Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Stážisté rozhodují o odškodném

Details

Created: Tuesday, 06 April 2021 06:07

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1138

Otevřené přiznání rozvratu justice obsahuje i článek o výši odškodného, vyplaceného MSp za uplynulý rok. 

Jakub Severa, vedoucí oddělení odškodňování MSp, jasně přiznává, že o odškodném rozhodují stážisté - tedy asi totéž, jakoby chirurgické operace v nemocnici řešili praktikanti z prvního semestru medicíny. 

Ostatně, i kdyby to nepřiznal, je to vidět na první pohled. Podle přístupu a podle výsledků.

Jednoduché, primitivní dopisy, bez schopnosti reálně řešit situaci, jsou toho názornou a plně srozumitelnou ukázkou. Dopisy, které podle jednoduchých instrukcí napíše každý školák, i zcela bez znalosti práva. 

Bureš zase jednou "ušetřil" - a v článku se to jasně říká : Kdyby ministerstvo vyřizovalo tyto žádosti tak, aby nemusely k soudu, ušetřily by se statisíce za náklady právníků a jednání soudu. Takže Bureš "ušetřil" klasickým způsobem - ušetřil nějakých 200 tisíc za platy stážistů, vyhodí z jiné kapsy miliony za neprojednané a neuspokojené žádosti o odškodné. 

Především je ale třeba říci dvě věci : 

Každý, kdo tuto oblast zná, dobře ví, že ministerstvo - asi aby ušetřilo a současně napálilo naivní hlupáky, kteří to neví - pokud odškodnění uzná, přiznává zásadně poloviční výši než na jakou mají dotyční nárok. Pokud to dotyční neví, jejich problém, o druhou přijdou - a MSp ušetří. Kdo to ví, dobře ví, že u soudu skončí tak jako tak - a pak je celý Severův odbor naprosto zbytečný, protože jen zdržuje projednání věci u soudu. Což je současný reálný stav. 

Zvýšení tabulkového počtu míst tohoto odboru tedy zde není žádným řešením, řešením především je věcné a slušné projednání těchto nároků, a to samozřejmě osobně - tak, aby naprostá většina žadatelů byla uspokojena už v této fázi, měli pocit, že s nimi bylo jednáno slušně a důstojně (ne že jim přihlouplá husička bez sebemenších praktických zkušeností poslala namnožený dopis a tím to bylo pro ni vyřízeno) a že nárok byl uspokojen tak, jak měl být. 

Druhým samozřejmým předpokladem snížení této agendy, i vypláceného odškodného, je ještě druhá - a mnohem podstatnější - záležitost : Totiž přenesení alespoň části těchto škod na ty, kdož je zavinili - tedy na soudce a státní zástupce. 

Nejde ani tak o omyly, i když ani ty by neměla justice produkovat jak na běžícím pásu, ale především o naschvály, kdy od samého počátku trestního stíhání bylo všem jasné, že trestní stíhání bylo účelově vykonstruované, nebo minimálně bez relevantních důkazů, jinde ke stíhání podezřelého nezbytných a samozřejmých - a že tedy tento "omyl" byl odsouzen k nezdaru před objektivním soudem od samého počátku, přičemž jak státní zástupci, tak soudci nižších stupňů museli dobře vědět, že to, co soudí, je - s prominutím - svinstvo, ale spoléhali na vzájemnou kolegialitu (jinak se jí také říká zločinné spolčení) - a na to, že obžalovaný nebude mít tolik sil a prostředků, aby se domohl spravedlivého rozsudku.

100x jim to takhle prošlo, samozřejmě zcela bez trestu, tak proč ne po stoprvní ?? 

Právě TAM  existuje jediná cesta ke snížení počtu nespravedlivých rozsudků, nespravedlivého trestního stíhání a tzv. "omylů", neboť i kdyby to omyly byly, tak jak soudci, tak státní zástupci mají natolik královské platy, abychom po nich právem požadovali vysoce profesionální výkon, a ne kupu sraček, na první pohled vyfabulovaných, opsaných od pologramotného policejního komisaře kdesi na okrsku,  ničím nepodložených - a  předhozených justici k přežvýkání, právě s vědomím, že standardy v ní nastavené jsou tak zoufale nízké, že pokud obžalovaný nebude mít zcela výjimečné schopnosti a možnosti obrany, tak je v tom až po uši, důkazy - nedůkazy. 

Jedině tudy vede cesta k nápravě justice, ke snížení počtu křivých a nespravedlivých rozsudků (jež v současnosti, pokud o tom veřejnost neví, naprosto dominují) - a k vyzvednutí justice na evropsky přijatelnou úroveň, neboť v současnosti představuje nejzaostalejší oblast společenského života, skutečnou národní ostudu a katastrofu, na které burešovský estébák se svým stalinsko-dogmatickým způsobem myšlení samozřejmě nemohl nic změnit ani omylem. 

Ten jen umí škrtat tabulková místa, navíc - samozřejmě - ta nejméně placená, kde se toho ušetří nejmíň, resp. nefunkčnost těchto míst a odborů následně zaplatíme jinde 10x dráž. 

Asi jako když učedník spravuje auto, spraví ho blbě, načež musí přijít mistr a opravit to podruhé, pořádně - a hodně dráž. 

Á propós, odbor odškodňování MSp není jedinou oblastí justice, kde de facto rozhodují nezkušení jelimánci, stážisté bez sebemenších životních a praktických zkušeností. 

Kdo myslíte, že vyhotovuje usnesení Ústavního soudu, nebo dovolání ? 

Ústavní soudci mají královské platy zjevně jenom za to, že se občas ukáží před kamerou - ne za to, že vyřizují ústavní stížnosti, alespoň ty, které nebyly označeny jako protekční a které jsou automaticky, bez čtení, zamítány. 

Kdopak dělá tohle, včetně předvýběru, co zamítnout a co vůbec alespoň přečíst ? 

No - v naprosté většině případů - stážisté. 

Takže vy zaplatíte horentní sumy za dovolání nebo Ústavní stížnost - a přijde Vám primitivní dopis z Nejvyššího, nebo Ústavního soudu, zjevně od stážisty, o tom, jak je to všechno "zjevně neopodstatněné". Přičemž jediné, co vykazuje zjevnou neopodstatněnost, je právě autor dopisu sám, včetně toho, kdo ho tím pověřil. 

A ještě k tomu odškodnému, vyplacenému státem : 

180 milionů za rok při vědomí stavu justice -  je celkem směšná částka.

Lze důvodně předpokládat, že pokud by tyto žádosti byly projednávány věcně správně a slušně, byla by tato částka - za současného stavu justice - o řád vyšší. Pak by už možná stálo někomu za zamyšlení, jestli se nevyplatí s tou justicí také něco dělat, než ji jen bezmyšlenkovitě platit ze státního rozpočtu, ať je její stav, jaký chce - a její výsledky rovněž.  

Stanovisko našeho sdružení je v tomto směru konstantně neměnné : O vinách a škodách, zaviněných soudci, nemohou rozhodovat zase soudci. Jsou k tomu nezbytné občanské poroty, složené především ze zástupců občanů, v minulosti již justicí prokazatelně poškozených, kteří ví, jak to dnes chodí a běží. 

A bez zpětného regresu vůči těm, kteří to mají na svědomí, je jakákoliv náprava justice - a snížení počtu oprávněných nároků na odškodné na evropsky standardní úroveň - jen nesplnitelným snem a přáním. 

___________________________

___________________________

Omyly justice loni stály státní kasu 180 milionů

____________________________

____________________________