Zabalte ten zmetek a odešlete ho výrobci !!

 

Krajskému soudu v Plzni

prostřednictvím

Okresního soudu Plzeň – město

K č.j. 17 Nc 85/2008

 

VYJÁDŘENÍ NÁMITKY PODJATOSTI

vůči soudkyni Mgr. Bohdaně Kučerové

_______________________________________________

 

 

Na základě ústního jednání ze dne 12. června t.r. doplňuji při jednání vznesenou námitku podjatosti soudkyně Mgr. Bohdany Kučerové následujícím způsobem :

 

  1. Již při zahájení jednání soudkyně bez omluvy a vysvětlení zdržela jednání o asi 10 minut., neboť nebyl přítomen advokát protistrany JUDr. Ludvík Rösch, na kterého se zahájením jednání bez vysvětlení čekala, a to tak, že nebyla schopna dokonce ani udělat přípravné práce k jednání, ke kterým není protistrany zapotřebí, jako například zaprotokolovat udělení plné moci zmocnitelem do protokolu.

 

Když se při jednání v listopadu 2008 omluvil otec dítěte a přišel o 10 minut později, soudkyně již dávno jednání zahájila, aniž by na otce čekala. Jeho nepřítomnost při jednání jí vůbec nevadila, naopak, byla jí vítanou.

 

Přestože soudkyně promarnila 10 minut při zahájení jednání, měla tu drzost ještě zástupci otce tvrdit, že ji zdržuje (když požadoval přehrát záznam z jednání a zopakovat otázky 2,3 a 5 kladené znalci PhDr. Karlu Brocklovi), neboť musí jít rozhodnout o vazbě.

 

V této souvislosti vznáší zmocněnec otce na krajský soud dotaz, jaké vzdělání a jakou kvalifikaci má vlastně soudkyně Kučerová, neboť je velmi zvláštní, že vyřizuje opatrovnické i trestní věci současně, přičemž je evidentní, že pro opatrovnictví žádnou kvalifikaci nemá.

 

  1. Soudkyně Mgr. Bohdana Kučerová nebyla s to vést objektivní výslech znalce a o jeho průběhu pořídit věrohodný záznam z jednání, jak to předvídá OSŘ.

Znalec při svých odpovědích (a odpovídal jen zástupci matky) nemluvil k soudu, jak to předvídá OSŘ i obecné soudní zvyklosti, nýbrž k jedné ze stran, jsa k té druhé obrácen zády, což je nejen neslušné, ale tímto postojem byla druhá strana i prakticky z důkazního řízení vyloučena, neboť znalci nerozuměla a nemohla sledovat průběh jeho výslechu.

Když jsem na porušení základních zásad OSŘ po ukončení výslechu advokátem matky upozornil, znalec se vrátil do své ohrádky, určené pro výslech svědků, načež soudkyně rozhodla, že se má vrátit před ni, ke straně otce zády, neboť zmocněnec otce prý nebude rozhodovat, kde má kdo stát a řídit jednání (které předtím řídil advokát matky, zatímco soudkyně ani nevedla zápis z jednání, ani jednání neřídila, jen je sledovala jako divák).

  1. Svou naprosto nevhodnou otázkou, který z rodičů je pro výchovu dítěte vhodnější, vnutila soudkyně znalci svou zcestnou představu, že některý z rodičů musí být pro výchovu dítěte vhodnější, takže není možné, aby byli pro výchovu vhodní oba, jak je normální a přirozené.

 

  1. Soudkyně zcela v rozporu se zákonem rozhodla o odměně znalci, a to tak, že mu ji přiznala, aniž vůbec proběhl či byl ukončen jeho výslech a aniž by bylo prokázáno, že jeho posudek je vůbec pro soud použitelný a věrohodný. Přiznala mu tedy odměnu za práci, kterou znalec buďto neodvedl vůbec, anebo byly důvodné pochybnosti o její kvalitě.

 

  1. Svůj nerovný přístup ke stranám demonstrovala soudkyně po celou dobu jednání, kdy advokát matky JUDr. Ludvík Rösch zasahoval do jednání zcela volně, kdykoliv, bez udělení slova a bez vyzvání, zatímco zmocněnci otce či otci slovo udíleno nebylo, ani když se o ně hlásili.

 

  1. Výslech znalce ztroskotal na jednoduché otázce, co znalec ví o kouření matky, o to důvodnější, že znalec podrobně popisoval kouření otce . Znalec na tuto otázku neuměl odpovědět, načež mu přispěchal na pomoc advokát matky JUDr. Ludvík Rösch, který soudkyni napověděl, aby otázku nepřipustila, což ona také ihned učinila.

