Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Česká specialita

Details

Created: Tuesday, 17 January 2023 11:40

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 609

Slyšel jsem komentář o tom, že specialita české politické scény tkví v tom, že zatímco jinde je presidentská funkce vyvrcholením politické kariéry, u nás se od ní často teprve začíná... 

Čapuše - nádherný příklad. Konečně, i generál Pavel. Protože jeho předchozí působení za působení v politice považovat nelze. 

A co třeba Hilšer ? Totéž ! Od presidentské kampaně začínal. 

O čem to svědčí ? 

Tak třeba  - o zcela nefunkčním politickém životě společnosti. 

Protože zdravá společnost má systém ustálených politických stran (ne každou sezonu jiných) - a v nich probíhá nějaká diskuse, které se mohou zúčastnit začínající politici - tedy ti, co o to mají zájem, kteří to cítí jako své životní poslání a naplnění - a tou diskusí se tříbí, projevují, ukazuje se, kdo jaký je, kdo na co má a na co ne - a volby by pak měly být jen zveřejněním poslední části této diskuse - a podle toho se občan rozhodne. 

U nás systém politických stran, jsa přerván komunistickou minulostí, zjevně přestal fungovat. Proto vznikají stále nové a nové, všechny stejně nestabilní a krátkodobé - obvykle nepřeživší jedno volební období (jako příklad třeba Věci veřejné). 

Politické strany nejsou stranami v původním slova smyslu, ale partami známých (mimochodem, právě v současnosti je to velice dobře vidět - kdy ANO bylo vystřídáno tzv. "pravicovou" vládou - a vlastně se de facto vůbec nic nezměnilo, pro občana tedy zcela jistě - a jen se vystřídala jedna parta známých u vesla s druhou...), vyznačujících se svou uzavřeností a nezájmem o to, aby se mezi ně kdokoliv další nově "vetřel" - protože nejde o idee a vize, ale pouze a výhradně - o prebendy a prachy - a o ty se staré party holt s nikým dělit nehodlají. 

Taková společnost je myšlenkově mrtvá, ustrnutá - a pak má - logicky - zcela zásadní problémy zvolit si někoho důstojného, zkušeného a věrohodného do svého čela. Presidentská volba - zvláště názorný příklad. 

Taková společnost je především  - dětinsky infantilní. Nedospělá, následně náchylná ke kdejakým myšlenkovým či postojovým veletočům, protože velká většina vůbec neví, o co jde a jaké to bude mít pro ně dopad (viz typicky diskuse o "manželství pro všechny" - kde skoro nikdo nezná - a jsou před ním zatajovány - zcela zásadní negativní dopady a podsouvá mu, že vlastně o nic nejde a nic se nestane - do té doby, než třeba zjistí, že má děti s lesbou, nebo se z ní lesba stala - a rozhodla se, že ho prostě vyloučí z výchovy, protože děti holt budou mít dvě maminky... A žádného tatínka... 

Načež vyroste celá generace, pro kterou už "to bude normální", protože v tom holt vyrostli. 

O to důležitější je - nikdy nepřestat říkat, jak to ve skutečnosti je, nikdy nepřestat pojmenovávat věci pravými jmény a nikdy nepřestat ukazovat, co k čemu vede a co je v pozadí. 

V zemi, kde nefunguje politika, a žurnalistika byla zredukována na monopolizovanou pravdu mocných - může fungovat alespoň samostatná (schválně nepíši "nezávislá", protože to slovo je jednak naprosto zkompromitované, jednak - a to hlavně - nepravdivé, protože nikdo není nezávislý na všem okolo) publicistika. 

Kdo chce, ten si ji najde. 

Věřme, že to bude stále více lidí - a že pak budou mít snazší i volební rozhodování. 

Přičemž předem  varuji : V infantilní společnosti - stát se dospělým - vždycky zavání samotou a izolovaností.

Na to se připravte. 

_________________________

_________________________

______________________________

______________________________