VideoarchivZvrhlost Městského soudu v Praze v plné nahotě
- Details
- Category: Starý web
- Published: Sunday, 30 August 2015 16:18
- Written by Ing. Jiří Fiala
- Hits: 2341
Asi dnes už jen málokdo očekává jakoukoliv spravedlnost od Sváčkovy zvrácené instituce, zvané Městský soud v Praze. Donedávna si však na spravedlnost aspoň hrál, t.j. že se snažil svoje zvrácenosti zakamuflovat, bagatelizovat a alespoň formálně zdůvodnit.
Se vzrůstajícím vztekem na naše sdružení a na našeho předsedu osobně tento soud ale začíná ztrácet i poslední špetku soudnosti a odhaluje pak karty (či tvář) zcela a bez skrupulí. Takže hra na spravedlnost skončila. Začala nepokrytá a ničím nepodložená zvůle.
Na to je pak jediná psrávná odpověď - občanský odpor.
Sváček zjevně chce válku - bude ji mít.
Být cizincem v cizí zemí jistě není a nikdy nebylo snadné. Když pomineme celou řadu předsudků, zůstává tu jiná kultura, jiná - většinou jen těžko naučitelná - řeč, jiní lidé. Mnozí nepřátelští.
Zvláště, jste-li otcem, ba co víc, mlujícím otcem, a ještě k tomu Američanem - pro staré struktury, nalezlé do městského a státního aparátu prakticky všude a bez výjimky, vražedná kombinace.
Obvykle k nenávistnému přístupu těchto struktur stačí jen jedna z těchto vlastností - tedy být milujícím otcem. Být ještě k tomu navíc Američanem, ze kterého mnozí mají nenávistné komplexy (ať už méněcennosti, či spojené s předchozím režímem a jeho propagandou), to už je "kvalifikace", která se neodpouští.
Být milujícím otcem, Američanem, a být zastoupen předsedou nenáviděného sdružení K 213, považeného starými justičními strukturami - asi právem - za nepřítele číslo jedna, tak to už je skoro lepší ani nechodit na soud.
Američan John tam přesto stále nejen chodí, ale i věří ve spravedlnost, ačkoliv měl tisíc a jednu příležitost přesvědčit se, že s tou jsou naše soudy - a zvláště pak ty opatrovnické - hodně na štíru.
Přesto on za každou cenu chce být tím vzorným, slušným, který respektuje nejen zákony a rozhodnutí soudu, ale i dobré mravy, snaží se svým - ty nejhorší naschvály tropícím protějškem - domluvit, prostě moci kdykoliv a komukoliv demonstrovat, že on rozvod nezavinil, ba ani rodičovský konflikt, že však trvá na svých rovných rodičovských právech a nemíní z nich slevit. V jeho představách tato práva nabyla podoby "fifty - fity", tedy padesát na padesát, nebo, chcete-li střídavou péči obou rodičů při rovnoměrném rozdělení času dítěte mezi oba dva.
Zvláště, jste-li otcem, ba co víc, mlujícím otcem, a ještě k tomu Američanem - pro staré struktury, nalezlé do městského a státního aparátu prakticky všude a bez výjimky, vražedná kombinace.
Obvykle k nenávistnému přístupu těchto struktur stačí jen jedna z těchto vlastností - tedy být milujícím otcem. Být ještě k tomu navíc Američanem, ze kterého mnozí mají nenávistné komplexy (ať už méněcennosti, či spojené s předchozím režímem a jeho propagandou), to už je "kvalifikace", která se neodpouští.
Být milujícím otcem, Američanem, a být zastoupen předsedou nenáviděného sdružení K 213, považeného starými justičními strukturami - asi právem - za nepřítele číslo jedna, tak to už je skoro lepší ani nechodit na soud.
Američan John tam přesto stále nejen chodí, ale i věří ve spravedlnost, ačkoliv měl tisíc a jednu příležitost přesvědčit se, že s tou jsou naše soudy - a zvláště pak ty opatrovnické - hodně na štíru.
Přesto on za každou cenu chce být tím vzorným, slušným, který respektuje nejen zákony a rozhodnutí soudu, ale i dobré mravy, snaží se svým - ty nejhorší naschvály tropícím protějškem - domluvit, prostě moci kdykoliv a komukoliv demonstrovat, že on rozvod nezavinil, ba ani rodičovský konflikt, že však trvá na svých rovných rodičovských právech a nemíní z nich slevit. V jeho představách tato práva nabyla podoby "fifty - fity", tedy padesát na padesát, nebo, chcete-li střídavou péči obou rodičů při rovnoměrném rozdělení času dítěte mezi oba dva.
