Síla posudku(ů)

Když dva dělají totéž, není to obvykle totéž. Když 2 soudy rozhodují podle dvou posudků, jeden proti otci, druhý proti matce, není to už vůbec totéž... 

 

 

Kauza 1 : Syn byl odebrán z péče matky, která ji nezvládala. Nezvládala totiž ani "péči" sama o sebe, natož o dítě, které tahala doslova jako kočka kotě s sebou po všech možných známostech a čertech - ďáblech. Až zjistila, že nemá kde spát (všichni dosavadní milenci jí měli plné zuby, natož ještě jejího dítěte). Za téhle situace soud - vzácně - usoudil, že bude lépe, když dítě bude u otce, který nejen že měl kde spát, ale který žil normálním, spořádaným životem - tedy chodil do práce, vydělával peníze, měl i novou rodinu - a opravoval si starší domek. Prostě - standardní, řádný občan. Na rozdíl od matky. 

Od té se odtáhli nejen postupně všichni milenci, ale také celá její původní rodina. Aby taky ne. Její pomluvy a zákeřnosti často přerůstaly do přímých přání rychlé smrti těch, se kterými se bavila - s tím, že to je přírodní výběr a že to tak bude nejlepší. K tomu přidejme naprosto chorobnou lhavost, když už sama nevěděla, co kdy kde řekla a zaplétala se do lží čím dál víc. Ostatně, tuto lhavost naposledy předvedla přímo před soudem, kdy citovala z údajných urážlivých a výhrůžných mailů, jež jsem jí údajně já, jako zástupce otce, psal - a když byla požádána, aby ty maily předložila k nahlédnutí - tak nastalo ticho a pak konstatovala, že už je nemá. Neměla je nikdy, nikdy jsem jí žádné nepsal. 

Soud to viděl - a nereagoval na to. Prý je lhavost normální. Asi jak pro koho a jak kde. 

Abych nezapomněl jeden důležitý detail : Když soud úředně svěřil dítě otci, jen tak tak a na poslední chvíli tím zabránil trestnímu rozsudku nad otcem, kterého jindy naprosto laxní OSZ (ve Žďáru) hbitě zažalovalo za "maření úředního rozhodnutí", když matce nepředal dítě, protože sama řekla, že nemá kde spát... To byla najednou trestní iniciativa přímo zázračná. 

Na matce se ani po letech nic nezměnilo, snad jen to, že klesala čím dál hloub. Její syn tak bylo to jediné, co tvořilo její společenskou hodnotu, nemluvě o tom, že to byl také jediný způsob, jak zasahovat do rodiny otce. Sama to před soudem vcelku jasně přiznala, když řekla, že pokud neměla u sebe dítě, nikdo se s ní (z rodiny otce) nebavil. Bodejť by taky ano. Jinými slovy : Dítě potřebovala k tomu, aby "se s ní vůbec někdo bavil". 

Podala si proto návrh. Na znovusvěření do péče. A soudy - se mohly přetrhnout. Samou ochotou. 

Nechaly vypracovat "znalecký posudek" - ten představoval otce jako násilníka a tyrana, matku jako citlivou, jemnou a starostlivou matku. Co na tom, že celý dosavadní život obou rodičů svědčil přímo o opaku ?? Znalecký posudek je znalecký posudek. 

Později jsem se dozvěděl, že dotyčná "znalkyně" - (Zapletalová) -  je vyhlášená a vykřičená firma, minimálně po celé jižní Moravě, kterou zaplavuje svými účelovými bláboly na objednávky soudů - všechny o tom, jak je matka, byť sebehorší, vzácná jemná bytost, zatímco otec tyran a násilník. A to, samozřejmě, bez jakýchkoliv důkazů - k čemu taky. Soudy, skoro výhradně v babském podání, žádné důkazy nepotřebovaly, ani nevyžadovaly - stačilo přání a tvrzení matky. Jako "důkaz" nade vší pochybnost. 

