Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Maříková a Barešová zbaveny funkcí.

Details

Category: Starý web

Published: Sunday, 30 August 2015 17:19

Written by Ing. Jiří Fiala

Hits: 1432

Bezprostředním podnětem k tomuto zásahu bylo usnesení vydané bývalou soudkyní Zdeňkou Barešovou o tom, že nymburský soud nebude vyloučen z projednávání věcí pana Fialy, předsedy K 213, přičemž v tomto zdůvodnění jsme mohli například číst, že "zrušení rozsudků nejvyšším soudem je běžnou záležitostí, ze které není třeba vyvozovat žádné závěry ...", že neprovedení naprosto zásadních a stěžejních důkazů "není školáckou chybou", že není pravdou, že by soudce, který neprovedl jediný důkaz ohledně dobrých mravů, neznal dobré mravy - ale především předmětné usnesení zmiňovalo dva důkazy, o které se rozsudek opíral, a které přitom vůbec nebyly provedeny a soudce Nápravník z Nymburka si je jednoduše vymyslil, aby mu zapadly do kontextu a měl si tak svůj rozsudek vůbec čím zdůvodnit.

V Nymburce se tedy zjevně rýsuje druhý Nagy, který po ostudě, kterou středočeskému krajskému soudu způsobil tento v podstatě dementní chudák z Mladé Boleslavi, chystá ostudu novou, minimálně stejného kalibru jako byla ta předchozí. A tu už by vedení soudu nemuselo unést.

Není ostatně divu, že se podobným Nagyům ve středočeské justici tak daří, když nad sebou mají soudkyni jako byla Barešová, pro kterou zmanipulování důkazního řízení smyšlenými a nikdy neprovedenými důkazy je "prkotinou", které není zapotřebí přikládat vážnější pozornosti.

K osobám obou funkcí zbavených soudkyň dodejme, že to byly obě klasické staré struktury, svým myšlením ještě podstatně starší nežli svým věkem, nebyly schopny zvládnout ani běžné důkazní řízení, nemají dodnes potuchy o tom, co to jsou dobré mravy (alespoň v jejich rozsudcích a usneseních nikdy zohledněny nebyly) a nemají potuchy také o tom, že ve Štrasburku existuje jakýsi soud, jehož nálezy se jich zatraceně týkají.

Dnešního dne jsme se proto dostavili na pražský krajský soud, abychom jednak požádali o vysvětlení onoho zdůvodnění usnesení, podle kterého je zmanipulování důkazního řízení naprostou prkotinou, kterou není nutno se zabývat a které rušení rozsudků nadřízeným (zde dokonce dovolacím !!) soudem považuje rovněž za banalitu a běžnou záležitost (pokud by tomu tak skutečně bylo, bylo by zjevně účelnější dotyčný soud, jehož rozsudky jsou nadřízeným orgánem masově rušeny, raději uzavřít !!) a jednak abychom doručili adresátům (zde spíše adresátkám) rozhodnutí učiněná na základě článku 23 o zbavení soudcovských funkcí.

Nejprve jsme se snažili vyhledat soudkyni Barešovou - to se nám podařilo těsně po jedné, kdy má na soudě končit polední přestávka - přesto, když jsme do její kanceláře vstoupili, prý zrovna obědvá a jestli bychom nemohli počkat. Z vrozené slušnosti jsme počkat mohli - ovšem zatímco naše přítomnost paní soudkyni v zažívání zřejmě velmi vadila, přítomnost justiční stráže asi nikoliv, neboť jen jsme zavřeli dveře, začala se tato rojit v nebývalém počtu a začala hlídat vchod do kanceláře.

Z toho jsme usoudili, že paní bývalá soudkyně správně pochopila obsah našeho rozhovoru (všimněte si, že všichni zbabělci naprosto správně vytuší, kdy se blíží jejich konec), že jí tudíž už ani nic říkat nemusíme a že o prostor k obhajobě svých "názorů" zjevně nestojí, resp. že nemá čím je obahojovat. Pro zbabělce opět velmi typické : Jediný argument, který zjevně mají, je přesila ozbrojené justiční stráže .

Právní teorie by měla zavést tento argument jako samostatnou oblast právní vědy, neboť to je to hlavní, s čím se lze na našich soudech setkat - o síle argumentů totiž nemůže být ani řeči, ty přebije kdekterý právní laik, a tak je řeč pouze a výhradně o argumentu síly. Čemuž se lze rovněž velmi pohodlně a rychle přizpůsobit.

Paní Barešová asi netuší, k čemu je - mimo jiné - toto rozhodnutí dobré.

Tak třeba nejen k tomu, že kdokoliv může kdykoliv v budoucnu úspěšně napadnout jakékoliv její usnesení či rozsudek, pokud by snad ještě nějaký vydala, ale také k tomu, že od zítřka již není veřejným činitelem a nemá v budově soudu - minimálně mimo veřejnosti přístupné jednací síně - co pohledávat - její fyzické vyvedení z budovy soudu tudíž následně nelze považovat za útok na veřejného činitele, ale pouze a výhradně za výkon úředního rozhodnutí, na které má právo každý, především pak sdružení , které předmětné rozhodnutí vydalo.  

Z vedení soudu, kterému jsme chtěli rovněž tyto změny oznámit, jsme sehnali jedině tiskovou mluvčí - a jinak též místopředsedkyni pro věci civilní v jedné osobě - paní Ceplovou, která nás vyslechla, věc alespoň v nejstručnějších obrysech sepsala a slíbila nějaké oficiální stanovisko soudu.

Záznam z jednání u ní je k dispozici v redakci, zatím jsme nepovažovali za důležité ho umístit na stránky.

K tomu, že mají v Nymburce nového Nagye, se radši odmítla vyjádřit.

K tomu ale také žádné vyjádření není samozřejmě potřeba, to si už udělá každý sám.

____________________

________________

Článek perfektní, hlasuji za další kroky na KS !! Š.

________________

• Prev
• Next