Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

I když mi byl sice od té doby umožněn alespoň vstup na soud – byť zásadně s doprovodem JS – dopustily se tamní justiční struktury v boji proti mé osobě dalších amorálností a trestných činů, a to zejména :

 

V probíhajícím trestním řízení před OS P-7, kde kupodivu já jsem obžalovaným a justiční struktury z OS P-9 svědkyněmi a svědky (ač je na první pohled zjevné, že postavení u soudu by vzhledem k předchozímu vývoji mělo být přesně opačné) , se soudkyně Mgr. Lenka Kloudová dopustila prokazatelně křivé svědecké výpovědi ve snaze mne co nejvíce poškodit (tato jistě „nestranná a objektivní“ soudkyně přesto dosud vyřizuje případ mých dětí). Tento trestný čin je podrobně zaznamenán a zdokumentován jak záznamovým zařízením soudu, tak i četnou veřejností přítomnou na soudě, přesto ho Váš personální odbor (JUDr. Dagmar Průchová) odmítl vyšetřit a zejména pak potrestat. Dává tím samozřejmě návod ostatním, jak se mají chovat a co všechno je soudcům dovoleno.

 

Předseda soudu Rudý sice v průběhu líčení křivě nesvědčil, protože na mnohé otázky raději neodpovídal vůbec (což soudce Hájek kupodivu bez problémů toleroval) a ke skutečnosti, zda vydal nebo nevydal zákaz mého vstupu do budovy se dnes odmítá jakkoliv vyjádřit, přesto vyšlo nade vší pochybnost u soudu najevo, že kromě toho, že vydal v dubnu písemně zcela protichůdná stanoviska (a prokazatelně tedy lhal) se v období totality aktivně podílel na perzekuci občanské společnosti zejména pronásledováním aktivistů Charty ´77.  V tomto pronásledování občanských aktivistů ostatně pokračuje i 16 let po tzv. demokratické revoluci (i když už se nejedná o Chartu ´77, ale o aktivisty rodičovských hnutí), aniž by mu v tom cokoliv bránilo.

 

Svědectví soudkyň Horké, Tondrové a Kutzlerové rovněž stála za to. Horká si už sice ani nedokáže vzpomenout, čím a jak jsem ji napadal a proč jí to vadí až po třech letech, Tondrová nedokáže vysvětlit, jak se o údajných výhrůžkách vlastně dověděla, když už v oné době neměla mít ke spisu přístup a Kutzlerová si evidentně plete ústavní stížnost s dovoláním, ale poškozené prý přesto jsou. Za prokázané považuji, že ani jedna z nich nemá žádnou kvalifikaci pro opatrovnickou justici a práci s dětmi, což otevřeně přiznaly a i na základě vlastních zkušeností lze dovodit, že pokud by byly z hodiny na hodinu nahrazeny kteroukoliv maturantkou, situace by se rozhodně nezhoršila, ba spíše naopak, protože ty maturantky by alespoň nezatěžovalo justiční pokřivení a z vžitého přirozeného práva by samy správně vytušily, že právo na výchovu dítěte mají oba jeho rodiče.  

 

Jako novinku lze k tomuto smutnému výčtu přidat ještě Mgr. Tomáše Kubovce, trestního místopředsedu OS P-9, který dosud stál stranou mých sporů s touto nechvalně proslulou institucí, nicméně asi vycítil potřebu přidat se ke zvrácenosti svých kolegů, a tak mi napsal, že prý žádná mimořádná opatření týkající se justiční stráže vůči mé osobě nikdy přijata nebyla, což je samozřejmě otevřená a snadno prokazatelná lež. V tomto duchu jsem již také napsal dopis Vašemu odboru dohledu a stížností, JUDr. Renátě Poláčkové, která jinak aktivně podává trestní oznámení na mě, a proto jsem zvědav, zda bude stejně aktivní v potírání prokazatelné trestné činnosti soudců z OS P-9. 

 

Závěrem mi, pane ministře, dovolte následující konstatování :

 

Považuji za prokázané, že vedení soudu na Praze 9 je tvořeno prolhanými lidmi, kteří kromě absence základních morálních hodnot postrádají i smysl pro elementární přirozenou spravedlnost a únosnou míru, přičemž někteří z nich se dokonce aktivně zapojili do boje proti demokratickému hnutí za komunistické totality.  Totéž pak platí pro opatrovnické oddělení tamního soudu, kde se k výše uvedeným vlastnostem soudkyň Horké, Tondrové a Kloudové přidružuje ještě totální absence základního odborného vzdělání, zájmu o ně a citu pro práci s dětskou psychikou a rodinnými záležitostmi.  Právem mají všichni  panickou hrůzu z občanské veřejnosti, před kterou se chrání masovým zneužíváním mocenského aparátu, který kupodivu mají pořád k dispozici a ze kterého se na Praze 9 stala státem placená osobní ochranka tamních soudců. 

 

Vás se chci, pane ministře, zdvořile otázat jedinou otázkou :

 

S přáním všeho dobrého Ing. Jiří Fiala