 Posudek byl při obhajobě beze zbytku vyvrácen, znalkyně si jej nedokázala obhájit. Zohlednil to sice soud 1. stupně (kde mezitím vyměnili soudkyni za soudce), nikoliv soud odvolací - pro ten to byla i nadále ta nejvyšší meta. A protože to byl důkaz, řekli bychom, zcela ojedinělý (všechny ostatní důkazy svědčily pro opak), prováděl soud (odvolací !!!) rozsáhlé dokazování, jehož účelem bylo potvrdit podaný posudek (aby nevypadal nadále tak blbě a osamoceně). 

Nepovedlo se. Všichni předvolaní svědkové - a byly to třeba i matčiny přítelkyně z doby za svobodna - totiž svědčili o podivném chování už tehdy, se sebevražednými sklony, ale hlavně, s neobyčejnou zlomyslností a zákeřností. 

Sázka nevyšla, důkazy nepotvrdily, co chtěl soud slyšet - no, tak, jako obvykle v podobných případech - se k nim prostě nepřihlíželo, přece tu máme ten "posudek" s kulatým razítkem. A to nám bohatě stačí...  

Záhadou ovšem zůstalo, proč tedy odvolací soud vůbec nějaké dokazování prováděl, když k němu nehodlal přihlížet. No, prostě - smůla. Nevyšlo to. Mělo se prokázat něco úplně jiného, neprokázalo - tak holt to přejdeme, jako všechno, co se nám nehodí do krámu - a jede se dál, jakoby se nic nestalo. 

A protože syn odmítal k matce i nadále chodit (na základě prožitých osobních zkušeností) - právě s odvoláním se na tento posudek nařídil soud "exekuci" - a poslední den školy dítě (v té době již 14-ti leté !!!) přepadli syna ve škole, soudce s justiční stráží - a odvlekli ho k matce násilím. 

Žďár : Když došly argumenty... Nastoupila síla. (k213.cz)

Jako legitimní důvod jim posloužil křivý znalecký posudek "znalkyně" Zapletalové. 

Stejný "důvod" stačil i Ústavnímu soudu k odmítnutí ústavní stížnosti - ve stejné věci. "Otec syna zmanipuloval", ocitovali z posudku - a hotovo. 

A protože na všech stupních soudů, včetně, pochopitelně, ústavního, rozhodují naprostí opatrovničtí analfabeti, zcela bez základního vzdělání v daném oboru - nikdo se nezamýšlel nad tím, jak lze vůbec "zmanipulovat" 14-ti leté dítě a jak by to asi tak muselo v praxi proběhnout. 

Zde tedy POSUDEK  - nejvyšší meta i hodnota, přes kterou vlak nejede. A s odvoláním na něj by snad bylo možno dítě i zavřít do diagnosťáku, pokud by od matky uprchlo. 

Drobný detail na závěr (čtenář jistě nepřehlédl) : Posudek směřoval proti otci

 

Kauza 2 : Tři synové, všichni tři převážně v péči otce, protože - podobně jako v prvním případě - matka není schopná pečovat ani sama o sebe, natož o druhé. Natož o nezletilé děti. Protože péči nezvládala, pomáhala si agresivitou, čímž dosáhla toho, že nejstarší ze synů už k matce odmítá chodit úplně, resp. jí rovnou uteče, pokud si ho někde (ve škole) násilím převezme, zbylí dva tam být nechtějí, hledají skulinu, jak by se od ní dostali, někdy to matka sama vzdá - a po hodině bojů s dětmi tyto otci sama přivede, protože prostě neví, co s nimi. Po hodině, ačkoliv je měla třeba mít několik dní... 

A - po dvou letech řízení - konečně byl zadán, následně i vypracován - a právě došel - ZNALECKÝ POSUDEK

Ten - velmi vzácně  - popsal matku, v souladu se skutečností - dosti nelichotivými slovy. 

