Bezmoc Krajského soudu mě rozplakala

Details: Created: Monday, 25 May 2026 20:00; Written by Ing. Jiří Fiala; Hits: 24

Jindy mocná instituce, která Vám může z hodiny na hodinu zabavit veškerý majetek, zavřít Vás, sebrat Vám děti a dát je na převýchovu, sebrat dědictví, zrušit a zabavit firmu - prostě prakticky cokoliv, s výjimkou smrti fyzické (ona ta psychická je stejně mnohem horší) - tak najednou, pokud jde o instituci, nemůže dělat vůbec nic...

Podle vlastního sdělení je bezradná a bezbranná jako malé dítě. Výkon vlastního rozsudku, pokud jde o instituci, nemá čím zajistit.

Mimochodem, všimněte si i té konstrukce zákonů - které jsou zjevně dělány k tomu, aby pro nic za nic nebo pro prkotinu zmasakrovaly kdejakého posledního šmudlu, ale pokud jde o skutečné škody desetimilionové a problémy zcela zásadního charakteru, protože jen takové jsou skryty v institucích, nemůže - záhadně - vůbec nic.

Jenom zrušit falešné rozhodnutí. Nic jiného neumí, spravedlnost Vám nezajistí. A to i za cenu vlastního zesměšnění, de facto přiznání vlastní nemohoucnosti.

Tak, když jsem zamáčkl slzu, jsem instituci - soudu - napsal, co by všechno mohla a měla dělat. Včetně, samozřejmě, trestního oznámení na dotyčnou osobu pro maření spravedlnosti.

Neboť - jak níže uvedeno - blbost sice sama o sobě trestná není, ale škodí-li ostatním, již trestnou býti může. Nemluvě o tom, že obsaidt vcelku zásadní úřad úplnými idioty se může rovnat trestnému činu sabotáže. Ba dokonce jej naplňuje v nejpůvodnější formě.

____________________

_________

_____________

___________________________

__________

Žalobce současně vyslovuje svůj neutuchající podiv nad tím, co je v tomto údajně právním státě možné.

Protože když ani závazné rozhodnutí nejvyšší soudní správní instance není dostatečné k tomu, aby změnilo rozhodnutí evidentně pologramotné osoby na krajském úřadě a nelze je nijak sankcionovat, ani výkon nařídit, zůstává nad tím rozum stát. Protože to není ani zdaleka podobno právnímu státu, to je podobno naprostému právnímu rozvratu, chaosu a anarchii, kdy si každý dělá, co chce, bez ohledu na názory a rozhodnutí soudu.

Současně by žalobce rád poukázal na to, aby si soud uvědomil, jaká je údajná „rovnost stran“ před zákonem. Protože pokud žalobce něco, co je vykonatelné a soudem rozhodnuto, nesplní, je okamžitě nařízena exekuce, s náklady často mnohonásobně převyšujícími pohledávku samu – a nikdo na nic nečeká a nikdo se na nic neptá.

Pokud žalobce nenastoupí dobrovolně nástup trestu, byť by k němu žádný legitimní pokyn nedostal, na což soud výslovně upozornil, je na něj okamžitě vydán zatykač. Vtrhnou mu policajti do domu a způsobí škody za řádově stovky tisíc korun, vysoce překračující původní příčinu, proč byl vůbec žalobce odsouzen, kdy ani žádnou škodu nezpůsobil.

A pokud jde o úřad – soud najednou nic nemůže a neví, co má dělat (když už pominu zjevně tendenční a nikoliv nestranné předchozí rozhodování v jeho prospěch) – a jak malé dítě bezradně sedí s rukama v klíně a pláče, že nemá pravomoci…

Co to je za právní chlív a chaos ?? Už jenom z definice rovnosti subjektů před zákonem jasně plynou povinnosti stejné, jako by měl žalobce, pokud by byl odsouzen on sám.

Když se to domyslí do konce, tak úřad de facto může pořád dokola vydávat naprosto dementní usnesení, vysmívat se nadřízené nejvyšší soudní instanci, soud se na to bude pořád bezmocně dívat – a žalobce bude podávat pořád dokola stále stejné žaloby, o tom, co se už dávno projednalo a rozhodlo ??

A ty žaloby bude pořád dokola platit, a soudy si budou vykazovat činnost a tvrdit, jak jsou úžasně přetíženy a jak potřebují další a další soudce ??

Žalobce sice chápe, že zákon nepředvídá, že by na úřadech seděli vyslovení dementi nebo totální ignoranti a sabotéři, ale pokud tomu tak zjevně je, bude asi nutno zákon poupravit a na tyto situace připravit. A kdo jiný než soud by mu to měl navrhnout ?

Žalobce podotýká, že pokud si úředník krajského úřadu plete materiální stránku přestupku s vyčíslením materiální škody (která mimochodem docela podrobně vyčíslena byla už v předchozím rozhodnutí a není proto vůbec jasné, čím si autor myslel, že se nové rozhodnutí liší od předchozího), tak je to prostě pologramotný blb, který ani po přečtení a podrobném návodu nejvyšší soudní správní instance není schopen pochopit, co se po něm vlastně chce.

Pokud mají o přestupcích rozhodovat pologramotní tupci, bude jistě nejlepší, když se přestanou přestupky řešit úplně a kraj otevřeně přizná, že na to prostě nemá lidi a není schopen tuto agendu nijak zajistit, a to ani za dlouhá léta působnosti.

Nebyla by to ostatně jediná agenda, kterou kraj, díky svému zcela degenerativnímu vedení a obsazení, není schopen zajistit.

Žalobce soudu připomíná, že pokud nemá – jak sám tvrdí – žádné prostředky k vynucení svého vlastního předchozího rozhodnutí, což je zcela k pláči, pak by tu jeden prostředek přece jen byl : A sice trestní oznámení na Kršku pro trestný čin maření spravedlnosti (§ 347a TZ).

Možná by to bylo výrazně účinnější než pokuta, byť vysoká, kterou by kraj stejně zaplatil jenom z našich peněz.

Je sice pravdou, pokud jde o Kršku, že blbost sama o sobě trestná není, pokud ovšem působí jiným prokazatelnou škodu, už by trestná být mohla stejně jako obsazovat místa na kraji totálně neschopnými lidmi, v čemž by mohl být spatřován trestný čin sabotáže (§ 314 TZ).

II.

Současně žalobce navrhuje soudu, aby zcela upustil od vymáhání soudního poplatku za tuto žalobu, neboť ta byla podána pouze a výhradně v důsledku neschopnosti soudu zajistit vykonatelnost vlastního rozhodnutí, a tedy vlastně za něj.

Je v rozporu s dobrými mravy, aby ten, kdo se oprávněně domáhá výkonu rozhodnutí a dosažení spravedlnosti, pořád dokola platil, zatímco ten, kdo spravedlnost dlouhodobě sabotuje, z toho ještě měl vlastní prospěch.

III.

Soudu je tedy navrhováno, aby vydal následující

ROZHODNUTÍ :

1) Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 23.3. 2026 č.j. SZ_111163/2023/KUSK se pro nezákonnost

R U Š Í .

___________