Sloup - pomník Semelové

Podle Reportérů ČT rozhodly o souhlasu s instalací Mariánského sloupu na Staroměstkém náměstí hlasy radních, které prý přesvědčil (na poslední chvíli) projev komunistky Marty Semelové. 

 Ta se postavila ostře proti pomníku, používajíc tradiční komunistickou rétoriku, známou všem ještě z dob normalizace. Dosáhla tím, alespoň u oslovených radních, opačného efektu - a ti (prý) nakonec ruku pro pomník zvedli. 

Vyplývá to alespoň z konstatování radního za ODS Martina Sedekeho, který tohle říká na kameru ČT. 

Bohužel si asi ne plně uvědomuje, co tím prozrazuje všechno sám o sobě, ale i o straně, která ho jako radního na Magistrát vyslala, která se presentuje jako česká pravice a která má prý dokonce ambice porazit Babiše ve volbách a stát se příští alternativou pro českého voliče. 

Radní této strany sám o sobě říká, že o diskutované otázce, pro nekatolické křesťany v naší zemi zcela zásadního charakteru, neví vůbec nic - a rozhoduje se podle okamžitých sympatií (či antipatií) k jediné osobě po jejím jediném projevu, a to komunistické učitelce Martě Semelové. A protože ta - podle jeho názoru - překroutila historii okupace z r. 1968, tak stejně tak jistě prý překroutila i historii pomníku, tedy Mariánského sloupu.  A on tedy hlasuje pro jeho obnovení. 

Nevím, nakolik si každá ze stran volá své radní k odpovědnosti za to, že nic neví o otázkách, o kterých mají hlasovat - ale s pravicovostí to nemá co dělat. Naopak - tohle je typicky levicový postup, kdy se lídr strany opírá o vcelku nevzdělané neználky z vlastních řad, kterým vždy jen den dopředu naservíruje, co mají nebo nemají dělat a jak mají v čem hlasovat, protože ti samostatného rozhodování nejsou schopni. 

Tím bych se tedy do médií rozhodně nechlubil. 

Stejně jako druhým aspektem této skutečnosti - totiž že pokud tomu tak opravdu bylo, pak tedy i on, slavný pravicový radní, dosáhl přesně opačného efektu než asi původně zamýšlel - totiž spojit tento pomník na věky se Semelovou, ač ta o to ani nijak zvlášť jistě nestojí. 

Takže se napříště, pokud k jeho instalaci skutečně dojde, může hrdě nazývat Mariánským sloupem komunistické učitelky. 

Nevím, jestli přesně tohle je efekt, který zastánci Sloupu jeho obnovením zamýšleli. 

V obou případech to ale ukazuje na zcela neprofesionální, ba diletantské pojetí současné pražské politiky a jejich radních, tedy bez znalosti problému ode zdi ke zdi, jednou tak, a podruhé zase jinak - podle toho, jak a odkud zrovna zafouká vítr. 

Čímž se otevírá - dosud nikým nezodpovězená - otázka, a sice : Proč se vlastně o Sloupu znovu hlasovalo, když už byla otázka 3x předtím řešena, a to zcela opačným způsobem ?? 

Kdo toto hlasování vyvolal a jaký pro to měl důvod ? 

A když se může o 3x vyřešené otázce hlasovat pořád znovu, proč tedy ne počtvrté, a kde vůbec hledat konec, když vždycky jedné ze stran ten výsledek nebude vyhovovat ?! 

Ve čtvrtek, 13. února proběhla panelová diskuse na FF UK v Praze za účasti dvou a dvou - zastánců obnovy pomníku a těch, co jsou proti ní - na straně zastánců pomníku diskutovali poměrně známí docenti Royt a Hojda, na straně odpůrců pomníku pak kazatel Dr. Pavel Němec a Dr. Jan Dienstbier - a pokud se dokázali na něčem shodnout, pak jedině na tom, že obnova Mariánského sloupu měla být původně pomníkem smíření a odpuštění - a že jím tedy rozhodně ani dnes není. 

