Justiční anarchie a diletantství v praxi

Za co si za drahé peníze platíme justici a policii, to názorně poznáte, pokud potřebujete jejich pomoc. Dospěla - zejména v opatrovnictví - k naprostému kolapsu, k zákonu džungle, kde kdo si co urve, to taky má. 

 Nevěřte pohádkám o tom, že se situace nějak záhadně zlepšuje, že "už se to vyřešilo", apod. NIC SE NEVYŘEŠÍ SAMO - a na řešení stavu justice dosud NIKDO ANI NEZAČAL PRACOVAT. 

Od současné vlády to ani nelze čekat, COVID  prokázal nade vší pochybnost, že nás vede banda jednoduchých diletantů, bez kvalifikace, bez schopností, která se řídí momentálními náladami na sociálních sítích, a když jim přestane stačit, tak už ani těmi - ale svými osobními, vlastními. 

V praxi tak můžete vidět, kam vede - a nás bezesporu zavedla - vláda primitivních populistů, jejichž jediným programem je posbírat lůzu, ochotnou jít s nimi, a to doslova kde se dá a ber kde ber (totéž dělali jak fašisté, tak komunisté) - takže různí outsideři, zoufalci všeho typu a všech odrůd dostávají skutečně netušené možnosti - a to vše na úkor pochopitelně těch, kteří by zemi vést mnohem kvalifikovaněji dokázali, a jsou povinně umlčováni nebo odstavováni, nebo rovnou zavíráni. 

 

Jak vypadá tisková konference vlády, se dočtete - docela výstižně -  ZDE  : (Zbývá vysvětlit, jaký smysl pak má na takové konference chodit, či je vůbec pořádat)

 

Glosa: Blábolíme, tak jak nikdo neblábolí. Vláda je v životní formě - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

 

Jak vypadá výkon dnes již rozložené spravedlnosti, se dočtete zase ZDE

 

Otec nevrátil děti, soud mu je není schopen vzít - Novinky.cz

 

Shodou okolností je mi tento případ velice blízký a dokumentuje, kam se dohrabala justice bez základních znalostí problematiky, kterou je povinna řešit. 

To, že opatrovnictví je v troskách, ze kterých nikdy nepovstalo, bylo jasné, už když jsme - jako první velká skupina - podávali úspěšné žaloby na stát v r. 2003 (rozhodnuty ESLP v r. 2006). Už tehdy bylo jasné, že justice se stávajícím personálem nemůže nikde v mezinárodním měřítku obstát, že tomu chybí jak kvalifikace, tak právní cit a smysl pro zodpovědnost a především pak zdravý selský rozum. Ten hlavně. 

Od té doby se - vzdor dalším četným prohrám státu na mezinárodní scéně - nezměnilo VŮBEC NIC, pokud, tak jenom k horšímu. 

Protože z nezákonných rozsudků nevyvodil nikdo žádnou zodpovědnost vůči konkrétním lidem, a hlavně - nikdo se z nich ani nepokusil vyvodit odpovědnost vůči vzdělání a kvalifikaci soudců, která většinově zůstala na úrovni pralesa, v opatrovnictví pak ani to ne - převálcována populistickým blábolem o tom, že "se musí dbát na vůli dětí" a běda tomu, kdo by rozplakal dítě. 

Kdo kdy děti vychovával, musí vědět, jak ryze zhoubná je tato filosofie v praxi. 

Dítě, jako lidský tvor bez vlastních zkušeností  a jen s nevyspělým rozumem, je tvárnou hmotou, která velmi často neví a nemůže vědět, co je a co není v jeho zájmu - od toho tu jsou dospělí, kteří by to vědět měli, alespoň ti moudřejších z nich. Není nic horšího než dát dítěti na srozuměnou, že všechno, co udělá, je předem tolerováno a správné, protože mu holt nesmí nikdo nic přikazovat a nařizovat. 

Smí - a taky má !! Jeho rodiče, ti především,  zejména pokud to jsou zodpovědní a řádní lidé, stejně tak i vychovatelé (o kterých platí totéž). Dítě k nim MUSÍ  mít povinný respekt, založený na přirozené autoritě. 