Šťastný otec se synem. Bez komentáře.
Jeho manželka má představy o rodičovské rovnosti zcela odlišné a ve svých zhruba třiceti letech představuje klasickou starou strukturu jako vyšitou - dítě patří matce, a to zcela, bezmezně a bezvýhradně, asi jako šicí stroj, a ta si s ním může dělat zcela, co se jí zlíbí. Zejména pak vydírat otce, který má dítě rád a chce ho občas vidět.
Oběti, které John podstupuje, aby dítě denně víděl, přesvědčil se, že je v pořádku a nic mu neschází, nemají obdoby a u nikoho jiného jsem je dosud neviděl - už jen to, že na matku s dítětem denně ráno čeká před domem, aby mohl syna doprovodit do školky, a to za cenu toho, že tam v mrazu stepuje třeba dvě hodiny, protože ta jeho budoucí"ex" dělá všechno proto, aby ho nemusela potkat a aby se mu vyhnula, je něco nevídaného, houževnatost, jaká sice pokořila kdysi prérie, o jaké však v Evropě dávno nemáme potuchy.
O naschválech, které mu dělala a dělá školka, jsme již obsáhle psali, z toho důvodu také byla - za velkého ohlasu veřejnosti - zbavena funkce ředitelka tamní školky Libuše Tomanová.
Soud rok a půl neudělal prakticky nic, nijak neupravil zjevně konfliktní poměry, které vyvolávala výhradně matka dítěte, až teprve když jsme se do věci vložili my a upozornili Johna na jeho zákonná práva, ale i povinnosti se o dítě postarat pokaždé, pokud neví, kde matka je a matka péči osobně nezajišťuje, začalo naráz OSPODu i všem dalším (školce, policajtům, atd.) vadit, že poměry nejsou nijakupraveny -tedy že otec může ze zákona uplatnit svou rovnorpávnost, na což zjevně nebyly tyto orgány zvyklé.
Naráz měl OSPOD naspěch podat soudu návrh na úpravu poměrů předběžným opatřením - a soud měl stejný spěch ho vydat.
Protože si ty husy nezjistily ani to, kdy se vyzvedávají děti ze školky a že v jednu, kdy to soudkyně nařídila, už děti dávno spí a vyzvedávání Dana ruší tak všechny ostatní ze spánku, zvláště když tupá a vzteklá ředitelka trvala na tom, že předběžné opatření se musí přesně dodržovat (mimochodem, nikde nezakazovalo vyzvednout dítě dřív) a následně pak vzhledem ke konfliktu, který vyvolalo naše rozhodnutí o zbavení ředitelky funkce - kterému se samozřejmě nechtěla podřídit a respektovat jej, aniž by využila zákonné opravné prostředky, čímž toto rozhodnutí nabylo definitivní plantosti - městský soud při odvolání proti tomuto přdběžnému opatření, které zjevně narušovalo jak chod školky, tak i Danův navyklý režim - usoudil, že "tam jsou konflikty", takže "v zájmu nejlepší spravedlnosti" - nebudeme zkoumat, kdo je vyvolává nebo kdo za ně může, ale prostě návštěvy ve školce zrušíme, dítě o tátu na ta dvě odpoledne připravíme - a dítě - a to je vůbec to nejlepší - bez sebemenšího zohlednění důkazního řízení (ze kterého se tak stala otevřená a naprosto zbytečná fraška) - jednoduše svěříme matce, a basta !!
Větší aroganci jsem už dlouho neviděl.
Ve spise jsou desítky důkazů o problematické péči matky - jen namátkou : Matka odjíždí na služební cesty a dítě - bez oznámení a souhlasu otce - ponechává v "péči" své - zjevně psychopatické - matky, které už někdo několikrát zapálil dům, ve kterém se často nachází i malý Dan (mimochodem - soud všechny pokusy o přezkoumání duševního stavu babaičky ze strany matky vytrvale zamítá - asi mu stačí k její věrohodnosti tolik, že pracovala 35 let na bolševickém ministerstvu vnitra) , matka vozí dítě ve služebním autě bez dětské sedačky, matka mnohokrát nepředala dítě podle dohody a sama prohlšuje, že dítě je její a že se s otcem nehodlá bavit - což také v praxi denně prokazuje. Atd., atp.