Pak tedy, samozřejmě, zbývá odpověď na otázku, proč jej tedy obnovovat na místě tak kritickém a zásadním, jakým Staroměstské náměstí v Praze bezesporu je - a proč si jej katolická církev, když už o něj tak stojí, neobnoví na svých četných pozemcích, a nabízí se především - a samozřejmě - Strahovský nebo Břevnovský klášter. 

Protože pomník smíření a vyřešené minulosti vypadá tak, že je přijímán se všeobecným souhlasem, jeho kontroverzní okolnosti dostatečně všem známy a prodiskutovány - a odpuštěny. A ne tak, že je přes evidentní odpor těch, co se jich to týká především, tedy evangelických křesťanů, zneužito neznalosti (a tím i nezájmu) většiny veřejnosti, vybrána jakási chvíle menší pozornosti - a pomník veřejnosti vlastně pokoutně podstrčen s tím, ať se s ním už nějak vypořádá... 

Čímž se dostáváme k otázce, koho všeho se ten pomník vlastně týká - a sotva uzavřít věc s tím, že byla prodiskutována, když se mimopražští občané vůbec neměli šanci k této věci vyslovit, ač rekatolizace se bezesporu týkala celé země, a proto také byl tento pomník na hlavním náměstí hlavního města vztyčen. 

Pokud si poslechnete níže uvedenou reportáž ČT o pomníku a posledním hlasování magistrátu a pokud se této problematice, resp. historii české reformace alespoň trochu věnujete, neujdou vám četná zkreslení v reportáži uvedená - třeba o tom, že se jedná o cennou barokní památku. 

To se tedy dnes už nejedná, protože ta byla zničena před 102 roky - a tohle není ani replika, ani napodobenina, ale umělecká rekonstrukce památky, a tedy současný výtvor, z jiného materiálu, více či méně podařený, ale rozhodně bez historické hodnoty, která je tak zdůrazňována. 

O symbolice a poslání tohoto Sloupu mohou panovat různé pochybnosti, ale většina odborníků se shoduje, že to byla památka k uctění mariánského kultu jako poděkování Habsburků za vítězství rekatolizace v protestantské zemi a jako výstraha českému národu, tehdy především protestantskému, pokud by chtěl svou - podle Habsburků - rebelii - kdykoliv zopakovat. 

Další argumentace z reportáže, tentokráte pana docenta Royta - tedy že na náměstí je kostel sv. Mikuláše, dnes sloužící církvi husitské, pomník Mistra Jana Husa, jako symbol reformace, a nakonec i kalich v průčelí Týnského chrámu - takže tam logicky chybí pomník katolické části země a její historie - nemůže rovněž obstát, protože prostě násilí a útlaku se pomníky nestaví, alespoň ve svobodných dobách ne - a pokud bychom logiku pana docenta převzali, pak bychom se také mohli ptát, proč v Resslovce, naproti kostelu atentátníků, nestojí pomník Heydricha, když ten přeci také patřil do české historie. 

Ale rád bych se, konečně, dostal k tomu, o čem chci napsat především - a tím je neskutečná bída české pravice a to, co ji zavinilo. 

Ta bída byla popsána výše v tomto článku a spočívá v naprosto nedostatečném vzdělání a vědomí těchto lidí, kteří o historii vlastního národa neví dohromady nic - a jsou odkázáni na výklad komunistické učitelky, ač se proti němu vnitřně bouří, aniž by věděli vlastně, proč. 

Klasický příklad, kdy s vaničkou vylijeme i dítě. 

Protože pan radní Sedeke a jemu uvažováním podobní nejen že se rozhodnul (hlasovat) podle výkladu komunistické učitelky, ale také přijal její pohled na svět - tedy že jediným kritériem hodnocení je  to, co je od komunistů, a co ne. Co je od nich, ať už to má původ či příčinu jakoukoliv, je špatné a zavrženíhodné.

