ÚTOK NA DEMOKRACII – DEN 6

Details
Category: Starý web
Published: Sunday, 30 August 2015 17:56
Written by Ing. Jiří Fiala
Hits: 1496

 

Ještě před zahájením jednání došlo k excesu se symbolickým průběhem, kdy se p. Fiala šel dotázat opodál sedících rodičů jeho bývalé manželky, kteří tato jednání pečlivě navštěvují, jak je možné, že pod výhradní a údajně bezproblémovou péčí jejich dcery se z jeho mladšího syna, který vždy vynikal svým nadáním, pílí a schopnostmi,  stává outsider s hluboce podprůměrným vysvědčením a jak se mu tedy věnují, jestliže jak matka dítěte, tak i její matka, jsou učitelkami. Bývalý tchán p. Fialy reagoval na dotaz po svém – praštil tazatele přes ruku a tím na sebe zvrhnul lahvičku s tuší, se kterou si p. Fiala pohrával a kterou s sebou nosí pro případ, že by mu došla náplň plnicího pera. Oba bývalí příbuzní p. Fialy (rodiče bývalé manželky) poté zpustili typickou hysterickou scénu o napadení, kterou mají dobře sehranou a secvičenou z dřívějších dob a na jejímž základě dosáhli dřívějšího odsouzení p. Fialy pro výtržnictví.Tentokrát si však neuvědomili, že jejich hysterická, leč bezdůvodná scéna byla zachycena kamerami přítomných reportérů. V témže okamžiku se pak bývalý tchán p. Fialy, známý svou agresivitou vůči veřejnosti již z předchozích soudních jednání, zcela bez příčiny vrhnul na opodál stojícího redaktora Justičního kanálu p. Luboše Pateru pořizujícího videozáznam situace a vší silou ho praštil do obličeje, a to před zraky naprosto nečinné, v těsné blízkosti stojící justiční stráže. Justiční stráž nijak nezasáhla ani po opakovaných výzvách p. Patery i ostatních přítomných, aby byla zjištěna totožnost útočníka a tento byl zajištěn.

 

 

 

Do této situace přišel „nestranný a objektivní“ soudce Hájek, který neprodleně usoudil, že útočníkem byl p. Fiala, ač ho četná veřejnost přesvědčovala o opaku.

 

 

 

Zahájení jednání bylo tudíž pozdrženo a následně pak ještě protáhnuto poté, co soudce Hájek poslal p. Fialu – pod hrozbou odročení jednání, na které byli předvoláni především svědkové obhajoby, často i z velké dálky -  umýt si ruce, začerněné vylitou tuší, neboť prý to narušuje důstojnost soudního jednání. Naproti tomu za svým stolkem spící státní zástupkyně však důstojnost soudního jednání zjevně nenarušovala a napomenuta nebyla.

 

 

 

Mytí rukou bylo pouze zjevnou zastrašovací demonstrací síly bez konkrétního praktického dopadu, neboť jediné umyvadlo na soudě přístupné veřejnosti bylo bez mýdla a teplé vody, takže výsledek očisty byl téměř nulový. Objektivitu soudu je pak nutno vidět ve světle toho, že agresorovi byl naopak justiční stráží otevřen záchod pro zaměstnance soudu s mýdlem i teplou vodou , a ten pak přišel na soudní jednání již čistě vymydlen.

 

 

 

Pan Fiala po návratu z neúčinné očisty studenou vodou bez mýdla soudci sdělil, že si ruce umyl a že pokud se mu (soudci) zdají dosud špinavé, jsou pravděpodobně pořád čistší nežli je má v současnosti pan soudce sám. 

Hned v úvodu jednání soudce Hájek vyloučil z jednání známého občanského aktivistu Jana Šinágla, který prohlásil, že to, co tady vidí, jsou padesátá léta. Pan Šinágl poté opustil soudní síň se slovy, že by se pan soudce mohl brzy ocitnout sám tam, kam se zjevně snaží odeslat obžalovaného.

 

 

 

Jednání poté pokračovalo výslechem svědka advokáta Peréze z Prahy 3, který podal na obžalovaného trestní oznámení, neboť se údajně cítil pobouřen obsahem letáčku rozdávaného obžalovaným v budově Obvodního soudu pro Prahu 3 v září r. 2004.  Na dotaz obžalovaného, co pana svědka na letáčku tak pobouřilo, se mu dostalo odpovědi, že „celý text“. Obžalovaný poté namítl, že součástí textu byl i jeho podpis a také datum a že by ho proto zajímalo, co pana svědka pobuřuje na titulu „inženýr“, případně křestním jméně „Jiří“ , za které obžalovaný konečně ani nemůže, stejně jako za zářijové datum. Pan svědek však nedokázal na položené otázky nikterak odpovědět a soudce Hájek po chvíli moudře usoudil, že „svědek již odpověděl“ – asi proto, že i mlčení je odpovědí.