Pro ilustraci vyberu aspoň úryvek : 

 

 "Osoba se smíšenou poruchou osobnosti – psychopatií, která se vyznačuje nepříznivými povahovými vlastnostmi (emoční nestabilitou, agresivitou, sebedramatizací, sebestředností, teatrálností, tendencí k účelovému jednání, apod.) kterou nelze žádnou léčbou nijak změnit nebo ovlivnit."

 

Doplňme, že tento popis zcela koresponduje s dosavadními zkušenostmi otce, i dětí - kdy nejstarší syn byl matkou několikrát fyzicky napaden, ba i zraněn - a matka, aby snížila jeho věrohodnost, se snaží z něj udělat psychiatrického pacienta, jemuž nelze příliš věřit, nebo ho brát vážně. 

Která tak asi normální matka bude ze svých dětí dělat psychiatrické pacienty, jen aby se vyhnula trestnímu stíhání za domácí násilí ?? 

No - takže posudek je posudek, má kulaté razítko - tady, na rozdíl od kauzy 1, to není vůbec důkaz ojedinělý, ale naopak - plně zapadající do celé souslednosti dalších důkazů (tím se chce říci, že všichni zúčastnění tušili, že to tak nějak je, jen to potřebovali písemně sestylizovat a potvrdit, což se právě stalo). 

Takže jsme tento nový důkaz použili k návrhu na vydání předběžného opatření, jež by - konečně - ukončilo utrpení synů, kteří pod pohrůžkami násilí museli chodit k matce - a navrhli soudu, aby styk matky s dětmi omezil na styk asistovaný, na dvě hodiny týdně. 

No - co myslíte, že se stalo ?? 

No - samozřejmě - NIC . Soud "neshledal důvody... "

Znalecký posudek najednou není žádná míra, prý ještě nebyl proveden před soudem ( k čemu tedy nechával soud posudky vypracovat a proč rozesílal jejich písemnou podobu, je pak samoúčelnou záhadou) - zkrátka : " K omezení styku matky s nezletilými není žádný důvod". A - tečka. 

 

Jedna justice, jedny zákony, v jednom čase. Rovnost občanů před zákonem ústavně zaručena, rovnost rodičů při výchově dětí - taktéž. 

Jen dvě různá místa - ale mohlo by to být klidně i v místě jediném. 

 

Rozdíl je jenom jeden : V prvním případě - je znalecký posudek proti otci, ve druhém - proti matce. 

A to se přeci u nás - nedělá... 

_______________________________

_______________________________

 

 

 

____________________________________

____________________________________

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Comments  

0 # Ing. Jiří Fiala 2022-12-20 21:13
Dcera u znalce Stibrala vypovídala: máma není doma, babička si čte, nejvíce si se mnou povídá Pepíček, papoušek Andulka. Tehdy OPD P-8 podal k soudu P-8 zprávu, že péče matky je příkladná.

Tato příkladná péče přivedla dceru až před soud, kdy byla v 15 odsouzena za krádež. Následně pro velkou absenci neudělala ani maturitu. O.
0 # Ing. Jiří Fiala 2022-12-20 21:15
Když jedna výjimka potvrdí pravidlo


www.novinky.cz/…990

"Trestní odpovědnost otce Peková vyvozovala z toho, že svoji dceru ponechal bez dostatečného dozoru v přítomnosti své matky, která v kuchyni vařila oběd.„Zcela lehkovážně předpokládal, že jeho matka jako starší osoba zastane najednou jak vaření tak péči o takto malé dítě, jehož pohyblivost a schopnosti evidentně nebyla schopna dostatečně odhadnout,“ konstatovala Peková."

"Ve spise jsou pouze výpovědi členů posádky záchranné služby, kteří již hovoří zprostředkovaně o tom, co kdo z rodinných příslušníků na místě říkal. Soud tak neměl k dispozici žádné důkazy, na jejichž základě by rozhodl,“ vysvětlil Kasal."