Asi netušíc, že to byli v minulosti (kterou on zjevně nezná) právě komunisté, kdo zneužíval citlivá, zvláště historická témata s masovým zájmem a lákal na ně své voliče - ať už to byl odsun Němců z pohraničí nebo zachování historických hranic českých zemí - na čemž neměli komunisté prakticky žádnou zásluhu, ale přesto to dokázali prodat jako svoje hlavní veledílo a nalákat na to miliony neznalých voličů, především pak v pohraničí. 

Anebo husitská revoluce a následná česká reformace. 

Ty přece nemají s komunismem nic společného, to si je jen komunisté přivlastnili, protože se jim neobyčejně hodily do krámu. 

A pan radní jim to spolkne i s navijákem. 

Neuvědomujíc si, že právě to, že hlasování ve prospěch přání katolické církve je u nás považováno za pravicové, je rovněž - i v něm samém - komunisty vypěstovaný pohled na svět, protože to tak prostě není. 

Pravicové je to, co má úctu k tradici a historii - co ji tedy také - a především - zná a umí respektovat ve svých každodenních rozhodnutích. 

Tradice této země, tedy především Čech, je husitská, reformační, protestantská  - nikoliv katolická. Resp. ta až v druhé řadě. 

Proto, logicky, i hlasování ve prospěch těchto hodnot - je hlasováním skutečně pravicového politika, a ne naopak. 

Kdo si myslí opak, převzal - a dál šíří a presentuje, byť i nevědomky - komunistickou víru a pohled na svět - a především na historii. 

Stejně, jako hlasováním proti učitelce Semelové jí vytvořil nehynoucí pomník, o který ona sice nestojí - ale přesto ho bude mít, pokud se Sloup nakonec skutečně vztyčí. 

Aspoň celá veřejnost mohla na vlastní oči vidět, jaké prkotiny rozhodují u nás o zcela zásadních věcech. 

Být upřímným a horoucím katolíkem, sám ten pomník rychle odklidím, aby nebyl veřejnosti na očích - a nepřipomínal jí jak hořkost klerikální totality po Westfálském míru (to je, prosím, výraz na kterém se shodli i katoličtí představitelé panelové diskuse na FF UK), tak ale ani jednu komunistickou učitelku, její pohled na svět - a zoufalou ubohost současné údajné české pravice. 

___________________

___________________

Reportéři ČT - Sloup : 3. 2. 2020 : 

 

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/220452801240005/

 

 ____________

 

 http://www.k213.cz/JOOMLA/3207-sloup-nemel-mu-kdo-branit

 

___________________

___________________

Nejen proti rabujícím švédským vojskům byla v historii ubráněna pravobřežní Praha...

V únoru 1611 se smutně zapsalo do historie země, a to především svou krutostí, katolické vojsko bavorského pasovského biskupa Leopolda - coby trestná výprava do protestantských Čech  za Rudolfův majestát. 

Jeho krutost poznala především královská města na jihu Čech - Písek a Strakonice. Písek byl po nájezdu pasovských prakticky zničen. Toto vojsko, protože nevyplaceno, řádilo v zemi až do léta a když bylo vytlačeno z Prahy, stáhlo se na rožmberská panství, odkud neodtáhlo, dokud je Rožmberkové nevyplatili... 

Ano, i před nimi, a za velmi podobných okolností, byla ubráněna pravobřežní Praha. 

Proč její oběti nemají svůj pomník ?? 

___________________________

Článek Jana Bistranina : 

 

Dobrý nápad

Vypravil jsem se onehdy z našeho venkova do „stověžaté“ a při jejím procházení jsem narazil mezi Jungmannovým náměstím a kostelem Panny Marie Sněžné na nevelký plácek, honosící se tabulí s názvem „náměstí Čtrnácti mučedníků“.

