Blokáda den 3 - prý ji dostaneme k náhradě.

 

Ani třetí den jsme nemohli před Úřadem pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně chybět.

Den začal pročítáním čerstvých ranních novin obsahujících zprávy a komentáře ohledně včerejška - a jedna zpráva nás přeci jen uvedla v úžas. To když nám ministr práce a sociálních věcí (dále jen asociální ministr) sděloval, že prý mu nestojíme ani za to, aby do nás kopnul špičkou své  špinavé boty. Otevřené přiznání pana asociálního ministra, že chodí navzdory všem příplatků na reprezentaci do práce ve špinavých botách nás vyděsilo stejně jako celkový tón vzkazu, který vyrazil dech i přítomným novinářům a všichni jsme se jednoznačně shodli, že takový slovník pana ministra je důvodem k okamžité rezignaci.

Den se vyvíjel vcelku standardně, a to až do deváté hodiny, kdy k nám přikvačila tříčlenná hlídka státní policie, která okamžitě probrala z letargie přítomné novináře a která nám přišla zase jako včera zkontrolovat a zapsat občanky (jaký to skvělý zvyk z totalitních dob !) a upozornit nás, že se dopouštíme protiprávního jednání, jestliže bráníme lidem v přístupu do práce. Odpověděl jsem jim, že v přístupu do práce nebráníme lidem, ale pouze nové ředitelce Pavlové a že pro to máme svoje pádné důvody. Policista se odvolával na zákonnou cestu, která je prý jedině přípustná, načež jsem mu odvětil, že zákonnou cestu dobře známe, dávno jsme ji vyzkoušeli a vyčerpali a dobře víme, že nikam nevede, zvláště pokud je žalovaným stát nebo státní úřad.  

Policisté se chovali ukázkově vzorně, neboť kamery všech přítomných novinářů se okamžitě rozběhly, a po zapsání našich údajů zase v pokoji odešli. Za celý den se nevrátili ani sami, ani s Pavlovou.

Zato nám začaly přicházet nečekané posily. Například rodiče matky, kterou Pavlová zastupovala, vyinkasovala od ní peníze (40 tisíc), nic pro ně neudělala, ba  dokonce ani nepřišla na soudní jednání, nechala propadnout odvolací lhůtu a pak jim předala rozsudek s tím, že už se nedá nic dělat a že je jí to líto.

I další informace o zkušenostech s ní byly stejně šokující, byť zapadající do celkového kontextu - paní Pavlová jim prý tvrdila, že je vědma, která vidí do budoucnosti i minulosti, má vidění, ve kterých spatřuje mrtvé děti a ví, kdo jim to udělal, a tak všelijak podobně. Vědma v čele státní instituce - to tu snad ještě opravdu nebylo.

Před oběděm pronikla na veřejnost zpráva, že asociální ministr Nečas svolal na brzké odpoledne tiskovku a od té doby už všichni - včetně nás - jenom čekali, co na ní řekne. Vzhledem k jeho vulgárním vzkazům v tisku jsme dobře věděli, že nic dobrého.

A nespletli jsme se. Pan asociální ministr prohlašoval, že za vědmou Pavlovou pevně stojí a nehodlá na svém postoji nic měnit, nás označil za bandu hulvátů a prý nám nechá zaplatit ztráty, které blokádou úřadu způsobíme. Na to jsme mohli přítomným novinářům poskytnout okamžitou reakci asi v tom smyslu, že to nejsme my, kdo zmanipuloval konkurs a kdo tudíž nese plnou  zodpovědnost za následné dění, dále že vědma Pavlová včera v rádiu prohlašovala, jak ten její úřad skvěle běžel i bez ní, takže žádné škody zjevně vzniknout nemohly a nikomu jinému než Pavlové jsme nikdy ve vstupu nebránili. V tomto kontextu jsme pochopili i dopolední zprávu zaměstnanců budovy  o tom, že Úřad je údajně prázdný, není tam nejen Pavlová, ale ani nikdo jiný, jen sekretářka. Pan asociální ministr se asi rozhodl uměle vytvořit škody, aby je nám pak mohl vyúčtovat  - což nemálo pobavilo zejména přítomné novináře, kteří nám slibovali, že nám dosvědčí u soudu, že jsme kromě Pavlové nikoho neblokovali a že to mají všechno natočené.

A s tím jsme se také pozdě odpoledne rozcházeli.

Rád bych na tomto místě - přestože jsem to udělal už několikrát osobně - vzdal ještě i oficiálně hold všem brněnským novinářům, kteří se akce od začátku účastní a vylepšují pošramocenou pověst novinářů, jak se dá - žádné podjaté, vzteklé a zkreslující komentáře, téměř vždy zcela objektivní a často vyčerpávající zpravodajství o tom, co se před Úřadem od pondělního rána děje, navíc po třech společně strávených dnech v podupávání před budovou brněnského Úřadu už zjevně většina z nich k nám navázala pouta sympatií a porozumění, umocněná ještě nepochopitelně zbabělým chováním Pavlové a sprostými nadávkami asociálního ministra smutné postavy.

Většina z nich nepřehlédla ani do očí bijící rozpory v prohlášeních Pavlové, která ještě minulý týden v ČT1 prohlašovala, že je samozřejmě feministkou a že je na to hrdá, zatímco ve včerejším radiožurnálu už tvrdila, že žádnou feministkou není. To by nepřehlédnul ani slepý a spolu s jejím působením na utajovaném místě v Brně to vytváří dojem naprosto nekomptentní osoby, která nejen že nezvládne svou profesi a novou funkci, ale ani základní komunikaci s médii a principy asertivního chování šéfa státního úřadu.  

I na lhaní je totiž třeba jisté inteligence. A lepší jasnovidné schopnosti.

Takže Vám všem, pánové a dámy z brněnským médií, televizí, tisku i rozhlasu srdečně a upřímně děkujeme - a vzkazujeme: Jen tak dále.

Ing. Jiří Fiala