Otec jí posílá deset SMSek denně, nesčentě mailů, totož na OSPOD - s jediným cílem : Kdy uvidím Dana, kde je, jak se má. Taková vytrvalost se opravdu nevidí denně, já jsem aspoň takovou ještě neviděl (a že jsem už pár stovek otců - i těch nejlepších - viděl !!!)
Načež si kráva od stolu městského soudu, co ani nemohla vidět spis - anebo naprosto ignorovala jeho obsah - rozhodne o výhradní péči matky - čímž jen dodatečně schvaluje její únos dítěte z loňského května, kdy se matka bez vědomí a souhlasu otce - a stejně tak i dítěte - odstěhovala - pochopitelně i s dítětem (jinak by přece neměla manžela čím vydírat, že ?!!) nejprve neznámo kam (a otci trvalo několik týdnů, než zjistil, kde matka s dítětem vlastně jsou), poté o dvě ulice vedle původního bydliště.
Kvalifikovaný trestní právník by z takového jednání soudu snadno dovodil spoluúčast na trestném činu únosu dítěte matkou - což také nic jiného samozřejmě není.
Následně pak tento zločinecký senát zruší bez sebemenšího důvodu obě odpoledne, která měl Dan s otcem strávit, následně vyloučí otci již druhého zástupce, aby ho neměl kdo zastupovat, a aby toho nebylo málo, tak ještě následně pošle otci snůšku těchto bludů - celkem 9 usnesení !!!! - v češtině (!!!!!), tedy v jazyce, kterému otec vůbec nerozumí - když mu předtím soud odmítnul přidělit tlumočníka (!!!!)
Takový postup už samozřejmě je flagrantním porušením i práva na spravedlivý proces (zaručeného Ústavou), i mezinárodních úmluv, zaručujících cizincům používat před soudem jazyk, kterému rozumí, aby se mohli jednání plnohodnotně účastnit.
A městský soud si zamne ruce, jak skvěle tento případ vyřešil !!
Opravdu skvělé, nemyslíte ?!!!
Oběti, které John podstupuje, aby dítě denně víděl, přesvědčil se, že je v pořádku a nic mu neschází, nemají obdoby a u nikoho jiného jsem je dosud neviděl - už jen to, že na matku s dítětem denně ráno čeká před domem, aby mohl syna doprovodit do školky, a to za cenu toho, že tam v mrazu stepuje třeba dvě hodiny, protože ta jeho budoucí"ex" dělá všechno proto, aby ho nemusela potkat a aby se mu vyhnula, je něco nevídaného, houževnatost, jaká sice pokořila kdysi prérie, o jaké však v Evropě dávno nemáme potuchy.
O naschválech, které mu dělala a dělá školka, jsme již obsáhle psali, z toho důvodu také byla - za velkého ohlasu veřejnosti - zbavena funkce ředitelka tamní školky Libuše Tomanová.
Soud rok a půl neudělal prakticky nic, nijak neupravil zjevně konfliktní poměry, které vyvolávala výhradně matka dítěte, až teprve když jsme se do věci vložili my a upozornili Johna na jeho zákonná práva, ale i povinnosti se o dítě postarat pokaždé, pokud neví, kde matka je a matka péči osobně nezajišťuje, začalo naráz OSPODu i všem dalším (školce, policajtům, atd.) vadit, že poměry nejsou nijakupraveny -tedy že otec může ze zákona uplatnit svou rovnorpávnost, na což zjevně nebyly tyto orgány zvyklé.
Naráz měl OSPOD naspěch podat soudu návrh na úpravu poměrů předběžným opatřením - a soud měl stejný spěch ho vydat.
Protože si ty husy nezjistily ani to, kdy se vyzvedávají děti ze školky a že v jednu, kdy to soudkyně nařídila, už děti dávno spí a vyzvedávání Dana ruší tak všechny ostatní ze spánku, zvláště když tupá a vzteklá ředitelka trvala na tom, že předběžné opatření se musí přesně dodržovat (mimochodem, nikde nezakazovalo vyzvednout dítě dřív) a následně pak vzhledem ke konfliktu, který vyvolalo naše rozhodnutí o zbavení ředitelky funkce - kterému se samozřejmě nechtěla podřídit a respektovat jej, aniž by využila zákonné opravné prostředky, čímž toto rozhodnutí nabylo definitivní plantosti - městský soud při odvolání proti tomuto přdběžnému opatření, které zjevně narušovalo jak chod školky, tak i Danův navyklý režim - usoudil, že "tam jsou konflikty", takže "v zájmu nejlepší spravedlnosti" - nebudeme zkoumat, kdo je vyvolává nebo kdo za ně může, ale prostě návštěvy ve školce zrušíme, dítě o tátu na ta dvě odpoledne připravíme - a dítě - a to je vůbec to nejlepší - bez sebemenšího zohlednění důkazního řízení (ze kterého se tak stala otevřená a naprosto zbytečná fraška) - jednoduše svěříme matce, a basta !!
