Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Kontroloři na gender diskriminaci. Na špatném místě.

Details

Created: Monday, 15 February 2016 19:12

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 2290

Podle sdělení České televize připravuje MPSV řadu kontrolorů, kteří by měli vyrazit do terénu a kontrolovat, zda v jednotlivých firmách nedostávají ženy za stejnou práci méně než muži. Přičemž je předem konstatováno, že současné rozdíly v platech - předpokládejme za stejnou práci - činí 16%.

Na co všechno má tento stát peníze !! Stručně řečeno - na kdejakou kravinu, jen na podstatu věci nikdy nic.

Škoda, že reportáž  ČT neobsahovala podrobnější sdělení, zda se jedná o rozdíly v platech za stejnou pozici - anebo za stejný pracovní výkon, protože to rozhodně není totéž.

Netvrdím, že by žena nemohla odvést stejný pracovní výkon jako muž. To může - alespoň v naprosté většině povolání a zaměstnání. Ale skutečností je - že neodvádí. Alespoň běžně a v běžných povoláních ne.

Podrobně se tímto jevem již před lety zabýval Josef Hausmann - a dospěl k logickému závěru, že pokud by ženy odváděly stejné výkony jako jejich mužští kolegové - a dostávali za to přitom míň - tak by brzy muže - na základě platných a snadno doložitelných zákonů trhu - prostě nikdo nezaměstnával, všichni by chtěli - levnější - ženy.

A - proč tomu tak není ?

Protože samozřejmě každý podnikatel dobře ví, že žena mu - alespoň převážně a běžně - stejnou práci neodvede a že je nemalé procento těch, které v zaměstnání hledají jen stálou a trvalou úroveň sociálního zabezpečení - a že jakmile mají za sebou zkušební dobu, změní se jejich zaměstnání na nekončící šňůru absencí, obvykle z důvodu, že jsou nemocné děti, apod.

U mužů se mu to nestane.

To platí samozřejmě pro soukromého podnikatele - a tedy i zaměstnavatele - který musí na rentabilitu své firmy pečlivě dbát. Ne samozřejmě pro státní firmy a zaměstnavatele, jako různé úřady - a justici v první řadě - kde rentabilita nikoho nezajímá - a dotyčné toho taky bohatě využívají.

Výše popsané platí - řekněme - pro běžná zaměstnání (prodavačky, úřednice, účetní, písařky, apod.).

Samozřejmě, že najdeme vrcholová a špičková zaměstnání, kde existují tvz. manažerky - tedy ve své podstatě odlidštěné ženské, upjaté výhradně na svou kariéru, jíž obětovaly svou (neexistující) rodinu a veškerý soukromý život. Mohou pak - i dlouhodobě - podávat výkony stejné, nebo možná i vyšší než jejich mužští kolegové - přesto tento výkon není obvykle plně srovnatelný.

A to zejména pro absenci vlastností, jež - opět obvykle - ženám chybí či je mají v míře značně zredukované, prostě proto, že jsou ženy.

Patří k nim věcnost, stručnost, emocionální nadhled, schopnost se rychle a správně rozhodnout, velkorysost (zejména při obchodních jednáních), nepřepjatost a neupjatost. A také stresová odolnost.

V tom všem ženy značně zaostávají za svými mužskými kolegy, ať chtějí nebo ne, protože to prostě patří k jejich přirozenosti - a - jak známo - nikdo nikdy nepřekročí svůj stín.

Pokud jsem kdy zažil ženy ve vedoucích funkcích, byla to obvykle směsice teroru a hysterie - tolik odlišná od mužského stylu, zaměřeného na věcnost a cestu přímo k podstatě věci.

Když jsem - před zhruba 30-ti lety - nastoupil do svého prvního zaměstnání, a to v jednom z tehdejších, komunisty řízených podniků zahraničního obchodu, byla tam diskriminace podle pohlaví v neprospěch žen naprostou a všeobecně přijímanou samozřejmostí. A to vzdor pohádkám o rovnosti pohlaví před zákonem i před komunistickou ideologií.

Ženy ve vedoucích pozicích - vedoucích referátů - prakticky neexistovaly, natož aby byly pověřovány vedením obchodních afilací v zahraničí.

Byly referáty, kde dokonce vůbec nesměly k zákazníkům - a já nastoupil právě do jednoho z nich. Do referátu, který měl na starosti - dnes tak problematický - střední a blízký Východ, tedy především Libanon, Jordánsko, Sýrii, Izrael, Irán. Tedy, on byl problematický i tehdy - ale to jsme ještě netušili, že ve srovnání s tím, co teprve má přijít, je tohle ještě úplná selanka .