Jindy, a to si pamatuji přesně – 13.2.2020, se mi opět zachtělo užít si metropole a také rozšířit si rozhled. Vyrazil jsem tedy na Filozofickou fakultu UK na panelovou diskusi o „mariánském“ sloupu na Staroměstském náměstí. Vážení diskutující odborníci doc. dr. Zdeněk Hojda, prof. dr. Jan Royt, dr. Pavel Černý a dr. Jan Dienstbier přednesli své pohledy na věc. Ačkoli, co nového se k tomu dá ještě říci…. Vřele jsem souhlasil s doc. Hojdou, že je třeba se smířit a vyrovnat se svou historií. Poněkud mě však zaskočilo, že je nutné smiřovat a vyrovnávat se jen s tou starší historií. Dívat se stejnýma očima na násilí a utrpení lidí v 17. a ve 20. století je prý „podpásovka“. Je to na mou hlavu příliš složitá dialektika.

Prof. Royt zmínil (i když decentně) ve svém příspěvku i Švédy plenící v roce 1648 Hradčany a Malou Stranu a hrdinnou a úspěšnou obranu pravobřežní Prahy. A tehdy mi to, nevím proč, přišlo na mysl. To už jsem přece slyšel, Švédové nebyli vůbec originální.

Necelých čtyřicet let před nimi to bylo úplně stejné. Hradčany a Malou Stranu obsadilo katolické vojsko pasovského biskupa Leopolda, loupilo, zabíjelo, drancovalo. Podle počtu mrtvých a toho, že jim nestačilo, co si sami nakradli, ale ještě na ně padl i rožmberský poklad, soudím, že Švédi nebyli o nic horší. Při útoku pasovských na Staré Město se podařilo zavřít brány a pravobřežní Prahu uhájit. V atmosféře vzbouřené bojem a zprávami o tom, že pasovští mají už i za hradbami Starého Města spojence připravené otevřít brány, bohužel přišlo o život 14 františkánů. Ale pravobřežní Praha byla zachráněna.

Soudím, že je třeba hrdinství obránců náležitě ocenit. Nejlépe vztyčením památníku nějaké „vyšší moci“ (to přece nemůže nikoho urazit), že tehdy pravobřežní Prahu před katolickým vojskem uchránila a taky připomenout ty povražděné „malostraňáky“ a hrdinné obránce. No a ten plácek mezi Jungmannovým náměstím a kostelem Panny Marie Sněžné je jistě tím nejlepším místem, kam by se takový památník mohl umístit. Uznejte, není to dobrý nápad?

 

_____________________

_____________________

Výklad ke Sloupu - jeho poslední sepis : 

 

Mariánský sloup

 

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze posvěcený císařem Ferdinandem III. r. 1652

 

Oficiálně vnímán jako děkovný sloup Mariánský

Text: Panně rodičce bez prvotního hříchu počaté za obranu a osvobození města postavil tuto sochu zbožný a spravedlivý císař (1650)

 

Marie (Immaculata) má na morových sloupech vždy vítěznou funkci, která ukazuje na překonané zlo (morová rána); zde jsou tím překonaným zlem (Marie zabíjí draka, jeden z andělů ztělesňuje herezi) lidé, kteří nevěří stejným způsobem, ti mají být likvidováni...

Předlohou je starší Mariánský sloup, který postavil bavorský vévoda Maxmilián r. 1638 v hlavním městě Mnichově na nynějším Mariánském náměstí na poděkování za vítězství císařského vojska nad vojskem českých stavů na Bílé hoře r. 1620, kde byl vévoda hlavním velitelem císařských vojsk. Na druhé straně sloupu (proti radnici) je napsáno: král, království, vláda, země, náboženství je restaurováno pod Tvým předsednictvím.....

________

Aktuálnost problematiky tzv. Mariánského sloupu

na Staroměstském náměstí v Praze v 21.století

 

V čem spočívá aktuálnost dané problematiky? V odpovědi na tuto otázku necháváme vědomě stranou problematiku umělecko-historickou, památkářskou, respektive teologickou (k těm nechť se kvalifikovaně a seriózně vyjadřují další odborníci), abychom mohli historický vzkaz 17. století předat stručně, ale srozumitelně potomkům o 400 let mladším.