Větší aroganci jsem už dlouho neviděl.
Ve spise jsou desítky důkazů o problematické péči matky - jen namátkou : Matka odjíždí na služební cesty a dítě - bez oznámení a souhlasu otce - ponechává v "péči" své - zjevně psychopatické - matky, které už někdo několikrát zapálil dům, ve kterém se často nachází i malý Dan (mimochodem - soud všechny pokusy o přezkoumání duševního stavu babaičky ze strany matky vytrvale zamítá - asi mu stačí k její věrohodnosti tolik, že pracovala 35 let na bolševickém ministerstvu vnitra) , matka vozí dítě ve služebním autě bez dětské sedačky, matka mnohokrát nepředala dítě podle dohody a sama prohlšuje, že dítě je její a že se s otcem nehodlá bavit - což také v praxi denně prokazuje. Atd., atp.
Otec jí posílá deset SMSek denně, nesčentě mailů, totož na OSPOD - s jediným cílem : Kdy uvidím Dana, kde je, jak se má. Taková vytrvalost se opravdu nevidí denně, já jsem aspoň takovou ještě neviděl (a že jsem už pár stovek otců - i těch nejlepších - viděl !!!)
Načež si kráva od stolu městského soudu, co ani nemohla vidět spis - anebo naprosto ignorovala jeho obsah - rozhodne o výhradní péči matky - čímž jen dodatečně schvaluje její únos dítěte z loňského května, kdy se matka bez vědomí a souhlasu otce - a stejně tak i dítěte - odstěhovala - pochopitelně i s dítětem (jinak by přece neměla manžela čím vydírat, že ?!!) nejprve neznámo kam (a otci trvalo několik týdnů, než zjistil, kde matka s dítětem vlastně jsou), poté o dvě ulice vedle původního bydliště.
Kvalifikovaný trestní právník by z takového jednání soudu snadno dovodil spoluúčast na trestném činu únosu dítěte matkou - což také nic jiného samozřejmě není.
Následně pak tento zločinecký senát zruší bez sebemenšího důvodu obě odpoledne, která měl Dan s otcem strávit, následně vyloučí otci již druhého zástupce, aby ho neměl kdo zastupovat, a aby toho nebylo málo, tak ještě následně pošle otci snůšku těchto bludů - celkem 9 usnesení !!!! - v češtině (!!!!!), tedy v jazyce, kterému otec vůbec nerozumí - když mu předtím soud odmítnul přidělit tlumočníka (!!!!)
Takový postup už samozřejmě je flagrantním porušením i práva na spravedlivý proces (zaručeného Ústavou), i mezinárodních úmluv, zaručujících cizincům používat před soudem jazyk, kterému rozumí, aby se mohli jednání plnohodnotně účastnit.
A městský soud si zamne ruce, jak skvěle tento případ vyřešil !!
Opravdu skvělé, nemyslíte ?!!!
Choromyslný "výplod" Sváčkových soudkyň. 
Městský soud naštěstí - chválabohu - "zapomněl" nebo nerespektoval jdnu dosti důležitou okolnost -rozhodoval totiž v době, kdy nebyla vyřízena námitka podjatosti, kterou mu předseda K 213 vznesl naposledy v říjnu loňského roku - a od té doby k ní jenom bohatě přibylo dalších materiálů.
Rozhodnutí městského soudu v jakékoliv věci, které se účastní pan Fiala, tak jsou neplatná od samého počátku - což soudu také zmocněnec otce neopomněl připomenout, a vrátil mu všechna doručená usnesení coby neplatné právní úkony.
Krom toho, doručení nemůže být platné -pokud bylo doručováno cizinci, který soudu jasně a opakovaně sdělil, že česky nerozumí - dokud nebudou všechny písemnosti přeloženy do angličtiny, tedy jazyka, kterému účastník řízení rozumí, a teprve potom mohou být doručeny - přesto : Zvrhlost, s jakou rozhodoval tento senát městského soudu nezná mezí.
