Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Z deseti došlých odpovědí jsme jako nejlepší vyhodnotili odpověď pana Aleše Mičulky, kterou považujeme za nejkvalitněji zpracovanou i zdůvodněnou a jejíž zdůvodnění se nejvíce blíží našim názorům. Ale podívejme se na jednotlivé body a stanoviska k nim :

A) Odškodnění otce za 20 let věznice - ano.

Kanadská justice odškodňuje spravedlivěji a lépe oběti svých zločinů než česká justice. Vím o odškodném 10 mil. dolarů za věznění 10 let. Nevinný vězeň byl vystaven i tolerované šikaně spoluvězňů, kteří se domnívali, že spáchal mravnostní delelikt. V tomto případě za 20 let vězení považuji za přiměřenou částku 20 mil. CND.
Pokud by se to někomu zdálo moc, ať si to zkusí vytrpět s vědomím nejistoty, kdy bude propuštěn.

Souhlas - pokud jde o přiznání odkškodného i jeho výši. Moc to rozhodně není a při přiznání částky je vždycky třeba se zeptat takto : Šel bych já za tuto částku sedět do basy, kde nikdy nevím, jestli to vůbec přežiji a co všechno se mi tam může stát, na danou dobu - v tomto případě 20 let - což je prakticky celý aktivní život ?

B) Odškodnění dětí za 20 let bez otce - ano, s výhradou a vazbou na roky.

Doba do zletilosti dětí bez otce byla odhaduji jenom 9 let u syna a 13 let u dcery. Věřím, že po dosažení své zletilosti se mohli i s vězněným otcem stýkat a osobně se podílet na nápravě justičního zločinu. Odškodnění bych přiznal jenom za uvedené roky.

Souhlas. I tady bezvýhradně souhlasíme s názorem pisatele.

C) Vina dětí za křivé obvinění - ne. Trest - ne!

Fakta uvádějí velmi nízký věk dětí v době jejich tvrzení a okolnosti získání těchto výpovědí svědčí o manipulaci a tlaku ze strany dospělých osob, proto mám názor na nevinu dětí. Opět vzhledem k věku dětí a povahy skutku odmítám i trest.

Souhlas. I tady bezvýhradně souhlasíme, děti jsou děti a podle toho je také nutno posuzovat jejich vyjádření. Jejich vystupování pak v trestním řízení, zvláště proti vlastním rodičům, je vždycky velmi problematické a pokud nejsou jasné  objektivní důkazy o těžkém týrání dětí, neměly by soudy tyto případy vůbec posuzovat, protože před ně nepatří. Za objektivní důkaz v žádném případě pak nelze považovat výpověď takto malého dítěte - vždyť i dospělý člověk je dostatečně vystresován, sotva ho na policii předvolají, natož když tam v nevlídné místnosti musí trávit hodiny s komisním a nesympatickým vyšetřovatelem. Je snadné si proto domyslet, že dítě udělá všechno možné jenom proto, aby z tohoto prostředí co nejrychleji vypadlo, třeba i křivou výpověď - jen až ať jsem pryč !!

D) Vina a trest pro vyšetřovatelku, soudce, státní zástupce. Trest - ano!

Vyšetřovatelka udělala povrchně, formálně a špatně svoji práci. Trest - kárné opatření.

Nadřízený vyšetřovatelky, mající aféru s matkou dětí. Pokud mlčel o tomto vztahu a své možné podjatosti pak určitě trest - kárné opatření i žaloba na zneužití pravomoci věřejného činitele.

Státní zástupce, který pustil případ s těmito důkazy k soudu, pouze na základě ústního tvrzení dětí, je ostuda zastupitelství a hanba justice. Vypadá to, že ignoroval práva obviněného, předpoklad neviny. Hlouběji nezkoumal vztahy v rodině a bez psychologického vyšetření pravdomluvnost dětí. Vhodný trest - výpověď z funkce, žaloba, finanční postih.

Soudce, který ten šlendrián korunoval svým rozsudkem, je největší ostuda a má největší vinu. Vhodný trest - sundat talár, žaloba na zneužití pravomoci a finanční postih.