No tedy ... já jenom zírám ... v článku není jméno bydliště ani xicht účastníků řízení, aby tak nebyl nikdo z nich poškozen justiční a novinářskoprostitutkovou mafií. Soudce logicky argumentuje, a zcela správně zprostředkovaným svědectvím nepřikládá žádnou váhu (Kdy potrestají takovou Ilonu Moučkovou za to, že klidně bere výpovědi jedna paní mě povídala že, ale já nic neviděl ani neslyšel ani jsem tam nebyl, za údajné důkazy něčí viny?). Státní parazitická Peková nepřekvapila a potvrzuje co už dávno víme ... výhradně duševně pomatenými sobě a svému okolí ženskými zaplevelená justiční mafie vytváří neuvěřitelné množství blábolů a pseudokauz, které stojí daňové poplatníky nemálo peněz a páchají nemálo zbytečných škod, kdy tyto duševně choré osoby, by měli místo na státních zastupitelstvích a u policie a na soudech, raději léčit svoje mindráky svoje úchylky, které si uspokojují týráním lidí jejich stíháním, někde na psychiatrii ... rozhodně je levnější jim platit životní minumum a léčbu, než si je vydržovat v justici .... jenom škoda, že takový soudce, nenechá ze svojí pozice (když už se to dejě u obžalovaných jakožto účastnících řízení, není důvod to neudělat u dalších účastníků řízení, tedy policistů a státních zástupců, kteřá soud iniciovali ...) vyšetřit duševní stav takového státního zástupce, v tomto případě státní zástupkyně .... jak pro rozhodnutí, tak pro případně další zákonný postup, by takové vyšetření duševního stavu prokurátorky Pekové bylo jistě velmi přínosné a užitečné ....

Pokud by tu fungovala policie, a jistě si nejeden policajt takový článek přečetl, tak by nejpozději zítra přebírala přímo od hlídky, která by ji navštívila na státním zastupitelství i se sirénou obvinění, kde by stálo v duchu jejího vyjádření zhruba toto "Státní zástupkyně Peková, zcela lehkovážně předpokládala, že jí její naprosté nesmysly u soudu hladce projdou, že uvidí pro svoje vlastní uspokojení a další zářez a odměny a kariérní postup, dalšího zničeného člověka ve vězení, že tento přijde o možnost starat se o zravotně poškozenou nezletilou, a že tam nepřímo přihraje dalším parazitům ze státní správy rozvrácenou rodinu, aby měli další a další kauzičky a kšeftíky i do budoucna. Evidentně nebyla Peková schopna dostatečně odhadnout jednání a obhajobu zdrcené nehodou rodiny, když se jí pokusila zcela zničit nezákonným trestním stíháním a nesmyslnou obžalobou. Jedná se nepřímo o justiční útok na dítě, neboť jak známo, rodiny poškozené trestním stíháním se zpravidla následně rozpadají a děti tímto velmi trpí"

LS
0 # Tomáš Jadlovský 2022-12-21 11:31
Já mám odlišnou zkušenost, posudků jsem se totiž za skoro 13 let soudů nedočkal. Jednou už byl nařízen, ale Její Veličenstvo matka soudu vzkázala, že nikam nejde a chce předat příslušnost soudu podle svého přání. Soudkyně samozřejmě své nařízení nijak nevymáhala, přání matky splnila a u nového soudu jsem se dozvěděl, že posudek není třeba, protože je vše jasné. A takto odpovídají roky na každý další návrh, už jsem pochopil, že žádné zkoumání nebude, přece jen je tady riziko, že by odborník nepapouškoval matku a tak raději NIC! Na všechno se najde překroucený paragraf, nebo se přivede matčina odbornice, která za syna vše řekne. To jsou ty evropské hodnoty, právní stát a rovnost pohlaví.

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.