V praxi nám jasně říká : Důkazní řízení nás nezajímá - to je jenom taková fraška pro hlupáky a mezinárodní soudy, aby to trochu vypadalo, jako že se tady spravedlivě soudí - dítě svěříme matce hlava nehlava, ať je, jaká chce, třeba i psychopatka, ale hlavně, že je to matka - a víc nás nezajímá. Jestli dítě trpí, je nám jedno, jestli k němu může milující otec, je nám tuplem jedno. A stěžovat si můžete akorát tak na nákladním nádraží, a i tam vás vyhodí.
Nebylo by to ale K 213, aby si takovouhle zvůli nechalo mlčky líbit, natož pak od Sváčkova zvrhlého soudu.
Na ten soud se vypravíme a budeme nejprve chtít slyšet jasné vysvětlení a zdůvodnění - na kameru. Od soudkyně, která věc rozhodla, a pokud bude "nedostupná", jak se v těchto případech často děje, tak od mluvčí soudu.
Pokud se nám rozumného vysvětlení nedostane - a nedokážeme si ho představit - zbavíme soudkyni funkce a zabráníme ji v další činnosti. Všemi prostředky.
Protože jestli si někdo myslí, že nám zatrhne chodit do školky, čímž problém vyřešil - tak nevyřešil.
Akorát si ho z relativně vzdálené školky přenesl přímo před vlastní práh ...
Rozhodnutí městského soudu v jakékoliv věci, které se účastní pan Fiala, tak jsou neplatná od samého počátku - což soudu také zmocněnec otce neopomněl připomenout, a vrátil mu všechna doručená usnesení coby neplatné právní úkony.
Krom toho, doručení nemůže být platné -pokud bylo doručováno cizinci, který soudu jasně a opakovaně sdělil, že česky nerozumí - dokud nebudou všechny písemnosti přeloženy do angličtiny, tedy jazyka, kterému účastník řízení rozumí, a teprve potom mohou být doručeny - přesto : Zvrhlost, s jakou rozhodoval tento senát městského soudu nezná mezí.
V praxi nám jasně říká : Důkazní řízení nás nezajímá - to je jenom taková fraška pro hlupáky a mezinárodní soudy, aby to trochu vypadalo, jako že se tady spravedlivě soudí - dítě svěříme matce hlava nehlava, ať je, jaká chce, třeba i psychopatka, ale hlavně, že je to matka - a víc nás nezajímá. Jestli dítě trpí, je nám jedno, jestli k němu může milující otec, je nám tuplem jedno. A stěžovat si můžete akorát tak na nákladním nádraží, a i tam vás vyhodí.
Nebylo by to ale K 213, aby si takovouhle zvůli nechalo mlčky líbit, natož pak od Sváčkova zvrhlého soudu.
Na ten soud se vypravíme a budeme nejprve chtít slyšet jasné vysvětlení a zdůvodnění - na kameru. Od soudkyně, která věc rozhodla, a pokud bude "nedostupná", jak se v těchto případech často děje, tak od mluvčí soudu.
Pokud se nám rozumného vysvětlení nedostane - a nedokážeme si ho představit - zbavíme soudkyni funkce a zabráníme ji v další činnosti. Všemi prostředky.
Protože jestli si někdo myslí, že nám zatrhne chodit do školky, čímž problém vyřešil - tak nevyřešil.
Akorát si ho z relativně vzdálené školky přenesl přímo před vlastní práh ...
Malý Dan s Katkou Štefkovou na podzimní brigádě na stromky, při které natírali na modro "tygra bengálského" (jinak též trpělivého domácího kocoura Ferdu) - zde v hromadě slámy.
______________________________
AHOJ Jirko!
Ten Mestsky soud v Praze ,to snad ani neni soud!!!
To mi asocijuje spise ty tri sedici opice, kde jedna nevidi,druha neslysi a treti nemluvi....
B
_______________________________
Vážený pane Fiala,
zrovna jsem si přečetl příspěvek o svěření Daniela do péče matky. To, že se soudy podílí na trestné činnosti matek a žen se už bohužel stalo standardem. Dobrou klasikou jsou únosy dětí, vymyšlené násilí a nepředávání dětí, to vše, jak jinak, v nejlepším zájmu dítěte. Š.
_______________________________