VideoarchivPoledne na MSp
- Details
- Created: Friday, 28 November 2014 00:00
- Written by redakce K 213
- Hits: 872
Aneb: Volně řízený TOTÁLNÍ ROZPAD.
Při východu z MSp - tradiční obrázek: Sice to všichni víme, ale proč to nepřipomenout, že?! Zvláště rozpadajícímu se ministerstvu, jež za to nese plnou odpovědnost. 
________________
________________
Aneb: Neplést berlusconizaci s buranizací... 
________________
Dva dny dopředu jsme MSp - a to přímo jeho tiskovému odboru - oznámili, že tam přijdeme natáčet. A co.
Reakce - jako obvykle - pochopitelně žádná.
Protože tyhle finty dávno známe a počítáme s nimi (jako všude v justici, na MSp dvojnásobně platí: Počítej se vším, jen ne se slušným, rovným a vstřícným jednáním), je součástí oznámení i termín, kdy přijdeme (potvrzení na to samozřejmě žádné nepotřebujeme, jsme svobodní lidé a dali jsme to s dostatečným předstihem na vědomí státnímu orgánu), včetně alternace, co mají dělat, pokud by se jim termín nehodil. Nulová odpověď pak samozřejmě znamená, že jim termín beze změn vyhovuje...).
Protože na náhody nevěřím, pak řízení Osudu tomu chtělo, že mi zrovna dnes přišla odpověď z Hradce ( o tom, jak je naprosto normální vyhazovat lidi z veřejného hlavního líčení), kterou jsem si těsně před tím přečetl.
A pojal rychle chuť se dostavit na ministerstvo o něco dříve, než jsme byli s kamerou domluveni, a v předčase "si vyřídit" tohle. Pochopitelně stížností na odbor dozoru a dohledu.
Shodou okolností - opět: na náhody nevěřím - a potom proč tohle všechno vyšlo zrovna na den přesně, kdy před 4-mi roky jsme v téže hale téhož ministerstva sepisovali jinou stížnost (ohledně nevpuštění návštěvy na Ruzyň), již teď nemůže ministerstvo dohledat, neví, kde je a ještě mne začalo obviňovat, že jsme zápis zfalšovali.
Čili: Jsem mohl velmi účelně porovnat stav z před čtyř roků - a dnes.
Vypadal takhle:
Přišel jsem na vrátnici asi za 5 minut dvanáct (ono to zní opět symbolicky, ale bylo to přesně tak...) - a zeptal se na odbor dozoru a dohledu, že s ním chci sepsat stížnost na vedení soudu v Hradci.
Justiční strážník začal zjišťovat - a volat.
Nemohl se dovolat. Prý jsou asi na obědě.
- "Celý odbor", zeptal jsem se udiveně?
"No - nikdo mi to nebere".
Přišlo mi divné, že během pracovní doby zmizí ministerstvu jeden celý odbor - a nikdo o něm neví, kde je, co dělá, jestli vůbec funguje a hlavně odkdy znovu začne. A tak jsem ho začal hledat.
Postupně jsem se dobral k tomu, že hlavním jejich nadřízeným je 1. náměstek ministra - Mgr. Pelikán - a pak i k jeho sekretářce.
No, ta teda stála za to!
Prý mají právo na oběd, kdy je ona polední pauza, se nedá určit, má trvat půl hodiny, ale každý si ji může vybrat individuálně (pak jsem nechápal, proč tedy není celý odbor, když si ji každý vybírá individuálně), pak mi sdělila, že jsem přišel ve špatnou dobu - na což jsem se zeptal, která doba by nebyla špatná - když nemají určeno, kdy ta půlhodina vlastně je, protože to nemusí být od 12-ti do půl jedný, ale stejně tak i od půl jedný do jedný nebo od půl dvanáctý do dvanácti, atd., možností je samozřejmě víc.
Proč nikdo neví, kde jsou ( v pracovní době!) tak proto, že je přece nikdo nebude hlídat, ona taky nehlásí, když na chvíli odejde, krom toho mohou mít schůzky mimo budovu, mohou být u ministryně, na poradě, atd. - Na to jí povídám, že to jistě, ale že by to měl taky někdo vědět a být schopen sdělit, když je - v pracovní době - někdo hledá - no, a pak proč prý tam teda jsem - a když kvůli stížnosti, tak si ji prý mám napsat sám (což je vůbec nejčastější odpověď všech soudně-justičních buranů - zapomínají dodat, proč tedy vůbec nějaký státní dozor nad výkonem spravedlnosti existuje a proč zaměstnává tolik lidí s tolika vysokými platy...) a podat do podatelny - a když jsem jí řekl, že tuhle povinnost mají oni, tak prý se s ní nebudu bavit, jakoby mi ráno kopla do hraček (zajímavý termín od sekretářky 1. náměstka MSp, že?!) - a zavěsila.
O celém chybějícím odboru, kde je a kdy se vrátí, případně kdo to na MSp ví, jsem se nedozvěděl ani slovo.
Že by někdo z těch (husiček), co jsem s nimi mluvil, měl sebemenší snahu mi poradit nebo pomoct, natož že by projevoval vědomí si služby veřejnosti coby zaměstnanec státního aparátu, natož pak vědomí odpovědnosti za pověst úřadu (ústředního, státního), na kterém pracuje - to opravdu ani náhodou. To skutečně nebylo ani náznakem v jediném slově, v jediné intonaci...