Zmocněnec otce k tomu podotýká, že pokud není možné se zeptat ani na to, zda matka kouří a jak mnoho, jestliže se rozhoduje o vhodnosti prostředí, do kterého má být dítě svěřeno, pak to svědčí o naprosté neschopnosti soudkyně vést opatrovnické řízení, natož v něm objektivně rozhodnout. Tato skutečnost zvláště pak vystupuje do popředí ve světle toho, že u otce tyto údaje velmi podrobně zjišťovány byly, znalec je popisuje a zabývá se jimi. Na tomto příkladu lze také jasně doložit nerovný přístup soudu i znalce k matce a otci, což je v příkrém protikladu k Ústavě i platným zákonům.

 

  1. Zmocněnec otce se domnívá, že je na krajském soudu, aby zkoumal, z jakého důvodu soudkyně Kučerová porušuje platné zákony, Zákon o rodině i Občanský soudní řád a z jakého důvodu se chová jako poslušná služka advokáta JUDr. Ludvík Rösche a nespokojil se s jejím obecným prohlášením, že nemá k účastníkům řízení žádný poměr, protože to prostě není pravda a pokud by to pravdou bylo, pak je její chování zcela nevysvětlitelné.

 

  1. I když nebývá důvodem podjatosti postup soudce ve věci, zmocněnec otce nemůže nezmínit ani ten, protože v tomto případě je natolik výjimečný, natolik drastický a natolik špatný, že jej nelze pominout prostým konstatováním, že se jedná o jiný právní názor soudkyně, neboť sotva lze „jiným právním názorem“ odůvodnit vyrvání dítěte od otce, kde bylo naprosto spokojeno, prosperovalo a otec kontaktům s matkou nebránil (dítě k ní samo nechtělo, neboť cítilo její citový chlad a odtažitost i nezájem o sebe samé) a jeho předání matce, která nejen že zavinila rozpad už druhého manželství, je známa množstvím svých mimomanželských poměrů před svatbou i po ní, ale především nemá k dítěti žádný vztah a dítě je u ní vystaveno i surovostem matčiných náhodných známostí, které napadají především otce, když si pro dítě přijde, což označit za vhodnější prostředí může jen člověk, který pozbyl soudnost.

Konečně, domnívat se, že tři hodiny za 14 dnů jsou dostatečné k výchově dítěte, které předtím bylo s otcem denodenně, může jen člověk, který nejen že o výchově dětí nic neví, ale který navíc prokazuje i výjimečnou citovou ubohost a utlumenost.

 

Závěrem konstatuji, že soudkyně Mgr. Bohdana Kučerová není jen podjatá a stranící z důvodů, které by měla vysvětlit především krajskému soudu ona sama, matce, ale že je tkaé jako soudkyně naprosto neschopná.

 

 

Neschopná vést jednání, neschopná vést zápis z jednání, neschopná zformulovat nestranné otázky znalci, neschopná rozeznat objektivní znalecký posudek od tendečního blábolu, neschopná rozeznat, natož pak chránit základní zájmy dítěte (což je ovšem její základní povinnost) a konečně budící dojem, že si opatrovnické řízení plete s řízením trestním, kde z neznámých důvodů přidělila otci roli obžalovaného, kterého je třeba na každém kroku trestat a pronásledovat, a to případně i s dítětem, které má v péči.

 

Nelze ani přehlédnout skutečnost, že už předchozí zástupkyně otce – a to promovaná právnička – vyjádřila svou námitku podjatosti vůči téže soudkyni (Mgr. Bohdaně Kučerové), která budí dojem, že snad ani nesoudí, nýbrž že je advokátní koncipientkou JUDr. Ludvík Rösche , kterou si tam dosadil, aby s ním bezproblémově spolupracovala.

 

Jestliže průběh studia na právnické fakultě lze označit za jistý druh výrobního procesu na výrobu advokátů a vůbec lidí s právním vzděláním, pak jsem toho názoru, že soudkyni Mgr. Bohdanu Kučerovou lze označit za výrobní zmetek, který nesplňuje ani běžné, velmi snížené standardy naší justice.

 

Jako takový ho navrhuji zabalit a v reklamační lhůtě vrátit výrobci spolu s vyúčtováním škod, které závadnost výrobku způsobila.

Ing. Jiří Fiala

obecný zmocněnec otce

__________________

Pane Fialo,
diky za ten clanek, soudi me take Kucerova, uz 11 let a dosud jsem dosahl pouze toho, ze mi matka zasila informace o synovi. Jiz jsem poslal nekolik navrhu na vykon vcetne pokuty a ona na to kasle, nejedna. Moje byvala tam ma nekde zname, sama pracuje na pravnicke fakulte na studijnim oddeleni, takze vi dokone jeste nez soud zasel doklady co v nich je.
 
Jsem take odepsanej, syn o me zajem nema a chce se nechat prejmenovat... atd..
 
M. Beran
_____________________