Sdružení K 213 - Tátové k dětem, ne do vězení

Soudce Janek nedokázal potlačit své najevo dávané rozhodnutí, že je případ předem jasný a důkazní řízení ho jen silně obtěžuje, a připustil, aby se z něj stala naprostá fraška.

Řízení totiž pokračovalo výslechem obou rodičů a zatímco u pana Fialy se mohly jak soud, tak i veřejnost těšit na jasné a nedvojsmyslné odpovědi, u jeho bývalé manželky soud připustil, aby zcela znevážila soudni jednání, kterému se prakticky vysmívala. Z asi třiceti otázek odpověděla matka dětí jen na jedinou, jinak prostě prohlásila, že odpovídat nebude, případně okatě a prokazatelně lhala, což soudci vůbec nevadilo a ještě na upozornění otce prohlásil, že nemá prostředky, jak přimět matku mluvit pravdu - což je samozřejmě lež jako věž zpochybňující vůbec jeho schopnost vykonávat roli soudce, protože jestliže připustí takové znevážení soudu, je otázkou, nakolik je vůbec schopen důkazní řízení vést, udržet vážnost jak svoji, tak především probíhajícího soudního jednání a nepřipustit, aby se změnilo ve frašku, jako tomu bylo v tomto případě.

Soudce v podstatě rezignoval na lži matky, případně její neochotu vypovídat , ač měl  v ruce jistě celou škálu nástrojů, jak přimět účastníka řízení, aby soud respektoval - od pokut - až do 50 tisíc korun - po trestní oznámení na pohrdání soudem, které jistě - jsa podáno soudcem - by mělo velkou naději na úspěšné podání obžaloby.

Ostatně, provokativní chování matky nemohla přehlédnout ani veřejnost, až se jí jeden pán zeptal, jestli jí není trapné vykládat o tíživé situaci a mít ruce doslova ověšeny zlatými prsteny za několik desítek tisíc korun.

Z výslechu matky se tedy ani  veřejnost, ani soud, nedozvěděly prakticky nic, kromě toho, že matka prokazatelně lže (a že k tomu musí mít pádné důvody) a odmítá odpovídat na celou řadu otázek spojenou s výchovou dětí.

Navzdory neochotě vypovídat ji pan Fiala tolikrát usvědčil buď ze lži, anebo ze zcela nelogických a směšných vývodů, že na konci jednání zlomeně požádala, aby se příštího jednání již nemusila účastnit, neboť je prý "zaneprázdněna v práci", což vzhledem ke skutečnosti, že dělá obyčejnou úřednici a u soudu jde o její děti, vypovídá samo za sebe.

Paní Fialová ostatně působila chvíli dojmem duševně nmarušené osoby, když si například nedokázala vzpomenout, zda měla kdy rodinu a jakou.

Jinak na veřejnost - a to i veřejnost, která ji viděla poprvé a která nijak nepatří ke K 213 či jiným otcovským organizacím - působila jako drzá, zákeřná a zlá (jistě vlastnosti nezbytné pro zdravou výchovu mládeže) kurva, což některé účastnice soudu také bohatě komentovaly.

Soudce Janek tedy vedl důkazní řízení tak, aby se nic nedokázalo a nikdo se nic nedozvěděl, což mu plně postačovalo ke spokojenosti. Lze tedy konstatovat, že vedl důkazní řízení v příkrém rozporu k jeho základnímu poslání, kterým je objasnit skutkové okolnosti, jež má soud prošetřit.

Paní Fialová odmítla souhlas k natáčení České televizi, odmítala i fotografie a natáčení účastníků veřejnosti a výmluvně tak dokumentovala, jak se bojí a že se asi má důvod bát - v příkrém kontrastu k chování pana Fialy, který přátelsky hovořil se všemi, kteří ho oslovili a měli o případ zájem, pochopitelně včetně televizního štábu.

Je jistě škoda, že závěrečného natáčení v kavárně Roxy v Dlouhé třídě se nás zúčastnilo tak málo - diskuse před kamerou nakonec jenom tři, a z toho jen jeden náš člen - když jindy je jistě tak těžké do televize proniknout. Nyní se nám toto médium přímo vnucuje, a nenajde se ani pět členů, kteří by přišli na soud a následně byli schopni a ochotni před televizní kamerou diskutovat o naší justici a diksriminaci otců.


Byli bychom rádi, kdyby vás na závěrečné jednání, které bylo ohlášeno na příští týden a kde mají být předneseny závěrečné návrhy a vynesen rozsudek, přišlo rozhodně mnohem víc.

Bude se konat zase na OS P-1 (Ovocňák), dveře č. 22 - přízemí, ve středu 25. března od 13 hodin.

Budete srdečně vítáni !!
___________________
Hlavní části jednání najdete na adrese :