§ 1583 , 1584 , 1585 , 1586 , 1587 , 1588 , 1589 a 1590 se ruší celé.
Zůstavitelovo přání je prvořadé -viz.§1424,1425 a 1427.
S pozdravem a ve vysoké úctě k Vaší neodejmutelné odpovědnosti.
Kapr Miroslav – předseda Aliance pro děti a rodiče
_________________________________________
Občanský zákoník na stránkách Min.spravedlnosti -
http://portal.justice.cz/justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=5004&d=282645
připomínky ministerstvo očekává na této adrese:
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
_______________________________________