Videoarchiv§ 336 není určen obžalovaným
- Details
- Created: Friday, 03 October 2014 00:00
- Written by redakce K 213
- Hits: 1848
Diskusní forum právních názorů...
Zde přebíráme - a sumarizujeme - právní názory, které redakci za poslední 3 dny v souvislosti s vývojem kolem předsedy sdružení K 213 došly.
Uvítáme pochopitelně i vaše názory a komentáře, zejména jste-li z právních kruhů či přicházíte-li s trestním právem denně do styku...
________________
Podle ustálené - a poslední - judikatury, zejména NS a s ohledem na komentář k trestnímu zákoníku, je § 336 určen zejména ostatním účastníkům řízení, ačkoliv to v něm není výslovně uvedeno. Nikoliv obžalovaným samotným.
U obžalovaných totiž naráží na základní princip jak našeho trestního zákoníku, tak i spravedlivého procesu jako takového - a sice na právo svobodné a ničím neomezované volby způsobu obhajoby, převzaté již z římského práva.
Náš trestní zákoník tento princip převzal slovy: Obžalovaný se může hájit, jak chce.
Nikdo mu nesmí předepisovat, jak se hájit má, zda agresivně nebo pokorně, zda věcně, nebo unavujícími rétorickými cvičeními, zda filosofickými úvahami nebo věcným konstatováním faktů.
Jedinou hranicí pro něj může - a má - být teprve až fyzický útok na ostatní účastníky řízení, včetně, pochopitelně, senátu samotného. Ten už přípustný SAMOZŘEJMĚ není - a lze jej podřadit pod jiné trestné činy - útok na veřejného činitele (dnes úřední osobu), výtržnictví, apod.
Ale pokud obžalovaný zůstává u verbálních projevů, je jeho svatým právem jejich volba, včetně - pochopitelně - výrazů vulgárních nebo soudu nepříjemných, pokud je obžalovaný toho názoru, že jsou na místě a že přesvědčí - když už ne senát, tak třeba přítomnou veřejnost (a trestní procesy mají být zásadně veřejné).
Je samozřejmě i výsostným právem obžalovaného, pokud považuje za účelné či vhodné senátem pohrdat - prostě proto, že je v pozici obžalovaného, a může si i na tomto postoji založit vlastní obhajobu.
§ 336 - pohrdání soudem - je určen ostatním účastníkům řízení, a to především soudním znalcům a předvolaným svědkům, případně - výjimečně - i přítomné veřejnosti.
Typickým odsouzeným podle § 336 je např. svědek nebo soudní znalec, který se opakovaně a opakovaně bezdůvodně nedostavuje k soudnímu jednání - čímž maří čas soudu i ostatních účastníků řízení a znemožňuje ve věci dokazování pokročit kupředu.
Soud má pravomoc ho potrestat napomenutím, pokutou, nechat ho k jednání předvést - a pokud se tohle všechno nedaří nebo míjí účinkem, může člen senátu na takovouto osobu podat trestní oznámení - po vyčerpání mírnějších prostředků - pro pohrdání soudem.
NE ALE NA OBŽALOVANÉHO, který se chová k soudu hrubě či urážlivě, a to ještě za situace, kdy je takovéto chování vcelku pochopitelné vzhledem k předchozím výrokům předsedy senátu (uvedení vazebního důvodu - nepřebírání pošty - kterou obžalovanému nikdy neodeslal...).
TO JE SMYSL existence § 336 - a ne šikana obžalovaných pro způsob jejich obhajoby, která ještě zdaleka nevybočila ze zákonem daného rámce verbálního projevu!
Trestní řízení v Kladně a na KS v Praze tak - bohužel - jen potvrdilo, že obžalovaný pohrdal senáty obou soudů právem, protože ty neměly o tomto paragrafu skutečně základní znalosti - a ani se nesnažily si je doplnit, a to přes četná a důvodná upozornění obžalovaného na tyto skutečnosti, včetně čísel judikátů NS k tomuto paragrafu se vztahujících.
Způsobem obhajoby nelze spáchat žádný trestný čin sám o sobě, zůstává-li obhajoba na verbální úrovni (vyjma trestných činů pomluvy či křivého obvinění, pokud by byly obžalovaným uváděny nepravdivé skutečnosti v neprospěch třetích osob, způsobilých přivodit jim i trestní stíhání...).
________________
_________________
_________________
V reakci na výše uvedené nám přišel - pro ilustraci - druhý právní komentář, podporující výše uvedené stanovisko:
Rozdíl mezi postavením obžalovaného a svědka před soudem je snadno a dobře vidět na běžně známém trestném činu křivého svědectví, kterého se může dopustit svědek (znalec pak přečinu nepravdivého znaleckého posudku a výpovědi před soudem) - ale nikoliv obžalovaný, i kdyby lhal, až se mu od huby práší... Obžalovaný prostě lhát může, je to součást jeho výsostného práva na svobodnou volbu způsobu obhajoby - a je to také jeho riziko, jestli se pak prokáže, že před soudem lhal a nedá se mu tudíž věřit - což ale nemůže - na rozdíl od svědka - zakládat samostatnou skutkovou podstatu dalšího trestného činu.
U trestného činu pohrdání soudem je to pak analogicky totéž.
Obžalovaný prostě má právo na způsob volby obhajoby, jak se mu zlíbí - a do toho může spadat i přehlíživý vztah k jednajícímu soudu, zvláště pokud může mít reálný podklad (nebo se tak může obžalovanému jevit).
________________
________________
Od: <This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
>
> Komu: <This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. >
> Datum: 03.10.2014 11:00
> Předmět: justiční omyl
>
Okresní státní zastupitelství (v Kladně)
JUDr. Nina Brozová
Policie České republiky (v Kladně)
Por. Bc. Jiří Trantina
Věc: P A A K T = Záznam o zahájení úkonů v trestním řízení, který supluje o b ž a l o b u
v soudním spise č. 5 T 52/2013 Okresního soudu v Kladně
Obžaloba, která v soudním spise neexistuje
Č.j. KRPS - 13988 - 19/TČ -2010 - 010371 - KL z 29. července 2011 Záznam o zahájení úkonů trestního řízení
Výzva k nastoupení trestu ze dne 17. září 2014 Okresního soudu v Kladně
Obžalovaný: Ing. Jiří Fiala
Trest odnětí svobody................ nastupte
Nejpozději dne 10.10.2014..... v Praze 6 - Ruzyni
Žádám uznání omylu a výkonu nápravy - nejen zprávy pro Nejvyšší soud v Brně k věci dovolání obžalovaného.
A to v takové lhůtě, aby panu Ing. Jiřímu Fialovi nebyla způsobena zdravotní újma ze stresové zátěže, když je po operaci srdce.
S úctou k nevinnému člověku i právu Miloslava Chalupová, Karla Tomana 832, 272 04 Kladno 4
_______________
_______________