Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Vaše celoživotní platy jsou škodou, zaviněnou státu

Details

Created: Monday, 02 March 2026 20:00

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 32

Za naše nemalé peníze jste celý život jen mrzačili a překrucovali právo, ohrožovali ostatní, útočili na podstatu demokracie, kterou jsou lidská práva a jejich ochrana a vyžírali a zostuzovali stát. 

Budete to brzo vracet. 

Doplnění odvolání po obdržení rozsudku z Prahy 2. Prý vyhrožování soudkyni Denemarkové (dopisem, který jí vůbec nebyl určen). 

Zatímco dříve jen dezinterpretovali právo, tenhle rozsudek a tohle řízení vykazuje některé nové prvky.

Snad jako první jsem byl odsouzen i za něco, co vůbec nebylo předmětem obžaloby, natož dokazování  - tedy prý za "předchozí vulgární a implicitně agresivní projevy...". Asi jenom vyhození oknem samo o sobě nestačilo, zvláště když se k tomu přidalo dokazování o tom, kdo všechno to přežil, případně se mu vůbec nic nestalo. 

Hlavně že jindy, když je to v neprospěch justice - třeba chcete, aby soudkyně podala trestní oznámení na křivého, leč prominentního svědka, jak je její samozřejmou a zákonnou povinností - tvrdí, že jsou striktně vázáni obžalobou, takže mimo ni nemohou ničeho konati... 

Asi si to, chudinka, spletla s opatrovnickým řízením, kde soud má i vyšetřovací povinnost. Ovšem co chtít od ženské, která nezvládne ani výslech byť i jediné svědkyně ??? 

Druhou takovou anomálií bezesporu je, že se soudilo, až se hory zelenaly, ač do konfliktu byly zapleteny hned dvě soudní osoby zdejšího soudu (zatímco Šott, jakmile to dostal na stůl, okamžitě konstatoval - a i podrobně odborně zdůvodnil - proč nemůže soudit, když jde o soudkyni téhož soudu...). 

__________________

 ______________

druhým pozoruhodným, na první pohled zjevně zmatečným prvkem, který jasně dokazuje, o co šlo – o podvědomý, blíže nespecifikovaný babský strach z obžalovaného a jeho veřejné činnosti, a to nikoliv z vyhození oknem, ale ze spravedlivé společenské odplaty a trestu za dlouholeté znásilňování práva, programovou degeneraci soudnictví kdysi právně kultivovaného národa až na jeho současnou, obecně nepřijatelnou, ba děsivou a směšnou úroveň, blízkou organizovanému zločinu, trestu, ke které činnost obžalovaného zjevně vede. Přičemž trest, který jim hrozí, není žádné vyhození oknem, ale precizně zformulované, podložené a prokázané obvinění a jeho projednání, což v těchto případech nebude žádný problém, stačí vytáhnout pár posledních rozsudků, takto vystavěných. Obvinění,  spojené s obstavením a následnou konfiskací veškerého jejich majetku na náhradu způsobených škod. Přičemž už nyní je zřejmé, že mravní a morální škody, způsobené těmito hokyněmi v talárech, jsou neodčinitelné.

            Jestliže soudkyně dál, i v rozsudku fantazíruje o „hrozbě usmrcením nebo ublížením na zdraví“, ačkoliv sama cituje větu, ze které nic takového patrno není a ačkoliv v důkazním řízení před soudem jasně vyplynulo, že ani případné vyhození oknem žádné zranění nemusí způsobit, je nutno konstatovat totální hloupost a obecnou pomatenost soudkyně, její absolutní  neschopnost vést, sledovat a chápat důkazní řízení, což se navíc projevilo mnohačetně i v jeho průběhu (viz neschopnost vést výslech jediné svědkyně a předání vedení řízení této svědkyni, spolu s následným zmařením tohoto důkazu, kdy obžalovaný nemohl pokládat svědkyni otázky a byl bezdůvodně vyveden z jednací síně, ačkoliv průběh řízení narušovala svědkyně sama, a to nezodpovězením  zásadní otázky stran jejího psychického stavu a zdraví), je nutno konstatovat, že od samého počátku řízení vedla úplně hloupá ženská, uvyklá na nulou kontrolu, naprogramovaná jednoduchým programem, který – bez jakéhokoliv ohledu na okolnosti – mele pořád dokola, jako kolovrátek, není schopna na něm nic změnit ani opravit (a tedy dokazování je zhola zbytečné) a kterou by velice snadno a mnohem levněji, ale i účinněji a spravedlivěji nahradila umělá inteligence.

Svědkyně trpí panickými atakami, což nebylo nijak vyvráceno, atakami takového druhu, že se jí vracejí i po 10-ti měsících od přečtení dopisu (alespoň podle tvrzení soudu), jí neurčeného, což už by napovídalo pokročilé schizofrenii. Bez vyloučení těchto pochybností, hraničících s jistotou, nelze důkazní řízení považovat za relevantní.