Jestliže si otec natáčí na video, jak děti kopou soudní vykonavatele a kroutí jim prstem, aniž by jim cokoliv řekl, nepotřebuji soudní znalce, abych věděl - a moc dobře - že jako vychovatel naprosto selhal a jeho další působení na děti je jen těžko smazatelnou škodou, defektem a špatností. 

Na druhé straně, v článku popsaná situace výmluvně dokumentuje i naprostou nepřipravenost soudů tyhle situace úspěšně řešit (už sám fakt, že výkon rozhodnutí byl nařízen provést v přítomnosti a bydlišti otce, je krajním diletantstvím, které nemohlo - za stavu výchovy, popsaného výše -  ani jinak skončit). 

Když se mě někdo ptá po návodu, co tedy dělat, tak mu rád odpovím : Především malé dítě nebude a nesmí rozhodovat, diktovat a revidovat rozsudky soudu nebo státních orgánů, mají-li mít sebemenší autoritu.

Pravda, tu dnes pochopitelně nemají, protože si ji ani nezaslouží, a bez zásadních změn v oblasti vzdělávání, dozoru a dohledu ji ani nikdy mít nebudou (a ne že se situace jaksi záhadně sama od sebe zlepší, aniž by kdo hnul prstem. "Aniž by kdo hnul prstem" nutně povede jenom k dále se prohlubující totální anarchii.) 

Dále :  Otec by se asi choval jinak, kdyby mu soud dal nejprve pár vysokých pokut - jak je ostatně ze zákona povinen - a poté na něj podal trestní oznámení pro maření úředního rozhodnutí - a současně trestní oznámení na policajta, který to dřívější odmítnul stíhat, že to žádné maření není... Co už by potom bylo ???  

Jako trestně stíhaná osoba, pokud by v trestné činnosti pokračoval, pak je to bezesporu vazební důvod - a je vymalováno. 

OD TOHO TU SOUDY A POLICAJTI JSOU,  aby měli autoritu, protože tu k výkonu práva neodmyslitelně potřebují.

Co asi tak bude důsledkem v článku popsané situace ?? Že každý, kdo se bude chtít mstít druhému rodiči, si děti prostě nechá, rozsudek nerozsudek -  a odvolá se na jejich, často zmanipulovanou, vůli.

Jak vůli snadno a rychle zmanipulovat lze, o tom existují stovky důkazů a příkladů. 

Soudy tu pak jsou naprosto nadbytečné, vůbec nemusí existovat, alespoň ty opatrovnické zcela jistě, když jejich jedinou filosofií je : Tak se nějak dohodněte !!  

S kým se dohodnu, nepotřebuji soud. 

A tak se motáme pořád dokola v začarovaném kruhu, ze kterého - bez zásadní změny - není cesta ven, jen ty kruhy mají stále nižší a nižší úroveň. 

Autoritu nikomu nepřineslo zastrašování či likvidace oponentů, tu pak měli spíš oni. 

A k autoritě - hlavně té přirozené - povede jedině cesta přes profesní a profesionální zdatnost a zručnost, která je - v případě opatrovnických soudů - naprosto v nedohlednu. 

Když jsme - už dobře před pěti lety - chtěli po děkanovi právnické fakulty v Praze vysvětlení na kameru, co se vlastně učí budoucí právníci o opatrovnictví, tak nám rozhovor odmítnul - s tím, že se bál veřejně potvrdit, že vlastně - NIC. 

Je to ponecháno na jejich úvaze a přirozeném citu - který naprostá většina z nich zcela postrádá, a to hlavně proto, že do justice se nehrnou kvůli spravedlnosti, ale kvůli prachům - a spravedlnost je nepříjemný bonus navíc, se kterým je tu a tam někdo přece jen otravuje. 

Jak už jsem uvedl, shodou okolností mám - a zrovna u Okresního soudu v Karviné (asi tím bude pověstný) velice podobný opatrovnický případ. Podobný i v tom, že děti zcela protiprávně zadržuje otec. 

Nejprve se dohodli na výlučné péči matky, otec s ní souhlasil. 

