Evropský soudní dvůr

Základní informaci o Evropském soudním dvoře v Lucemburku (který si soudci Městského soudu v Praze běžně pletou s Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku) naleznete na následující adrese :

Více na :

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/instituce-eu/evropsky-soudni-dvur/1000723/7836/



http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/instituce-eu/evropsky-soudni-dvur/1000723/7836/
___________________________________

Evropský soudní dvůr 

Doporučit Doporučit Vytisknout Vytisknout

Evropský soudní dvůr (ESD) je nejvyšší instancí práva ES a je vázán pouze jím. Jeho hlavním úkolem je dohlížet na dodržování práva při výkladu a provádění zakládacích smluv. Nese odpovědnost za jednotnost výkladu a aplikace práva ES, kontroluje legitimitu rozhodování Rady a Komise, rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva ES, které vznášejí soudy členských států. Nemá pravomoc nad interpretací práva členských států s výjimkou případů, kdy se toto dostane do konfliktu s právem ES.

Úkolem Evropského soudního dvora (The Court of Justice of the European Communities) je poskytovat soudní záruky zajišťující dodržování evropského práva při interpretaci i aplikaci Smluv a celkově při všech aktivitách Společenství. Evropská unie se (stejně jako Evropská společenství, na nichž je Unie založena) řídí vládou zákona. Samotná existence Unie závisí na uznání závaznosti evropského práva členskými státy, institucemi i jednotlivci.

 

Právo Společenství se již úspěšně stalo pevnou součástí právního života členských států, neboť občané, správní orgány a soudy všech členských států právo Společenství chápou, interpretují a aplikují jako jednotnou soustavu pravidel, kterých se jednotlivci mohou dovolat u národních soudů. Výroky Soudního dvora se právo Společenství stává pro občany Evropy realitou a mají často také ústavní a ekonomické důsledky.

 

Požádat Evropský soudní dvůr o vyřešení sporu může členský stát, instituce Společenství, firma nebo i jednotlivec. Soudní dvůr zajišťuje jednotný výklad práva Společenství po celém území Evropské unie prostřednictvím těsné spolupráce s národními soudy a tribunály pomocí řízení o předběžné otázce.

 

Evropský soudní dvůr existoval samostatně až do 1. září 1989, kdy k němu byl na základě rozhodnutí Rady připojen Evropský soud prvního stupně. Cílem této změny bylo zlepšit soudní ochranu práv jednotlivců a umožnit Evropskému soudnímu dvoru soustředit se na své základní poslání - zajištění jednotného výkladu práva Společenství. Lisabonská smlouva, která vstupuje v platnost 1. 12. 2009, rozšiřuje oblast působnosti soudního dvora, zejména v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, a provádí několik procesních změn.

 

Evropský soud prvního stupně má nyní ve své působnosti všechna podání jednotlivců a firem proti rozhodnutím institucí a agentur Společenství. Proti jeho rozsudku je možno se odvolat k Evropskému soudnímu dvoru, tato možnost je však omezena jen výklad zákona.

 

Evropský soudní dvůr je složen z 25 soudců a 8 generálních advokátů, kteří jsou jmenováni společnou dohodou členských států na funkční období šesti let s možností opakování mandátu. Jejich nezávislost musí být mimo jakoukoli pochybnost. Předpokladem jmenování je jejich kvalifikace pro nejvyšší justiční funkce v domovských státech nebo postavení uznávaných právníků. Soudci volí ze svého středu předsedu na funkční období tří let. Předseda řídí práci Soudního dvora a předsedá soudním jednáním i poradám soudu. Soudnímu dvoru pomáhají generální advokáti. Jejich úkolem je poskytovat nezávislé a nestranné stanovisko k projednávanému případu.

 

Evropský soud prvního stupně má 25 soudců jmenovaných členskými státy na funkční období šesti let s možností opakování mandátu, podobně jako je tomu u Evropského soudního dvora. Soudci Soudu prvního stupně si také volí svého předsedu, nicméně nemají k dispozici generální advokáty.

 

Evropský soudní dvůr zasedá na plenárním zasedání v plném počtu, jako velký senát tvořený 11 soudci nebo v malých senátech po třech či pěti soudcích. Velký senát zasedá na žádost členského státu či instituce Společenství účastnící se řízení nebo ve zvláště komplikovaných a důležitých případech. V ostatních případech rozhodují malé senáty. V plném počtu rozhoduje plénum pouze ve výjimečných případech definovaných Smlouvou (např. při řízení o odvolání Evropského ombudsmana či člena Komise) nebo pokud se jedná o obzvlášť důležitou kauzu. Soud prvního stupně zasedá v senátech po třech či pěti soudcích, v určitých případech může rozhodovat jeden soudce. Soud prvního stupně může také zasedat ve velkém senátu, v případě projednávání některých závažných kauz se může sejít i na plenárním zasedání.