Je zcela vyloučeno, aby takto hloupá soudkyně, která evidentně na konci své praxe nezvládla ani základy vlastního oboru, fušovala ještě do oborů cizích, lingvistických a dovozovala neexistující skutečnosti, které existují leda v její fantazii, nikoliv v realitě a nebyly ničím prokázány. Naopak.

Rozsudek je tak postaven na nepodložené fabulaci, prosté fantazii, která může být jedině důvodem pro vyloučení soudkyně pro zjevnou podjatost, pokud takto chápe nevinnou větu jako smrtelnou výhrůžku, fabulaci,  ke které navíc soudkyně ani není oprávněna, ani pro ni nemá základní vzdělání, přičemž při vzdělanostní úrovni, kterou veřejně předvedla (kdy neví, k čemu slouží v dokazování základní znalost 30-ti leté války, a tedy i pádu z oken, kterým tato válka začala a proslula), je zcela nemyslitelné, aby dokázala smysluplně vést dokazování a zdůvodňovat rozsudky lingvistickými odhady a předpoklady. Pokud má být její fantazie zjevně jediným zdůvodněním, je zdůvodněním směšným, právně neudržitelným – a dokazování pak nadbytečným, stejně jako výslech evidentně pomatené svědkyně, soudkyně odvolacího soudu,  trpící panickými atakami a vůdcovským komplexem, kdy sama přebírá vedení dokazování za zjevně neschopnou soudkyni, aniž by ta tomu jakkoliv bránila a je tedy s vlastní nedostatečností plně smířena a plně si ji uvědomuje.

Dokazování dále prokázalo následující :

§  Svědkyně žádné ohrožení po přečtení dopisu, který jí ani nebyl adresován, ani určen,  necítila, protože nešla podat trestní oznámení

§  Stejně tak žádné ohrožení necítilo ani vedení soudu, které se zachovalo úplně stejně – tedy neučinilo nic. Pokud by se tak chovalo za situace, kdy je soudkyni vyhrožováno smrtí nebo ublížením na zdraví, jak tvrdí rozsudek, byla by svědkyně blázen či neschopná se sama právní cestou hájit, ač je soudkyní odvolacího soudu -  a vedení soudu pak účastno na spáchání trestného činu, minimálně pro svou nedbalost.

§  Soudu vůbec nepříslušelo věc soudit, protože celý konflikt vzniknul právě na tomto soudě a soudní osoby tohoto soudu byly do něj přímo zapleteny a zapojeny – ač nebyly vyslechnuty (Markéta Galetková a Kateřina Takácsová). Povinností soudu proto bylo se z případu vyloučit, což neučinil.

§  Konečně – dokazování prokázalo, že celá kauza byla pouze uměle vytvořena, k účelovému  pronásledování obžalovaného, známého svou veřejnou ostrou kritikou právě tohoto, ale i jiných soudů a poměrů na nich, především pak kvality a kulturní úrovně soudních osob, kritikou, kterou denně čtou desetitisíce čtenářů, což nedává spát těm soudcům, kteří právem cítí odpovědnost za tento děsivý stav a kterých se to především týká. Ve skutečnosti všichni dobře ví, že se o žádné vyhrožování nejedná, protože každý má právo položit vedení soudu jakoukoliv otázku, natož pak otázku velmi věcnou a případnou, tedy kam až jsou ochotni zajít ve své svévoli a programové nečinnosti a za co jsou ochotni převzít zodpovědnost.

O účelovosti vytvořené kauzy – a to je také nový poznatek, k němuž došlo až po hlavním líčení – výmluvně svědčí, že ta samá státní zástupkyně (Chovancová), která podala obžalobu v této kauze, neučinila doslova  VŮBEC NIC ve věci, kde velké celostátní médium (i.Dnes.cz) hrozilo čtvrtině soudů postřílením a zahlazením všech stop (viz TO podané dne 10. února, tedy pouhý týden po projednání této věci,  a urgované 23. února – viz ROZSÁHLÝ TERORISTICKÝ ÚTOK a dále Zóna ZLA). Znamená to, že obžalovaný je stíhán za skutek, který - i podle obžaloby - je naprosto bagatelní záležitostí (údajně vyhrožoval zraněním jediné soudkyni) ve srovnání se skutkem výše popsaným, kde je masově hrozeno vyhlazením celých soudů, aniž to státní zástupkyni jakkoliv znepokojuje). Jinými slovy : Kdyby tentýž dotaz učinil kdokoliv jiný, nikoho by ani nenapadlo ho za to trestně stíhat – stejně jako tady to nikoho nenapadlo celých 10 měsíců). Odpověď na otázku, zda za stejný skutek by byl stíhán kdokoliv jiný, při záporné odpovědi jasně signalizuje účelovost tvorby dané kauzy – a tedy i zjevný exces a nulovou 

_______________

________________

_______________________

_______________________

Denemarková - projednání k tíži soudu

Těžko se nevyjadřovat ke kvalifikaci soudců,

ROZSÁHLÝ TERORISTICKÝ ÚTOK

Zóna ZLA

_______________________

_______________________

______________________

______________________