Především je nutno pochopit, že zápas konfesí (vyznání) byl v tomto případě jednoznačně bojem politickým. Ten se nemohl v 17. století projevit jinak než v rámci církevních organizací prostě proto, že člověk mimo ně nemohl právně existovat, pokud nebyl Žid – pak ovšem neměl stálou právní ochranu.

České království hlásící se z více než 80% k reformačním (evangelickým, protestantským) církvím, byl od roku 1526 spravován panovníky z rodu Habsburků, kteří aktivně podporovali církev katolickou (správně římskokatolickou, protože označení "katolický" – "obecný" na sebe vztahují všechny církve). Habsburkové se systematicky snažili, v součinnosti zejména s jezuitským řádem, podporovat pronikání katolického vlivu do vládních struktur, školství, kultury i osobních a příbuzenských vztahů. I za těchto podmínek došlo v Českém království v r. 1609 k zákonnému zajištění svobody svědomí (tehdy vyjádřené jako svoboda vyznání) pro každého jednotlivce bez ohledu na jeho postavení ve společnosti. Šlo o Majestát Rudolfův, první zákon zajišťující v Evropě jedno ze základních lidských práv.

Tento Majestát byl opakovaně porušován (někteří představitelé katolické strany jej hned na počátku odmítli podepsat); nakonec došlo k revolučnímu zvratu, místo habsburského panovníka byl zvolen Fridrich Falcký, hlavně však byla smluvně vytvořena Česká konfederace, která znamenala svazek pěti zemí Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice) ,k nimž přistoupily ještě Dolní i Horní Rakousy a nakonec i Uhry. Tento svazek byl řízen ústavou s protidemokratickými rysy; předpokládal krále voleného, nikoli dědičného. Konfederace prohlášená 31.7. 1619 neměla dlouhého trvání, další vývoj přerušila bitva na Bílé Hoře 8.11.1620; v důsledku toho nastal hluboký zvrat poměrů. Zneplatněny byly nejen nová česká ústava, ale i Majestát Rudolfův; vše nahradilo Obnovené zřízení zemské (1627 pro Čechy, 1628 pro Moravu), které mj. zrušilo i svobodu vyznání a přikázalo pouze jediné vyznání římskokatolické.

Během třicetileté války nebylo ještě s konečnou platností rozhodnuto o dalším vývoji, situaci zpečetil teprve Vestfálský mír r. 1648. V té době velmi záleželo na tom, kdo ovládne radnice hlavních měst Čech a Moravy – Prahy a Brna. V obou případech byly radnice zachovány habsburskému státu a Obnovené zřízení zemské ovládlo s definitivní platností obě země. Zásada svobody svědomí byla překryta totalitním nárokem, kterému se měl každý jednotlivec ve všem bezpodmínečně podřídit.

Jako důraznou připomínku této skutečnosti dal postavit císař Ferdinand III. (ne obyvatelé města) v r. 1650 tzv. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho vzorem byl zejména Mariánský sloup v Mnichově z r. 1638, kde bělohorský vítěz bavorský vévoda Maxmilián děkuje Panně Marii za tehdejší vítězství, kdy pod jejím vedením byly zachráněny král, království, vláda, země a náboženství. Stejně děkuje i Ferdinand III. za záchranu města (Prahy).

Podrobně pak celou situaci a význam sloupu probírá v r. 1661 příští pražský arcibiskup Bedřich z Valdštejna. Smysl a poslání sloupu lze současným jazykem nejlépe ve vší stručnosti vyjádřit takto: Marie bojovnice, drtící všechno zlo včetně lidských nepřátel - heretiků, je středem celé Evropy; zdraví ji svatí patroni všech národů a klaní se jí obyvatelé všech končin (včetně těch, kde v té době žili protestanté a pravoslavní). Marie vede světskou moc církve, od ní mají králové svá pověření. Oč jiní musí teprve usilovat, Leopold už má dědičně, protože jeho otec zbudoval tento její pomník v srdci Evropy. Tolik svědectví nepopiratelného soudobého dokumentu.

