Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

RODINA jako výsada nejbohatších

Details

Created: Friday, 17 October 2014 00:00

Written by redakce K 213

Hits: 1466

Nebývá - a dosud nebylo - mnoho konferencí na půdě našeho Parlamentu, které by skutečně věcně naplňovaly téma, jež si předsevzaly naplnit - a poctivě k němu směřovaly. O to větší překvapení - a potěšení - pak následuje, když se něco podobného skutečně stane - jako tentokráte.

Překvapení o to vyšší, že se pod téma rodiny skrývají (nebo až doposud skrývaly) nejrůznější femospolky a Vodičková s Baudyšovou.

________________

Konference, kterou organizovala zejména poslankyně TOP 09 Nina Nováková, se zúčastnili četní pozvaní hosté především z německý mluvících zemí (včetně Švýcarska), ale také z Francie, Itálie - a dalších.

Pokud bych měl stručně shrnout to, co jsem si odnesl já a co mě především zaujalo - pak by to bylo mnou pochopené sdělení, že bez řádné a řádně obnovené rodiny není spokojené, svobodné a kupředu kráčející společnosti. Jsou jen izolovaní jedinci, tvořící neforemnou masu,  více či méně nešťastní nebo nenaplnění - a těm se skvěle vládne, protože jsou snadno ovlivnitelní, manipulovatelní - a zastrašitelní.

Vydávání nepodstatných a okrajových menšin (homosexuálů je např. 1,6% - a přitom stát a jím řízené výbory a orgány skoro o ničem jiném nemluví) za náplň činnosti státu v sociální oblasti je pak pokřiveným zrcadlem, obracejícím se proti zdravému jádru společnosti - a to je tvořeno především zdravými, klasickými rodiny, i když už ustupují do pozadí, neboť často už netvoří většinu, ale menšinu - a ČR je toho výmluvnou ilustrací.

Stát a nadnárodní uskupení a jejich orgány klasickou rodinu neochraňují, ale cíleně a programově rozbíjejí - což už není žádná náhoda, ani selhání jednotlivců, ale programový a cílený tlak, který neobyčejně - a to i v rámci EU - zesílil po nástupu Obamovy administrativy.

Přesto, každý tlak vyvolává protitlak - a proto se poslední dobou značně zvýšila poptávka i po tématu klasické rodiny a zejména její obnovy - jak a co pro to udělat.

Nevysloveným cílem všech těchto úchylných, většinou levicových tendencí (feminismus je extrémně levicové hnutí, přehnaná "péče" o všechny druhy sexuálních či náboženských menšin (islám) jakbysmet) je atomizace společnosti - s tím, že napříště už rodina nebude samozřejmostí, na kterou jsme - za časů našeho dětství - byli zvyklí ještě my - ale tradiční a fungující rodina naopak velkou vymožeností jen pro horních deset tisíc - a zbytek nechť si žije po polepšovnách, ústavech, kriminálech, blázincích, či osamoceně doma, opíjí se, fetuje a nenávidí se - neboť tomu všemu se velmi dobře a snadno vládne - a zejména to vytváří poptávku po monstrozním státním  sociálním aparátu, který tak snadno zdůvodňuje své opodstatnění.

Že taková společnost nutně spěje k zániku, není starostí současných vládců, nebo si ji nepřipouští - za jejich vlády to ještě nebude.

Rodina už dnes je pro většinu populace třeba v ČR jakýmsi virtuálním prostorem, kde se libovolně mění a střídají jeho aktéři, což placená armáda sociologů programově vydává za "rodinu nového typu", případně "rodinu 21. století" - s tím, že se "tradiční model rodiny přežil".

Asi totéž jakoby se přežil tradiční model dýchání nebo by někdo tvrdil, že tělo už v 21. století nepotřebuje pro svou existenci vodu.

Udržet si  - šťastnou - rodinu je výraz životního úspěchu, který ne každý dokáže, a to i za jinak standardních podmínek. Vyžaduje to toleranci, sebezapření, ukázněnost, nemalý stupeň morálního uvědomění. To ne každý má, a zvláště pak ti, kteří už mimo rodinu vyrostli a jejichž schopnost šťastnou rodinu vytvořit je vcelku mizivá. Ti pak - aby se necítili tak okatě neúspěšní - šíří do společnosti obhajobu svého vlastního selhání vydávajíc ho za "nový standard".

Je pochopitelně snadné se pak k němu připojit. Mnohem snazší než usilovat o naplnění jedině osvědčeného a tisíciletími prověřeného modelu lidského soužití a  zachování udržitelného rozvoje zdravé lidské společnosti. 

S přednáškami - a to často velmi zajímavými přednáškami - vystoupili mnozí zahraniční i domácí hosté, podrobně je všechny rozebírat by bylo námětem samostatné konference.

Bylo ale bezesporu potěšitelné vidět a slyšet, že i řada věkem mladých řečníků se aktivně hlásí k rodinným hodnotám a plně si uvědomuje nebezpečí, plynoucí z jejich popírání, ať už teoreticky, či v praxi - a to činností dnes především většiny státních orgánů, jež mají původně v definici pravý opak.

Pro mě osobně bylo potěšitelným zjištěním i to, že celá řada žen si uvědomuje nebezpečí feminismu a aktivně proti němu v praxi vystupuje. Stejně potěšujícím pak bylo zjištění, že existuje i řada odborníků - psychologů, sociologů, které na soudech sice nepotkáte a jimž dnešní opatrovnická justice posudky zásadně nezadává - ale kteří od svého poctivého řemesla nikdy neuhnuli a zvrácenosti dnešní podoby opatrovnictví a jeho personálního obsazení jsou si plně vědomi. 

Stejně tak bylo pro mě důležitým zjištěním - a to bych především chtěl tlumočit české veřejnosti, zejména té, nadávající na EU jako původce všeho tohoto postmodernistického rodinného zla - že EU není jednolitá, že v současnosti v ní sice tyto femo-buzerantské síly nabyly vrcholu, ale to neznamená, že by tam nebyly i síly jiné , prosazující hodnoty tradiční - a že pokud ty jsou dneska v menšině, je to i naší vinou - a je na nás, abychom je podpořili - a souboj se silami nepravdy a zla sváděli spolu s nimi, neboť i my jsme dnes EU - a to bude takové, jaké si je spoluvytvoříme.

Budeme-li nečinně přihlížet k tomu, že rodina je plánovanou výsadou pro horních 10 tisíc - a těm ostatním ji stát programově rozbije, a ještě to bude vydávat za přednost a vyšší standard, tak to tak také bude.

Protože jestliže výsadu rodinného života bude mít jen oněch horních 10 tisíc, pak se také snadno může ukázat - že to jsou právě ti, co tuto výsadu nedokáží použít .

________________

________________

Bylo nesmírně povznášejícím pocitem slyšet po dlouhé době stejné názory, jaké sami prosazujeme, a to z úst tolika vysoce fundovaných a inteligentních řečníků.

I mnozí další členové a účastníci konference vyjádřili stejné přání přeměnit konferenci v pracovní skupinu s činností do budoucna, což se posléze i stalo.

Organizátorům, i všem  přednášejícím, ale i většině zúčastněných posluchačů patří hluboké poděkování za akci, která dosud neměla obdoby. A zvláště na půdě českého parlamentu.

Věřme, že je to skutečně blýskání na lepší časy - a že 25 let femotemna, napojeného na předchozí komunistickou diktaturu, právě začíná končit .

__________________