I mistr tesař...

Details
Created: Thursday, 22 December 2022 11:20
Written by Ing. Jiří Fiala
Hits: 597

Aneb : I krásná žena může mít pihu. A dokonalý seriál nedokonalé pozadí. 

 Seriál Františka Filipa F. L. Věk. Krásný seriál z počátků národního obrození. 

Přesto mě tam, jako krajně rušivý element, vadilo jedno pozadí - a sice když se F.L. Věk, anebo později i páter Vrba, vracejí do Dobrušky - a jedou nebo jdou kolem rozsáhlého kukuřičného pole. 

Ač kukuřice pochází z Ameriky a Amerika byla v té době skoro již 300 let objevena, přesto mi to tam naprosto neladilo. 

I řekl jsem si : Když nevíš, zeptáš se... 

A zeptal jsem se. A kde jinde by to měli vědět, než na Akademii věd. 

Trvalo jim to sice měsíc - ale věděli. 

Naprosto mi dali zapravdu, že je to holý nesmysl, že v r. 1790 rozhodně nikdo nemohl kolem kukuřičného pole ani jít, ani jet - protože kukuřice se u nás pěstuje až po roce 1830, a to ještě až do konce 19. století jen velmi výjimečně a spíše jako zajímavost, na zkoušku. 

Krom toho, rozsáhlý lán pole - je nesmysl na druhou, protože ty u nás vznikly až s kolektivizací, v 50. a 60. letech. Předtím to byly spíše úzké proužky polí jednotlivých drobných vlastníků - jako je tomu dodnes například v Polsku nebo Rakousku. 

I když mám tento seriál velmi rád a režiséra Františka Filipa si už jen za něj bezesporu vážím, je vidět - že i mistr tesař se někdy utne... 

_____________________

 

Vážený pana inženýre,

Velmi se omlouvám ze pozdní odpověď.

Kukuřičné pole ve filmu F. L. Věk, je opravdu anachronismus. A to hned ze dvou důvodů. Jednak pěstování kukuřice ve velkém je u nás až záležitostí druhé poloviny 20. století a souvisí se změnami, které do zemědělství vnesla kolektivizace a socialistické plánování. I v té době byla kukuřice vnímána jako cizí prvek v naší zemědělské krajině a existovala i skepse k vhodnosti jejího pěstování u nás, která se ale ukázala neoprávněná. Plodina byla u nás známá už koncem 17. století díky zprávám misionářů z Jižní Ameriky a je možné, že mohla být už v 18. století u nás výjimečně i konzumována. Jako pěstovaná plodina se objevuje v jihovýchodní Evropě (sem se nedostala přímo z Ameriky, ale přes Asii či severní Afriku, kde se její pěstovaní rozšířilo dříve, než v Evropě). První pěstování u nás se datuje kolem 1830, ale celé 19. století byla vysévána spíše jako zajímavost jen v malém množství. Druhým „nedobovým“ prvkem je rozloha a tvar pole. Dobová pole byla vypadal spíše jako dlouhé úzké pruhy, nikoli rozlehlé lány.

Bližší informace můžete získat z knihy Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě autorů Magdaleny Baranové a Antonína Kubačáka (Praha 2010).

S omluvou a pozdravem

Kateřina Bobková-Valentová

________________________

________________________

 

Spíše nežli anachronismem bych to nazval nesmyslem. 

 

Anachronismus (z řeckého ana – proti a chronos – čas) je umístění nějaké věci, představy nebo jevu do jiné doby než té, kam skutečně patří.

 

Tak podle téhle definice by to tak šlo. Já dosud chápal anachronismus jako přežitek. Nebo něco zastaralého. 

No, ještě že Věk nejezdil škodovkou kolem paneláků... 

______________________

______________________

 

 

 

_________________________

_________________________

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.