V dalších staletích se vyvíjel dvojí vztah ke sloupu: jednak monument hrdinné obrany před švédskou soldateskou (všechny tehdejší armády byly žoldnéřské a kořistily, Švédy nevyjímaje) a symbol ochrany Panny Marie před veškerým zlem včetně kacířů, jednak místo nejhlubšího ponížení odkazu české reformace a výsměch snahám o společnost založenou na vzájemném respektu.

Nová Československá republika chtěla navázat na tradici Majestátu Rudolfova a České konfederace, ne na tradici Obnoveného zřízení zemského. Sloup byl bohužel představitelem druhé alternativy. Způsob jeho odstranění jistě nebyl kulturním činem, je však pochopitelný v daném kontextu.

Dnešní aktuálnost celé problematiky souvisí s nesmírně vážným rozhodnutím, znovu jako v roce 1918: Majestát Rudolfův a Česká konfederace, svoboda svědomí a vzájemný respekt nebo Obnovené zřízení zemské, tedy nikoli svobodní občané, ale manipulovaní jedinci ?

Otázka zní: na co vlastně po sto letech navazujeme? Nevracíme se ve skutečnosti zpět, do doby, kdy sloup jako symbol a výzva ještě stál? Úporné úsilí a prosazování reálné existence napodobeniny sloupu právě na Staroměstském náměstí bez jakéhokoli ohledu na veškeré argumenty, které odpůrci postavení sloupu uvádějí a které nebyly vyvráceny, svědčí o něčem neblahém....

 

Poznámka: základní fakta lze snadno nalézt v širokém spektru historické literatury, zde upozorňujeme pouze na dvě nově zpracovávané oblasti, které si zaslouží hlubší pozornosti a prostudování:

1. Česká konfederace se připomíná v stejnojmenné publikaci (malém tisku) Historické společnosti Veritas z r. 2019 (odkaz na webu: http://veritas.evangnet.cz . Otázkou České konfederace se systematicky zabývají zejména pracovníci Právnické fakulty Západočeské univerzity z Plzně.

2. Tzv. Valdštejnská teze se podrobně rozebírá v publikaci (malém tisku) "Causa Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze v dokumentech" (Praha 2017, odkaz na webu: http://veritas.evengnet.cz

_________________

_________________

Comments  

0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-18 19:41
Pomník ?

Postavil bych tam pomník obětem současné justiční zvůle. Se jmény dětí, které přišly o rodiče, stejně jako za protektorátu!. O.
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-19 18:45
Názor - tentokráte z druhé strany :


www.k213.cz/JOOMLA/3218-sloup-pomnik-semelove

Obnova Mariánského sloupu je v pořádku, váže se s poděkováním P. Marii za ochranu Prahy před Švédy. Polemizovat lze o umístění, vzhledem k tomu, že jde o blízkost místa poprav českých pánů, to je kontroverzní. V tom směru se skýtá otázka, zda by nebylo i místo příznačnější z hlediska ochrany města před Švédy. Je nesmysl obviňovat s mariánským sloupem katolicismus a Rakousko; následná rekatolizace, nazývaná dobou temna, přinesla rozkvět čestné kultury. Kdyby byli zvítězili protestanti, stínali by katolíky (viz mučednická smrt sv. Jana Sarkandra). Do jisté míry ovšem v r. 1620 císař Ferdinand, ač bigotní katolík (to je správné), se choval v mnohém jako policajt, sahal do extrémů, z toho nakonec drastické vypořádávání se s protestantismem, čehož aktem byla i ona poprava (i když z jiného hlediska šlo o puč proti legitimnímu císaři)...Mariánský sloup rozhodně stát musí.