No, tak jsem si sedl - a čekal dál, do příchodu kamery zbývalo beztak přes půl hodiny, tak jsem si říkal, že čekat musím tak jako tak, a aspoň potom bude o to víc co natáčet.
Asi o půl jedné se justiční stráži konečně podařilo někoho z toho odboru sehnat - zavolala mi sama, že někoho sežene (už se tak nedivila, že chci sepsat stížnost s NĚKÝM) - a za další 1/4 hodiny konečně NĚKDO přišel.
Tedy - asi osoba pro příjem stížnosti nejvhodnější, neboť starší, roztřesená paní, na kterou by snad nebyl schopen zvýšit hlas ani ten nejneurvalejší a nejvzteklejší stěžovatel.
Sepsali jsme to - úplně stejně jako před 4-mi roky NA KOLENĚ, rukou, bez počítače - pak jsme to přes podatelnu podali a zaevidovali - a tím to bylo.
Mimotechnická poznámka:
Prvního ministra, majícího alespoň základní kancelářské návyky a základní zájem o funkčnost svého úřadu, poznáte podle toho, že ještě PŘED PODATELNOU vznikne místnost s počítačem a tiskárnou, kde bude tím pověřený pracovník (a jeho jasně identifikovaní zástupci pro případ, že není k mání) automaticky, samozřejmě, ihned a na požádání nejen SEPISOVAT, ale skutečně ŘEŠIT stížnosti těch, jež totální neschopnost všech nižších stupňů přivedla až do bran tohoto dříve i nyní - blázince (pro neznalé: Budova MSp je jednou z historicky prvních pražských ústavů pro choromyslné, kteroužto informaci již dávno dříve sundali, sotva ji kdysi - asi v návalu otevřenosti a úcty k historii - vyvěsili na zeď vedle vchodu. Byla totiž příliš historicky aktuální...).
_______________
A chvíli po jedné dorazila kamera - a tak jsme plynule přešli k bodu II.: A sice - rozhovor s tiskovým odborem MSp na zadané otázky.
Tiskový odbor nejprve nebyl, pak byl - ale na starosti to prý má jedině p. Rozsypal - a ten není, nebyl a nebude...A nikdo jiný s námi mluvit nemůže...
Fajn, tradiční reakce, kterou jsme čekali, akorát jsme ji potřebovali naživo slyšet... A zaznamenat.
A pak jsme si natočili rozhovor sami.
Neboť co si sám neuděláš, to v téhle zemi nemáš...To už dávno víme - a plně respektujeme...
V průběhu nahrávání rozhovoru kolem chodily četné návštěvy, včetně jiných médií a kamer - docela se zájmem poslouchaly...
A najednou - nezvyklý závěr:
Když jsme měli reportáž hotovu (a po technickém zpracování ji samozřejmě ZDE můžete shlédnout) - tak najednou dorazili dva pánové, a jestli prý čekáme na ně.
Řekli jsme po pravdě, že ne (pana Rozsypala známe, ten to stejně nebyl, sami říkali, že nikdo jiný to na starosti nemá - a tak nás vskutku nejprve ani nenapadlo, že by to přeci jen mohl být někdo z tiskového odboru. A přece - byl.)
Najednou nepotřebovali p. Rozsypala, najednou se našli hned dva, co by to mohli mít na starosti - tak jsem se zeptal, ač už jsme měli věc hotovu, ale co bychom pro ně neudělali, že jestli jsou připraveni na zadané otázky odpovědět, tak to rádi dotočíme.
To ale nebyli.
Jen je zajímalo, jestli jsme se na tomto termínu domluvili...
Povídám, že samozřejmě, vždyť přece mail mají už dva dny - a tam to mají černé na bílém...
No, ale že oni to nepotvrdili...
No - a?! Já na to. "A máte snad pocit, že když to nepotvrdíte, že tu reportáž nemůžeme natočit?! Věděli jste to? Věděli! Včas - a dlouho dopředu. Co po nás můžete chtít víc...!
Hlavně, že když jsem se předtím dohadoval s tou úžasně vstřícnou Pelikánovou sekretářkou, tak se pořád odvolávala na to, že je potřeba si domluvit schůzku předem...
Dva dny je ale asi málo...
Asi jsme na odpověď měli čekat až do skonání světa... 
_______________
Ač i před nástupem současné pí ministryně Válkové byla úroveň fungování MSp dosti otřesná, tenhle neskutečný propad ve vystupování jednotlivých zaměstnanců i ve fungování celých odborů nelze přehlédnout.
Vypadá to, že na mnoha místech odbory převzali zjevně pologramotní lidé, kteří nejen že nemají žádnou koncepci, co s čím dělat, ale že mnohdy nemají žádné kancelářské návyky, a často - bohužel - už ani neznají základní pravidla vystupování a chování.
A proto, přátelé - pozor! Neplést Berlusconizaci (ze které bývá Babiš a jeho estébácké hnutí obviňováno) se zjevnou buranizací.
Kdo chce vidět mezi tím jasnou dělící čáru, nechť si zajde - třeba na současné MSp!
______________