Mikulášská pohádka

Ještě coby vzpomínka na loňského Mikuláše v Ostrově n. Ohří. Neboť ve vězení se píše nejlépe... 

 Mikuláš s Oharkou

 

V předvečer svátku sv. Mikuláše, jednoho z nejoblíbenějších světců, proslulého svou štědrostí a dobročinností, procházejí po městech a městečkách Českého království nebeské trojice Mikulášů a čertů, provázených nebeskými anděli. 

            Chrastící řetězy čertů, nebeská nevinnost zlatovlasých andělů – a nad nimi oběma sám světec, sv. Mikuláš, v mitře a s biskupskou berlou, procházejí 5. prosince navečer města a vesničky po Čechách a na Moravě a všude rozdávají úsměv, lásku a předvánoční pohodu. A hlavně naději, že boj se zlem má vždycky svůj smysl a naději na vítězství, i když to nemusí být vždy na dohled. 

            Po všech koutech Čech a Moravy je tomu tak – až… na jeden kraj. Na samém pokraji království. 

            Divoká řeka tam šustí a zpívá v přečetných peřejích, obtékajíc srázné svahy hor, zvedajících se k zemské hranici. 

            V těch horách se už po několik staletí daří kutat a dobývat ze země množství kovů a rud – cínu, mědi, stříbra, smolince – až se pro ně ustálil název :  hory Krušné. 

            Perlíky havířů v kápích vesele zvonily z hor do údolí, tam se rozplývaly v mlžných oparech, halících prastarou keltskou řeku, tekoucí pod horami. 

            V té řece žije víla. Je duší i symbolem řeky. Utkaná z paprsků zubatého zimního sluníčka, s bílým závojem z mlhoviny, vynořuje se jako nevěsta – tu na Skalce, tu se při úplňku projde podél Svatošských skal, jindy si zase češe vlasy pod peřejemi u Stráže nebo v Radošově. 

            Celý rok se těší na jediný den – den, kdy vystoupí z vod a vydá se za svým ženichem – Mikulášem. Aby spolu pak rozradostnili všechny děti podél celého jejího toku. 

            Na ten – pro ni svatební – den se i zvláštně přistrojí. Takže z řeky pak vystupuje spanilá, štíhlá dívka, s dlouhými zelenými vlasy, uvitými do bohatých vrkočů, s věnečkem leknínů kolem hlavy, v dlouhých, bílých šatech, jež i ve vodě zůstávají suché, v upjatém vydřím kožíšku, se zlatou stužkou kolem štíhlého pasu. 

            Oharka. 

            Z řeky vystoupí vždy pod Chebským mostem a lehkým krokem spěchá na dostaveníčko s Mikulášem a čertem ve Vánočním domě u Doubského zámečku. 

            Celá trojice pak projde městem, přes Smetanovy sady a Thermal, přes Starou Louku až k hotelu Pupp. U Březovské přehrady se pak Oharka rozloučí – a smutně se zase vnoří do vln studených vod, aby v nich strávila další rok.

            Děti, které ji po celou cestu doprovázejí a které se sběhly ze všech koutů města – města, co chrlí horká zřídla – na ni vesele pokřikují a žádají mikulášskou nadílku. Tu však dostane jen ten, kdo Oharku uvítá následující koledou : 

               Oharko, Oharko, Vánoce již zakrátko, 

               Vítr fičí z Krušných hor, 

               Zima leze do bačkor. 

               Dokud hoří dlouhá svíce, nespustí se metelice. 

               Oharko, Oharko, dej nám zlaté prasátko !! 

               Nebo aspoň cukrátko. 

 

Na ta slova nabírá Oharka z připraveného košíku cukroví a perníčky a rozhazuje je mezi děti. Těm nejmenším dává velkou, sladkou a kulatou oplatku přímo do ručky. 

Děti, které zlobily, Oharka poleje vodou z velkého džbánu s fialkami, který drží ve druhé ruce a v němž má studenou vodu z Hadího pramene. 

To proto, aby zchladly a do příštího roku již byly hodné. 

            Až podělí všechny městské děti, vnoří se zase do své řeky Ohře. 

            Třeba i proto, aby se stihla ještě téhož večera vynořit u Nechranic, anebo spěchala, spolu s řekou, k Lounům a Lenešicům a do rozlehlých rovin českého vnitrozemí, aby se – zpod pomezních hor – i tam potěšila se všemi českými dětmi a rozdala jim perníčky a lázeňské oplatky, anebo je postříkala vodou z lázeňských pramenů. 

            Tam všude, kudy teče řeka Ohře. 

Tam všude spanilá, křehká a štíhlá Oharka rozdává jednou v roce radost a úsměv, perníčky, lázeňské oplatky, i vodu z Hadího pramene, již nosí ve džbánu s fialkami. 

            A za rok, na Mikuláše, tu bude zase. 

Přijďte se na ni letos podívat !! 

________________

________________

 

_________________

_________________

http://www.k213.cz/JOOMLA/2753-vanoce-na-rece-ohri

________________

________________

Komentáře  

0 # Ing. Jiří Fiala 2018-12-02 20:22
Ty na ně s Oharkou.

Oni na Tebe s medvědem. O.
___________

A proč na ně ? To je pohádka pro slušný lidi.

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.