Freeeurope
_____________

Pokud by se obnovitelé Sloupu smířili s jiným umístěním, dávno by nikdo nic nenamítal. I samotní hlavní odpůrci Sloupu navrhovali, aby byl např. umístěn v Mostecké ulici, resp. na patě Karlova mostu, když má jít o obranu před Švédy. Velmi často padají návrhy - a navrhoval jsem to i já - Strahovský nebo Břevnovský klášter a jejich pozemky. Klidně i před nimi. S tím by neměl nikdo problém ani teď...
Když holt někdo chce mít všechno, nebo nic.
JF
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-19 20:11
Dnes jsem navštívil Muzeum autoklempířství ve Vysokém Mýtě a zaujal mě tento plakát a na něm slůvko TOPAZ, viz příloha. J.K.

Musím přiznat, kam se sere černá perla Edson Arantes do Nascimento.

cs.wikipedia.org/wiki/Pelé

Tomáš Zachariáš Josef Mária Děpolt Rudolf Kazimír Hostislav hrabě czernin


search.seznam.cz/?
q=Tom%C3%A1%C5%A1+Szernin&oq=Tom%C3%A1%C5%A1+Szernin&aq=-1&sourceid=szn-HP&su=k&sgId=MTA0MDk3MDcgMTU4MjEzODI5My4xOTU%3D
facebook.com/.../...
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 06:55
Vyvadil : Zabraňme opětovnému vybudování Mariánského sloupu :

vasevec.parlamentnilisty.cz/.../...
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 07:02
Tak mě napadá, že vzhledem k historii, by bylo i dobré sloučit Mariánský sloup se symbolem usmíření mezi katolíky a protestanty. Neboť 30-letá válka byla válkou mezi světem protestantů a katolíků. Končila se Vestfálským mírem v r. 1648, švédský vpád (protestanti) byl její poslední epizodou. Tedy 28 let po bitvě na Bílé Hoře. ¨
V zemích Královské Koruny České gesto smíření katolíků a protestantů přinesl v r. 1995 Papež Jan Pavel II. Bylo to velkým překvapením - zejména pro protestanty. Požádal o odpuštění protestanty za mučení a násilí, a totéž nakonec byli povinni učinit i protestanti. Bylo to u příležitosti vyzvednutí do slávy oltáře Sv. Jana Sarkandera u příležitosti jeho mučednické smrti z rukou protestantů v Břeclavi - právě to vyvolalo velké nespokojenosti ze strany protestantů. Současně byla kanonizována tehdy Janem Pavlem II. Sv. Zdislava z Lemberka (Lvové). Jan Pavel II. se zasloužil o usmíření katolíků a protestantů v ČR.
Freeeurope
____________

O tom není pochyb. Taky prohlásil Husa za mučedníka a jeho případ označil za justiční vraždu. Udělal mnohé v tomto směru smíření.
Obávám se ale, že ten Sloup dělá pravý opak a také opaku bude sloužit - a vrátí poměry daleko před moudré činy Jana Pavla II.
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 11:32
Úřady budou lidem sloužit, ne je okrádat o čas, slibují vláda i opozice

e15.cz/.../...
______________
Tradiční předvolební pohádky. Zapomněli dodat, jak toho chtějí dosáhnout.
Tyhle povídačky slyšíme 30 let - a je to na úřadech čím dál horší.
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 11:33
Křeček se ujal funkce ombudsmana. Vstup do úřadu zablokovali jeho odpůrci

irozhlas.cz/.../...
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 11:33
Lidská práva s čínskými rysy. Jaké priority má země, kde se Zeman učil stabilizovat společnost

zpravy.tiscali.cz/.../
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 11:34
Monika Šimůnková, zástupkyně ombudsmana :

lidovky.cz/.../...
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 11:35
Detektivové narazili na „klondajk“ v brněnském ANO

seznamzpravy.cz/.../...
_________
A co jiného kdo čekal ??
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 11:35
Vrchní soud získal posilu z Lidových novin. Dörfl rozšiřuje komunikaci

info.cz/.../...
0 # Ing. Jiří Fiala 2020-02-20 11:36
ŘSD si poprvé zaplatí PR agenturu kvůli stavbě dálnice, chce tím „oslabit pozice spolků“

zdopravy.cz/.../
_________
Vida, co všechno je v ceně dálnic... Pak nemají být tak drahé...

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.