Pak se jí ale začal mstít za to, že to s rozvodem myslela vážně a dokonce se odstěhovala asi 250 km daleko. Matka děti předala vždy, kdy měla, byla ochotna se dohodnout i na předávání kdykoliv jindy. 

Dopadlo to tak, že otec si je už nechal - a nevrátil. Dostali jsme se tak do fakticky zcela absurdní situace, kdy oficiálně má děti svěřeny do péče matka (se souhlasem otce), existuje na to pravomocný a vykonatelný rozsudek - který ovšem OS v Karviné už rok a půl nevykonává. 

K dokreslení situace - a anarchie panující na soudech - doplňme, že původní soudkyně, namísto řešení situace, dělala jen samé naschvály, pak nedělala nic, s výmluvou na COVID,  pak jsme se dozvěděli, že je prý na praxi u krajského soudu (což samo o sobě výmluvně vypovídá o stavu řízení tamního soudu : Jak může být na stáži u krajského soudu někdo, kdo má svěřenu opatrovnickou agendu, bez toho, že by tuto agendu předal ????) - a že prý se čeká, až se vrátí - a teprve až jsem předsedovi soudu napsal, že jestliže je na praxi, tak se taky dost možná nevrátí - a že je povinen tuto agendu neprodleně někomu předat - tak se tak - opět se zpožděním asi půl roku - konečně stalo. 

Otec, utvrzován svou právničkou o tom, že pokud dostatečně poštve děti proti matce, tak už je má natrvalo (protože soud musí VŽDY  respektovat názor dítěte), to také úspěšně dělá - a to ještě za účasti a podpory především OSPODu, který namísto aby sám podal návrh na okamžitý výkon rozhodnutí, tak začal následně prohlašovat, že prý je v zájmu dětí, aby zůstaly u toho, kdo si je - v rozporu s vlastní uzavřenou dohodou i pravomocným rozsudkem - už nechal. 

K čemu takové rozsudky jsou - posuďte sami. 

Stejně, jako k čemu jsou takoví soudci, jaké asi mají vzdělání a předpoklady pro výkon svého povolání (konečně, stačilo naposledy vidět Šantorovou na Ovocňáku) - a k čemu si takovouto směšnou "justici" platíme horentními miliardami z našich daní (jež ve velkém rozhazuje Burešova vláda populistů, grázlů a diletantů). 

 

 

______________________

______________________

 

 

 

 

 

______________________

______________________

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Comments  

0 # Ing. Jiří Fiala 2021-03-16 13:03
Váš článek Justiční anarchie :

Velmi dobře napsáno, aspoň každý vidí včetně žen, že nenadržujete mužům, ale jde Vám o spravedlnost, o rovnost v právech a povinnostech i před zákonem a o rozumné mezilidské soužití, kdy nejste žádný "výtržník", lol. AK
______________

Děkuji. Já přece nejsem žádný mužský extrémista či sexista (jak tvrdil Nečas, dej mu Pán Bůh věčnou ostudu a tu jeho pohraniční čůzu) a jistě nelze přehlédnout, že ti, co mě zatýkali, věznili a pronásledovali, byli v naprosté většině muži. Hloupí, nevzdělaní a poštvaní, přičemž tyhle příčiny jsou hlavní překážkou výkonu každé spravedlnosti.
0 # Allan 2021-03-22 13:18
Okresní soud v Karviné je očekávaně vadný soud. Rozhodně zkušená osoba nebude dělat závěry z povrchních informací pisálka Kozelky. Výjimečně lze kladně hodnotit, že výkon proti dětem nebyl správně dokončen, zvláště pokud jejich odpor byl vlastní a patrný. Oceňuji, že zodpovědný otec pro obranu práv dětí ten úřední úkon zaznamenal a následně mohl správně děti pochválit za jejich osobní obranu a odpor proti soudní zvůli. Je možné, že i ve druhém popsaném případě se samotné děti odhodlaně vzepřely zpackanému soudnímu rozhodnutí. A samotné mamince stav tolik třeba nevadí. Děti ve své péči musí živit otec. A nedostává navíc ještě matka výpalné, alimenty?

Bez přihlášení nemůžete vkládat příspěvky.