Odpouští se až hříšníku napravenému...

Dopis soudci OS ve Zlíně Josefu Holcmanovi ohledně jeho zákeřné snahy nejprve připravit otce o právní zastoupení - a poté zrušit střídavou péči s tím, že na základě naschválů matky nefunguje.

_______________________

OS ve Zlíně – JUDr. Josef Holcman                                         na vědomí: předseda OS ve Zlíně a KS v Brně

resp. KS ve Zlíně                                                                                 K č.j. 27 Nc 30/2006

 

Pane soudce,

S ohledem na poslední vývoj v případu syna p. Vaculy (neodročení jednání 8.4.) a zejména pak s ohledem na přípis ze spisu, určený otci, Vám sděluji následující:

Vaše tvrzení, že jednání jste neodročoval, protože … „jste stanovisko od zmocněnce obdržel ve čtvrtek“ (zřejmě máte na mysli 4.4.) – je snadno prokazatelná lež. Mou žádost o odročení jednání jste obdržel 22. března, tedy se 14-ti dennním předstihem, což je na odročení jednání více než dost.

Odročit jednání jste tedy včas mohl a měl.

Vy jste ale namísto toho předvedl něco, co bych označil za projev pokřivenosti povahy a zákeřnosti prvního stupně, který se zase tak běžně nevídá.

Jednání jste neodročil, namísto toho jste se pokoušel komunikovat přímo s otcem, ač jste věděl, že je řádně zastoupen a že jste povinen komunikovat se mnou, ba co víc, pokusil jste se ho o jeho řádné zastoupení na poslední chvíli připravit (mým vyloučením) a zneužít pak jeho bezradnosti a nepřipravenosti, abyste mu – bez právní konzultace – vnutil své naprosto zcestné a mylné představy, které názorně předvádíte právě v předmětném přípisu otci.

Sděluji Vám tímto, že ne jen podle mého názoru jsou Vaše právní vývody naprostým nesmyslem, opírajícím se o základní neznalosti práva a procesního postupu.

Protože je možné, že nemáte nikoho, kdo by Vám to vysvětlil, učiním to sám:

Exekuční titul otce na vydání dokladů k dítěti – tedy rodného listu nebo pasu – automaticky plyne z ustanovení o střídavé péči, kde oba rodiče mají k dítěti stejná práva a povinnosti.

Jak by je pak asi mohl naplňovat rodič, který nemá k dítěti žádné doklady? Můžete mi to vysvětlit? To je pak jenom jakási zmírněná forma výhradní péče matky, kde všechny trumfy drží v rukou i nadále matka a otec musí škemrat, aby mu je laskavě zapůjčila, když chce s dítětem kamkoliv vyjet nebo cokoliv vyřídit?!

Exekuční titul jednoznačně plyne z ustanovení, že rodiče (oba dva!) jsou povinni dítě při předání vždy řádně připravit a vybavit vším potřebným – tedy i doklady! Pokud to nevíte, znamená to jedině, že dodneška vůbec nechápete, co střídavá péče v praxi znamená.

Ze všeho nejlepší jsou pak Vaše závěrečné „úvahy o odpuštění“, které zřejmě – podle Vás – mají předcházet úspěšné střídavé péči, ba dokonce bez nichž prý není střídavá péče možná.

K tomu bych Vám rád sdělil, že tak, jak nejste schopným soudcem, nebyl byste ani schopným farářem, kterému úvahy o odpuštění asi přísluší především, neboť odpustit – možná k Vašemu překvapení – lze až hříšníku napravenému, který projevil účinnou lítost a o odpuštění vůbec stojí. To ale rozhodně není případ pí Vaculové a jí podobných matek, které státní aparát – a Vy jste toho zářným – a odstrašujícím - příkladem – udržuje v přesvědčení, že čím horší naschvály budou na dítěti páchat, tím větší mají šanci na zvrácení či zmaření střídavé péče.

Nic není nejen pro dítě, ale ani pro celou společnost, zhoubnějšího. Poznání, že stupňování naschválů nejen že ujde zaslouženému trestu, ale že se v konečném důsledku nakonec i vyplatí, je natolik devastující pro všeobecnou morálku, že je lze přirovnat k použití jaderných zbraní ve válečném konfliktu se stejně děsivými účinky.

Lidé, kteří něco podobného dokáží vědomě podpořit, patří za mříže, ne do talárů, aby určovali morálku ostatních.

ZÁVĚREM Vám, pane soudce, vyslovuji tímto nejen námitku podjatosti – zřejmě systémové a všeobecné vůči střídavé péči a vůči jakékoliv změně, která do justice přišla či přijde, ale zvláště pak vůči mé osobě, ale především námitku profesní a morální nezpůsobilosti tyto případy – nakonec i jakékoliv jiné – řešit.

Tyto námitky opírám o následující skutečnosti:

Profesní nezpůsobilost: V případu dětí Vaculových jste se – již tradičně – snažil dosáhnout projednání věci bez řádného zastoupení otce, v poslední fázi jste dokonce učinil vše pro to, abyste otce o zastoupení připravil, a to zákeřně a na poslední chvíli, aby nemohl hledat jinou alternativu. Ač jste v první fázi projednání věci bez řádného zastoupení otce dosáhnul (v době, kdy jsem byl nezákonně vězněn, což všichni – včetně Vás – museli vědět), ani tehdy jste nebyl schopen rozhodovat podle výsledků důkazního řízení a přes odborný znalecký posudek, který byl ve prospěch střídavé péče, jste rozhodnul o výhradní péči matky. To je tak zásadní selhání, že už jenom za tohle Vám měli správně sebrat talár.

Vaše selhání pak musel pracně napravovat až krajský soud, který ovšem k provádění dokazování není určen. Nebyl jste tedy schopen splnit ani nejzákladnější požadavky, na Vás kladené přímo definicí soudce 1. stupně.

Morální nezpůsobilost: Je dána především skutečností, že prokazatelně lžete, což se samo o sobě neslučuje s posláním a definicí soudce a dále že postupujete nejen v rozporu s procesními předpisy (snaha připravit otce o právní zastoupení a pak zneužít jeho situace), ale především že postupujete podle, zákeřně a tedy odsouzeníhodným a zavrženíhodným způsobem.

O ochraně zájmů nezletilého – což má být Váš prvotní zájem a povinnost – ale ani o prosazení rodičovské rovnosti – a to je další Vaše prvořadá povinnost – pak samozřejmě nemůže být ani řeči.

Nadřízenému soudu proto navrhuji, aby Vás z případu vyloučil a předsedovi soudu, aby Vám neprodleně navrhnul kárné řízení.

S pozdravem

Ing. Jiří Fiala

___________________________

odputn

Odpuštění v zářných barvách.

Ve skutečnosti má smysl jen tehdy, je-li již hříšník napraven a svých skutků upřímně lituje, a ne že v nich programově - a hlavně drze a bezostyšně -  pokračuje - bohužel za podpory státních orgánů.

____________________________

 

 

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.