Přiznám se, že toto opatření - že ženy vůbec nesměly vést obchodní jednání - tehdy zarazilo i mě - a ptal jsem se - světa neznalý, oddělený od něj "bezpečnou" železnou oponou - proč jako ?!!

Zástupkyně (!! - tedy sama ženská, byť staršího data narození) vedoucího mi tehdy řekla : "Zkuste posadit ženskou k Arabovi - a máte z toho džungli".

Přiznám se, že tehdy jsem jí moc nerozuměl - a naplno ji pochopil až po čerstvých - loňských - událostech v Kolíně nad Rýnem. Tedy po více jak třiceti letech.

Sám jsem si ovšem této - pozitivní - diskriminace nijak neužil, já zase nesměl k jednáním z jiných důvodů, politických, takže mi bylo houby platné, že jsem chlap.

Ale abych se vrátil k tématu :

Samo MPSV říká, že mzdy žen jsou - prý - o 16% nižší než u mužů. A kvůli tomu chce školit a vysílat kontrolory !!

Jestli jsem nějakou diskriminaci podle pohlaví zažil - a to naplno a takového kalibru, že ta ze zaměstnání je neslaným nemastným odvarem - tak teprve až jsem se seznámil s naší opatrovnickou justicí a jejími prodlouženými packami - tedy bábami z OSPOD a podobných institucí.

Jak to napsal - už před 180-ti lety - Jan Kollár? "Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou - kdo do pout jímá otroky, sám je otrok."

Soudě podle tohoto citátu, na (dnešních) soudech sedí samé otrokyně.

Co nedokáží překonat svůj stín - a nejen ten. Ale ani pocit opojení nenadálou mocí nad svými mužskými protějšky, na něž jindy a jinde - v objektivních podmínkách - nedosáhnou ani omylem - a teď - konečně - mají tu prazvláštní možnost "jim to dát sežrat" !!

Cože jsme to říkali o ženách - manažerkách ? Že až na nepatrné výjimky se dá jejich styl popsat jako směsice hysterie a teroru ?

Tak se běžte podívat na soudy ... Můžete to vzít -  místo vedle místa, dveře vedle dveří - a kochat se otrokyněmi, povýšenými do božského stavu, ze kterého zase rychle spadnou, jakmile svléknou talár a opustí budovu.

A pozorovat, jak se chovají.

Proč feministka Marksová nepošle ty své kontrolory tam ? A neudělá malý průzkum s dotazem na odcházející muže, jak byli s vyřízením případů svých dětí spokojeni ? Zda s nimi bylo - ženami - nakládáno rovnoprávně, zda měli pocit, že měli před soudem rovná práva v přístupu k dětem a jejich výchově ?!!

Co myslíte, že by kontroloři zjistili ?

Že jenom 16% mužů tento pocit nemá ?

Že jenom o 16% dětí více bylo svěřeno matkám než otcům ?!

Ve srovnání s přijítím o veškerý majetek a zejména pak o své potomky - co to je nějakých blbých 16% platu ?!! To nikdo rozumný - zejména při vyšších platech - ani nepozná, resp. by ho to nemělo zajímat.

Licoměrnost, účelovost, ba podlost, s jakou feministka Marksová vysílá své kontrolory zkontrolovat rozdíly v platech - zatímco do očí bijící - a v Evropě naprosto ojedinělá -  diskriminace podle pohlaví před opatrovnickými soudy jí vrásky nedělá - je takového druhu, že se zde nabízí jediné přirovnání : Vadí jí smítko v oku vlastním, zatímco trám v oku sousedově řešit rozhodně nehodlá.

Zcela ji (smítko) oslepilo.

Což je ostatně obecným znakem feminismu a feministek jako takových.

Své trapné kontrolory na platy by si měla zaplatit z vlastní kapsy.

A to minimálně do té doby, než vycvičí a vyšle nejméně stejný - ale s ohledem na rozsah a závažnost spíše daleko vyšší -  počet stejně proškolených kontrolorů před dveře soudních síní, za nimiž probíhají opatrovnická, rozvodová či jiná podobná řízení, včetně těch trestních, kde obžalovaným - obvykle z domácího násilí - je evidentní nešťastník, jenž proti převaze ne důkazů - ty obvykle chybí zcela - ale proti převaze tam sedících zapšklých bab - nemá nejmenší šanci.

Čemuž se u nás říká spravedlnost a rovnost pohlaví. Před zákonem.

__________________

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/216411000100215/

__________________