 

 

 

Dalším z vyslýchaných svědků byl pan Ing. Petr Masný, který rovněž zažil na vlastní kůži „spravedlnost“ Obvodního soudu pro Prahu 9, kde soudkyně Tondrová provádí opatrovnické řízení ve věci jeho nezletilých dětí.  Skutečnosti, které následně vyplynuly na povrch, otřásly všemi, kdo dosud neměli s opatrovnickými soudy žádnou zkušenost : Jeho děti byly proti své vlastní vůli opakovaně soudem a policií unášeny od otce k matce, kde zjevně nechtěly být, v centru Acorus byly dokonce svázány do kozelce za to, že chtěly zpět k otci, různí „partneři“ matky jim mlátili hlavou o topení nebo o zeď a když děti opět utekly k otci, nařídila soudkyně Tondrová  úřední vloupání do jeho bytu a odvlečení dětí policií do tzv. „azylového domu“ – to vše prý „v nejlepším zájmu dětí“. Zoufalé děti se nakonec obrátily samy na policii, že jsou matkou a jejími druhy  pravidelně mláceny a týrány hladem nebo přivazovány k balkonu z vnější strany, apod. Dnes jsou z dětí neurotici s četnými psychickými obtížemi, děti trpí tiky, pomočují se, apod. Odbor péče o děti nakonec – po třech letech neuvěřitelného utrpení obou dětí – uvěřil, že to asi bude pravda a doporučil soudu změnu výchovy, načež soudkyně Tondrová prohlásila, že „než by dala děti otci, to je radši strčí do ústavu, aby k nim nemohl ani jeden z rodičů“.  

 

 

 

 Svědek mluvil natolik přesvědčivě, že jeho svědectví nezůstalo bez odezvy dokonce ani u soudce Hájka a státní zástupkyně Horské, kteří jinak rozhodně soucitem k nikomu a ničemu nepřekypovali.

 

 

 

Otřesená veřejnost se ještě ani nestačila nadechnout, když začal vypovídat další ze svědků o svých zážitcích ze soudu pro Prahu 9, a sice p. Ing. Martin Baitler, tentokráte o opatrovnickém řízení vedeném soudkyní Kamilou Horkou. Již úvodní konstatování usadilo všechny dosud stojící na židle – jeho exmanželka totiž vybrala ze společných prostředků 300 tisíc korun, načež hned na druhý den soudkyně Horká rozhodla předběžným opatřením o svěření do výchovy matce, do té doby evidentně problémové osobnosti.   Při tomto rozhodnutí již zůstalo, ač matka se 6 let pohybovala ve zjevně závadovém a kriminálním prostředí osob (často bývalých policistů) z Berdychova gangu, dnes již částečně pozavíraných za loupeže, vydírání podnikatelů a krádeže. Před veřejností opět defilovaly ty nejbrutálnější způsoby jak týrání dětí, tak i vydírání bývalého manžela, všechny dozorované a někdy i podporované Obvodním soudem pro Prahu 9. Stejně jako v předchozím případě jsou dnes z dětí psychicky narušené trosky se zničeným dětstvím, nedůvěrou v cokoliv a kohokoliv a vizí dalšího zvráceného života před sebou. 

 

 

 

Posledním z vyslýchaných svědků byl pak Miroslav Stach, brněnský člen K 213, který byl vyslechnut k událostem loňského 15. března, kdy mělo údajně dojít k pokusu o fyzickou likvidaci soudkyně Lenky Kloudové z OS Praha 9. V souladu s předchozími zjištěními vypověděl, že šel toho dne spolu s ostatními z městského soudu, kde byl p. Fiala osvobozen z „únosu“ a také spolu s televizním štábem ČT 1 na Prahu 9 k podání vysvětlení, proč se p. Fiala nemůže dosud stýkat se svými dětmi. Pokud před televizním štábem utekla soudkyně Lenka Kloudová zadním vchodem „v obavě o holý život“, pak se pravděpodobně jedná o problém její psychiky spíše nežli o problém kriminální či jiný. V souladu s ostatními vypověděl, že k žádnému konfliktu nikde  nedošlo, ani nebyl nikým provokován. Úprk Lenky Kloudové ze soudu pak pochopil jako pohrdání veřejností a neskutečnou zbabělost.

 

 

 

Na závěrečný dotaz soudce, zda má obžalovaný nějaké další důkazní návrhy, obžalovaný vstal a soudu předložil usnesení Městského soudu v Praze o vyloučení soudkyně Lenky Kloudové  z  případu dětí Fialových, údajně na vlastní žádost a uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že máme dosud všichni v živé paměti okázalé dušování a zaklínání Lenky Kloudové před tímto soudem o tom, že se cítí být rozhodně objektivní a nestrannou soudkyní a o podjatosti nemůže být proto ani řeči, načež se dva měsíce na to sama vyloučí, navrhuje důkladné psychiatrické prošetření dotyčné svědkyně, její nový výslech, anebo vyřazení jejích předchozích výpovědí ze spisu jakožto výpovědí osoby zcela nevěrohodné bez jakékoliv faktické i právní váhy, navíc s podezřením na vážnou duševní poruchu, konkrétně schizofrenii.

 

 

 

Soudce Hájek na to prohlásil, že se s  tím „už nějak vypořádá“. Obžalovaný odpověděl, že vzhledem ke způsobu vedení celého důkazního řízení o tom ani v nejmenším nepochybuje.

 

 

 

Soudní jednání bylo poté odročeno na pondělí, dne 6. března 2006 v 9. 00 hodin na témže místě, tedy OS P-7, č. 101, I. patro, Ovocný trh 14, Praha 1, což všichni přítomní vzali bez reptání na vědomí.

 

 

 

 

 

 

 

 

           

Za K 213

Ing. Jiří Krám, v.r.