Když lékař udělá chybu a způsobí škodu na zdraví nebo i smrt pacienta, justice ho popotahuje. Poškození v ideláním případě vysoudí i slušnější odškodnění ( u nás za dlouho).
Pokud udělá podobnou "škodu", případně justiční vraždu soudce, neděje se nic. Tito nadbozi mohou konat své zločiny a přehmaty prakticky s nulovou zpětnou vazbou a s mizivým postihem. Pravda, občas výtka, důtka, snížení platu na pár měsíců. Naše justice vyrábí ohromné množství zmetků, mnoho rozsudků (40 % ?) je úspěšně zvráceno dalším postupem odsouzených. Justice si takto vyrábí práci, zásobuje vyšší soudy, existenčně ohrožuje a ruinuje dovolovatele práva. Občané čekají pak na rozsudky sporů roky. Bohužel i dnes výsledky této zmetkovité práce vedou ke zbytečnému a neúměrnému omezování osobní svobody nevinných občanů.
Dnes jsou nadále výkoní v justici zločinci z doby totality. Prokurátor Grygárek je zástupcem. Horvátová ( soudkyně P. Wonky) stále soudí. To není demokracie, ale neskutečná ostuda a bordel. Jiného nadějného mladého soudce samolibý Klaus odmítá stále jmenovat, naopak asi jmenuje ty mladé soudkyně, které ústava nezajímá. To je hrozná úroveň.
    Pokud budeme vylučovat z trestání zločince v talárech, je diskriminační a nespravedlivé trestat jiné obviněné, případně popotahovat lékaře za pochybení při výkonu povolání.

____________

Ano, i tady v zásadě souhlasíme, jen bychom to drobně doplnili a opravili : Ne žaloby, ale obžaloby (na státního zástupce, policistu, který měl s matkou poměr a neoznámil to, a soudce). Tedy nikoliv civilní, ale rozhodně napřed trestní řízení - kde předcházející zbavení funkce je samozřejmostí. Snad jedině policista, který případ šetřil, by mohl odejít pouze s kárným postihem, protože v celé hierarchii stojí nejníž a má tudíž také nejnižší zodpovědnost, navíc končící předáním spisu státnímu zástupci - který to měl správně buďto vrátit k došetření, nebo rovnou rozhodnout o zastavení trestního stíhání, nebyly-li proti obviněnému jiné důkazy nežli pouhé výpovědi dětí.  

K pravděpodobnému odsuzujícímu rozsudku v trestním řízení proti všem třem by měla být zahrnuta i náhrada škody, kterou poškozenému, potažmo státu způsobili. A jestliže se shodneme, že výše přiměřeného odškodného by byla 20 mil. CND (kanadských dolarů) , pak by úhrada této částky měla být  rozdělena mezi všechny tři zúčastněné, a to v následujícím poměru : 60% soudce (případně soudci, tedy všichni, kteří se na případu ve všech stupních podíleli), 20% státní zástupce, 20% policista (u něj nižší postavení a tudíž i nižší zodpovědnost zase kompenzuje skutečnost, že mohl mít - a zřejmě i měl - na křivém odsouzení poškozeného osobní zájem a aktivně mu napomáhal).

Za účelem zajištění vymahatelnosti pohledávky bychom navrhovali v tomto případě jednak zajistit veškerý movitý a nemovitý majetek podezřelých, jednak i majetek jejich nejbližších příbuzných - a poté z něj odškodné až do jeho stoprocentní výše vyplatit. Zbytek (pokud by co zbylo) následně vrátit odsouzeným.

Pokud by poškozený nebyl s náhradou škody spokojen nebo pokud by uplatňoval škody další, pak bychom ho odkázali s jeho nároky na již prosté občansko-právní řízení. Ale právě takhle  si myslíme, že by byl případ spravedlivě rozřešen, rozsouzen a také dána dostatečně silná výstraha všem pracovníkům justice, kteří by chtěli něco podobného někdy v budoucnu zopakovat.
____________________

Přeju i nadále hodně zdaru a zůstávám s pozdravem.

A.M.

I my přejeme hodně zdaru, gratulujeme k vítězství v soutěži i k Vašim právním názorům a jejich zdůvodnění.

Srdečně
redakce stránek + Ing. Jiří Fiala osobně

P.S.

Pod zkratkou A.M. se skrývá náš pravidelný čtenář a očasný přispěvatel pan Ing. Aleš Mičulka z Pardubic. 

______________________

Ano, takhle vypadá spravedlnost. Ne Havel na Hrad, ale K 213 do všech justičních paláců !!
Zdeněk
______________________