 

Evropskému soudnímu dvoru mohou být v podstatě předloženy dva typy případů:

 
  • buď se jedná o přímou žalobu, kterou přímo před Soudním dvorem může přednést Komise, ostatní instituce Společenství nebo členský stát. Jsou-li navrhovateli jednotlivci nebo firmy zpochybňující legálnost aktu Společenství, řeší případ přímo Evropský soud prvního stupně. Případné odvolání proti rozhodnutí Evropského soudu prvního stupně řeší Evropský soudní dvůr procesním postupem podobným jako v ostatních přímých žalobách;
  • nebo jde o řízení o předběžné otázce, o které mohou požádat soudy či tribunály z členských států, když k vydání svého rozhodnutí potřebují rozhodnutí v otázce týkající se práva Společenství. Evropský soudní dvůr není odvolacím soudem při odvolání proti rozhodnutí národních soudů a má pravomoc rozhodovat pouze v záležitostech práva Společenství. Poté co Evropský soudní dvůr rozhodne, je příslušný národní soud vázán, aby při svém vlastním rozhodování uplatnil principy práva Společenství, tak jak mu byly předloženy Evropským soudním dvorem.
 

V případě přímé žaloby si jazyk, ve kterém se případ projednává, vybírá navrhovatel, zatímco v řízení o předběžné otázce užívá Evropský soudní dvůr stejný jazyk jako národní soud, který o rozhodnutí požádal. Může tak být použit kterýkoli z jazyků Společenství. Písemná výměna je důležitou součástí práce Soudního dvora při řešení žalob i při žádostech o konzultace z oblasti práva Společenství. Po skončení písemné fáze se obvykle odehrává veřejné líčení, kdy je záležitost projednána ústně.

 

Po skončení slyšení pokračuje veřejné líčení vystoupením generálního advokáta, který přednese svůj nestranný a nezávislý názor na předložené argumenty a na výklad příslušných pravidel. Poté generální advokát Soudnímu dvoru přednese své doporučení. Ačkoli není názor generálního advokáta pro Soudní dvůr závazný, má toto doporučení velkou váhu a Soudní dvůr ho ve většině případů vyslyší.

 

Soudci každý případ posuzují nejprve na uzavřeném jednání a výsledný rozsudek pak vynesou při veřejném líčení. Text rozsudku obsahuje i odůvodnění, na kterém je založen. Kopie rozsudku jsou k dispozici ve všech 11 úředních jazycích Evropské unie. Od roku 1954 Evropský soudní dvůr obdržel již téměř 10 000 podání a vynesl celkem 4 507 rozsudků.

 

Změny zavedené smlouvou z Nice

 

Evropský soudní dvůr je již dnes zahlcen velkým množstvím kauz a se vstupem kandidátských států se jejich počet ještě zvýší. Tato situace vede k dlouhým čekacím lhůtám při řešení sporů, což poškozuje chod Společenství a nevyhovuje ani jedné ze zúčastněných stran.

 

S cílem zmírnit přetížení Evropského soudního dvora se Smlouva z Nice snažila efektivněji rozložit úkoly mezi Evropský soudní dvůr a Evropský soud prvního stupně a umožňila vytvoření soudních sborů příslušných rozhodovat ve specializovaných oblastech (např. na administrativní spory mezi evropskými úředními činiteli). Evropský soudní dvůr je po rozšíření Evropské unie tvořen i nadále vždy jedním soudcem z každého členského státu. Aby se zachovala efektivnost Soudu, zasedají soudci v plénu pouze ve výjimečných případech a převládá rozhodování v senátech. Mezi další změny vyplývající z Niceské smlouvy patří změna procesních pravidel nebo možnost Rady jednomyslně poskytnout Soudnímu dvoru právo rozhodovat ve sporech spojených s právy duševního vlastnictví s komunitárním prvkem.

 

http://curia.europa.eu/

 

Evropský soudní dvůr: 25 soudců a 8 generálních advokátů

 

Soud prvního stupně: 25 soudců Členové obou soudů jsou jmenováni členskými státy na funkční období šesti let s možností opakování mandátu

 

Adresa: L-2925 Luxembourg

 

Tel.: (352) 4303-1

Fax: (352) 4303-2600

__________________________________